VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
této energie a na výstupu se pak jako nepotřebná maří (transformuje na energii tepelnou)<br />
škrcením, takže vystupuje z technologického procesu jako ztrátová energie.<br />
4.1 Potenciální energie plynů a par<br />
Klasickým příkladem nevyužívané potenciální energie (především v našich<br />
podmínkách) je výroba surového železa ve vysokých pecích. K redukci rudy ve vysokých<br />
pecích je zapotřebí koks a dmychaný vzduch. Dmychaný vzduch na vstupu do vysoké pece<br />
má tlak řádově 0,25 až 0,3 MPa a teplota dmychaného větru je 1000 až 1200 o C. Vysoký tlak<br />
je nutný jednak z důvodů překonání odporů vsázky ve vysoké peci, jednak se dosahuje snížení<br />
rychlosti oproti nižším tlakům a zvýšení intenzity redukce. Dochází také k dokonalejšímu<br />
využití energie z koksu a snížení měrné spotřeby koksu. Na sazebně vysoké pece je však při<br />
tomto druhu provozu ještě přebytečný přetlak 0,1 až 0,15 MPa, který se před napojením na<br />
plynovodní síť podniku musí redukovat na nízký tlak – přetlak 5 až 10 kPa. To se děje<br />
v redukční stanici škrcením. Škrcením se tak tato odpadní potenciální energie plynu mění bez<br />
užitku na tepelnou energii.<br />
Využití tlakové energie vysokopecního plynu je technicky možné expanzí plynu v turbině<br />
s vykonáním mechanické práce k pohonu elektrického generátoru. Princip expanzní turbiny je<br />
v podstatě stejný jako u běžných spalovacích turbin. Vykonání mechanické práce se děje na<br />
úkor vnitřní energie plynu. Běžná teplota vysokopecního plynu je na sazebně 120 až 200 o C,<br />
po průchodu čistírnou plynu se teplota ještě o něco sníží, takže na vstupu do turbiny je teplota<br />
pod 100 o C. Základní podmínkou pro správnou funkci expanzní turbiny je dokonalé vyčištění<br />
plynu od mechanických částic, které jinak způsobují silné opotřebení (abraze) na lopatkách<br />
turbiny.<br />
Schéma využití tlaku vysokopecního plynu v expanzní turbině je na obr. 39.<br />
V tomto případě je paralelně k expanzní turbině přiřazena spalovací komora<br />
s výměníkem tepla spaliny – plyn, kde se spaluje část vysokopecního plynu a tím se plyn před<br />
turbinou předehřívá. Je tak možno využívat i přebytky vysokopecního plynu.<br />
Využití tlakové energie zemního plynu v plynovodech.<br />
Značné množství nevyužité energie odchází rovněž škrcením při redukci tlaku<br />
z dálkových plynovodů z velmi vysokého tlaku na vysoký tlak (nad 4 MPa), resp. z vysokého<br />
tlaku na střední tlak (nad 0,3 MPa). Dosud se redukce prováděla pouze škrcením v redukčních<br />
stanicích plynu. V poslední době se také zde zavádí redukce tlaku v expanzních turbinách.<br />
Jedná se často o velká množství redukovaného plynu a tak energetický přínos je značný.<br />
Schéma využití tlaku plynu v redukčních stanicích topných plynů je na obr. 40.<br />
Protože se při expanzi snižuje teplota plynu, v případě značného snížení tlaku i pod 0 o C, ba<br />
mohlo docházet k namrzání průtočných částí turbiny. Proto se v těchto případech plyn před<br />
expanzí předehřívá ve výměníku tepla parou nebo horkou vodou.<br />
Paralelně k expanzní turbině musí být vždy ještě redukční stanice, aby bylo možno<br />
provádět redukci i při odstavení turbiny.<br />
Výpočet využitelného výkonu tlaku plynu v expanzní turbině je možno provést<br />
obdobně jako při výpočtu spalovací turbiny s tím rozdílem, že není nutné z turbiny odebírat<br />
práci k pohonu kompresoru jako u úplného oběhu spalovací turbiny.<br />
41