VYUŽITÍ DRUHOTNÝCH ZDROJU ENERGIE

Za základ se bere bilance energie, která pro ustálený stav určuje vazbu mezi
uvolňováním tepla a výměnou tepla v jednotlivých pásmech spalovací komory.
Teplota spalin se v každém pásmu stanoví tak, že se vychází z tepla, uvolňovaného
v pásmech postupným vyhoříváním přídavného paliva, ze změny entalpie spalin a odvodu
tepla z pásma do stěn.
Spalovací komora se pro tento účel rozdělí do dvou částí:
1) Část spalovací komory s maximálním tepelným zatížením, ve kterém probíhá
spalování přídavného paliva a kde se uskutečňuje přestup tepla jednak sáláním vrstvy
spalin, jednak sáláním svítivých částic paliva.
2) Zbývají část spalovací komory se uvažuje jako oblast za maximálním tepelným
zatížením, kde se přestup tepla uskutečňuje sáláním vyhořené vrstvy spalin.
Každou z těchto částí spalovací komory je možno rozdělit na několik stejných pásem, ve
kterých se stanoví tepelná bilance a z ní teplota spalin na výstupu z pásma.
Ad 1) Oblast maximálního tepelného zatížení:
Délka této části spalovací komory musí být rovna minimálně délce plamene zvolených
hořáků tak, aby před přehřívačem bylo palivo úplně vyhořelé. Nejlépe je, známe-li délku
plamene od výrobce.
V této části se dále stanoví průběh stupně vyhoření paliva
β
vy
- (viz diagram)a
z pásmového výpočtu postupně i teploty na výstupu z jednotlivých pásem spalovací komory.
Pásmový výpočet spalovací komory
Teplota spalin [ o C]
1400
1200
1000
800
600
400
200
1,2
1
0,8
0,6
0,4
0,2
Stupeň vyhoření paliva
βvy [-]
0
0 1 2 3 4 5
Vzdálenost od ústí hořáků [m]
0
teplota
vyhoření βvy
Bilance pásma (např. pro spalování plynu) se určí takto (např. pro úsek 0 – 1):
1
Vsp0 isp0
+ V
pl
. Qi
( β
vy1
− β
vy0
) = ψ.
S01.(
α
s
+ α
k
).( Tsp− stř 01
− Ttr
). + Vsp
1.
isp
1
+ Pzp−01
[kW]
1000
ψ ..S 01
je součin součinitele efektivnosti a sumární plochy, která ohraničuje pásmo a určí se
ze vztahu:
ψ .. S
01
= ψ.
S
proj
+ ψ
1.
S
h
+ ψ
2.
S
d
[m 2 ]
ψ je střední součinitel tepelné efektivnosti stěn pásma,
31