27.01.2015 Views

VYUŽITÍ DRUHOTNÝCH ZDROJU ENERGIE

VYUŽITÍ DRUHOTNÝCH ZDROJU ENERGIE

VYUŽITÍ DRUHOTNÝCH ZDROJU ENERGIE

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

V případech, kdy má přestup tepla ze spalin do teplosměnné plochy zanedbatelnou<br />

hodnotu (tj. při teplotách spalin pod cca 600 o C) je možno součinitel přestupu tepla sáláním<br />

zanedbat a pak je<br />

α 1<br />

= α 1−k<br />

Součinitel přestupu tepla konvekcí při podélném obtékání teplosměnné plochy<br />

Tento způsob přestupu tepla přichází v úvahu při přestupu tepla ze stěny do páry nebo<br />

vody protékající trubkami<br />

λ 0,8 0,4<br />

α<br />

2<br />

= 0,023. Ct<br />

. Cd<br />

. Cl<br />

.Re . Pr<br />

d<br />

ek<br />

Korekční koeficienty se volí takto:<br />

korekční koeficient na teplotu média a stěny – pro páru C<br />

t<br />

= 1<br />

korekční koeficient na tvar trubky (jen u prstencových potrubí), jinak C<br />

d<br />

= 1,<br />

l<br />

korekční koeficient na poměrnou délku trubek C l případě, že < 50 , jinak C<br />

l<br />

d<br />

= 1.<br />

λ je součinitel tepelné vodivosti protékajícího media,<br />

d je ekvivalentní vnitřní průměr trubky (u nekruhového průřezu). Pro kruhový je<br />

ek<br />

d<br />

ek<br />

= d vn<br />

Hodnoty kriteriálních čísel Re a Pr se stanoví obdobně jako pro příčné proudění spalin s tím<br />

rozdílem, že se dosazují hodnoty, odpovídající protékajícímu mediu v trubkách, tj. páry nebo<br />

vody.<br />

Kotle na odpadní teplo s přitápěním.<br />

V případech, kdy chceme vyrovnat disproporce mezi výrobou páry a spotřebou páry,<br />

lze instalovat spalinový kotel s přitápěním.<br />

Způsoby přitápění:<br />

1) spalovací komora pro přitápění je provedena samostatně a míšení spalin z hořáků<br />

s odpadními spalinami probíhá před vlastními teplosměnnými plochami spalinového kotle .<br />

Při tom může být spalovací komora<br />

a) nevychlazená, tj. má pouze vyzděnou spalovací komoru,<br />

b) vychlazená, tj. spalovací komoru tvoří trubkové stěny, které jsou součástí výparníku.<br />

2) spalovací komora je součástí kotle – odpadní spaliny se přivádí do oblasti hořáků a mísí<br />

se tak bezprostředně se spalinami, vzniklými spalováním přídavného paliva.<br />

Způsob 1a) je schematicky znázorněn na obr.25 a.<br />

V tomto případě probíhá spalování přídavného paliva ve spalovací komoře<br />

adiabaticky, tj. v podstatě bez odvodu tepla teplosměnnými plochami.<br />

Při výpočtu teplosměnných ploch spalinového kotle je nutno nejprve stanovit teplotu<br />

spalin na výstupu ze spalovací komory a teplotu spalin po smíšení s odpadními spalinami, tj.<br />

teplota spalin před první teplosměnnou plochou spalinového kotle (např. přehřívačem páry) .<br />

Bilance spalovací komory:<br />

Množství tepla, které vstupuje do kotle:<br />

1) Množství tepla ve spalinách ze zdroje odpadního tepla, tj.<br />

P<br />

1<br />

= V sp 1. i sp 1<br />

[kW]<br />

2) množství tepla, které se uvolní spálením přídavného množství plynu (resp. paliva)<br />

P<br />

2<br />

= V pl<br />

. Q i<br />

[kW]<br />

Citelné teplo vzduchu i plynu je možno zanedbat (pokud se nepředehřívá cizím zdrojem).<br />

Množství tepla, které vystupuje ze spalovací komory:<br />

29

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!