VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
VYUŽITà DRUHOTNÃCH ZDROJU ENERGIE
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V případech, kdy má přestup tepla ze spalin do teplosměnné plochy zanedbatelnou<br />
hodnotu (tj. při teplotách spalin pod cca 600 o C) je možno součinitel přestupu tepla sáláním<br />
zanedbat a pak je<br />
α 1<br />
= α 1−k<br />
Součinitel přestupu tepla konvekcí při podélném obtékání teplosměnné plochy<br />
Tento způsob přestupu tepla přichází v úvahu při přestupu tepla ze stěny do páry nebo<br />
vody protékající trubkami<br />
λ 0,8 0,4<br />
α<br />
2<br />
= 0,023. Ct<br />
. Cd<br />
. Cl<br />
.Re . Pr<br />
d<br />
ek<br />
Korekční koeficienty se volí takto:<br />
korekční koeficient na teplotu média a stěny – pro páru C<br />
t<br />
= 1<br />
korekční koeficient na tvar trubky (jen u prstencových potrubí), jinak C<br />
d<br />
= 1,<br />
l<br />
korekční koeficient na poměrnou délku trubek C l případě, že < 50 , jinak C<br />
l<br />
d<br />
= 1.<br />
λ je součinitel tepelné vodivosti protékajícího media,<br />
d je ekvivalentní vnitřní průměr trubky (u nekruhového průřezu). Pro kruhový je<br />
ek<br />
d<br />
ek<br />
= d vn<br />
Hodnoty kriteriálních čísel Re a Pr se stanoví obdobně jako pro příčné proudění spalin s tím<br />
rozdílem, že se dosazují hodnoty, odpovídající protékajícímu mediu v trubkách, tj. páry nebo<br />
vody.<br />
Kotle na odpadní teplo s přitápěním.<br />
V případech, kdy chceme vyrovnat disproporce mezi výrobou páry a spotřebou páry,<br />
lze instalovat spalinový kotel s přitápěním.<br />
Způsoby přitápění:<br />
1) spalovací komora pro přitápění je provedena samostatně a míšení spalin z hořáků<br />
s odpadními spalinami probíhá před vlastními teplosměnnými plochami spalinového kotle .<br />
Při tom může být spalovací komora<br />
a) nevychlazená, tj. má pouze vyzděnou spalovací komoru,<br />
b) vychlazená, tj. spalovací komoru tvoří trubkové stěny, které jsou součástí výparníku.<br />
2) spalovací komora je součástí kotle – odpadní spaliny se přivádí do oblasti hořáků a mísí<br />
se tak bezprostředně se spalinami, vzniklými spalováním přídavného paliva.<br />
Způsob 1a) je schematicky znázorněn na obr.25 a.<br />
V tomto případě probíhá spalování přídavného paliva ve spalovací komoře<br />
adiabaticky, tj. v podstatě bez odvodu tepla teplosměnnými plochami.<br />
Při výpočtu teplosměnných ploch spalinového kotle je nutno nejprve stanovit teplotu<br />
spalin na výstupu ze spalovací komory a teplotu spalin po smíšení s odpadními spalinami, tj.<br />
teplota spalin před první teplosměnnou plochou spalinového kotle (např. přehřívačem páry) .<br />
Bilance spalovací komory:<br />
Množství tepla, které vstupuje do kotle:<br />
1) Množství tepla ve spalinách ze zdroje odpadního tepla, tj.<br />
P<br />
1<br />
= V sp 1. i sp 1<br />
[kW]<br />
2) množství tepla, které se uvolní spálením přídavného množství plynu (resp. paliva)<br />
P<br />
2<br />
= V pl<br />
. Q i<br />
[kW]<br />
Citelné teplo vzduchu i plynu je možno zanedbat (pokud se nepředehřívá cizím zdrojem).<br />
Množství tepla, které vystupuje ze spalovací komory:<br />
29