VYUŽITÍ DRUHOTNÝCH ZDROJU ENERGIE

1
α [kW]
Pzp
=
k −st. . S
st
.( tst
− to
).
1000
kde = [ ,84 + 0,06. ( t − t )].1,
163
st
α −
[W.m -2 .K -1 ]
k
st
0
st o
S je vnější povrch spalovací komory daného pásma,
t
st
a t
o
jsou teploty vnějšího povrchu a okolí.
Ad 2) Oblast sálání vyhořelých spalin
Délka této části spalovací komory odpovídá zbytku spalovací komory. Rozdělí se opět
na několik pásem, předpokládá se úplné vyhoření paliva. Je proto bilanční rovnice pásma
v této oblasti
1
Vspiispi
= ψ . Si.(
α
s
+ α
k
).( Tsp− stři
− Ttr
). + Vspi+
1. ispi+
1
+ Pzp−i
[kW]
1000
Součinitel přestupu tepla sáláním se stanoví obdobně jako v oblasti s maximálním tepelným
zatížením s tím rozdílem, že se neuvažuje součinitel zeslabení sálání svítivými částečkami,
tedy k = 0 a
sz
a pl
= a
ns
= 1−
e
−k
. ω . p.
s
sn
c
Na obr. 25 d je schéma návrhu využití horizontálního kotle typu ČKD jako kotle spalinového
s přitápěním s využitím odpadního tepla spalin z kogenerační jednotky se spalovacím
motorem nebo spalovací turbinou.
3.3 Využití citelného tepla kapalných látek
Jedná se vesměs o nízkopotenciální teplo, zejména teplo chladící vody.
Běžné způsoby chlazení pracují s teplotním spádem rozdílem mezi chladící a
chlazenou vodou 10 až 30 o C, takže k přenosu a odvodu tepla je zapotřebí velkého množství
chladící vody. Teplota vody na výstupu z chladiče by neměla být vyšší než 40 o C, protože
neupravená chladící voda má rozpuštěno značné množství hydrogenuhličitanů hořčíku a
vápníku. Při zvýšení teploty vody dochází k vylučování nerozpustných uhličitanů Ca a Mg.
Jejich usazeniny zhoršují prostup tepla.Voda se pak musí upravovat k odstranění tvrdosti
vody.
Použití chladící vody
1) k chlazení nositelů energie v energetických zařízeních – chladící voda
- kondenzátorů parních turbin,
- mezichladičů turbokompresorů,
- chlazení válců a mezichladičů pístových kompresorů..
2) k chlazení tepelně namáhaných konstrukčních částí technologických zařízení.
Jedná se např. o chlazení vyzdívky a výfučen vysokých pecí, vyzdívky ocelářských pecí a
chlazení vysoce tepelně namáhaných kovových armatur těchto pecí a některých druhů
ohřívacích pecí.
Ad 1) Chlazení v energetických zařízeních
Kondenzátory parních turbin:
Jedná se v podstatě o využití odpadního tepla páry z parní turbiny, tedy
kondenzačního tepla. Na 1 kg páry připadá při kondenzaci páry cca 2 400 kJ, tedy značné
množství energie. Za účelem vyššího využití tepelné energie z páry při transformaci na
mechanickou práci je tlak v kondenzátoru 0,005 až 0,01 MPa, čemuž odpovídá teplota
kondenzátu cca 30 až 50 o C. Teplota chladící vody musí být na výstupu z kondenzátoru
minimálně.o 5 až 10 o C nižší, takže cca 25 až 45 o C. Jedná se tedy o velmi nízké teploty vody a
velká množství vody. Na 1 t kondenzované páry je zapotřebí cca 50 až 60 t chladící vody.
33