VYUŽITÍ DRUHOTNÝCH ZDROJU ENERGIE

Proto se tč. toto odpadní teplo nedá hospodárně využívat. Takové zařízení by bylo velkých
rozměrů a tudíž velmi drahé.
Jediná cesta pro využití kondenzačního tepla páry je při vyšších tlacích na výstupu
z turbiny v turbinách odběrových a protitlakých a předání tohoto tepla do horkovodního nebo
teplovodního systému centrálního zásobování teplem, nebo využití odběrové páry pro
technologické účely. Využití v tzv. kogeneraci je velmi výhodné, avšak omezené možnostmi
využití tohoto tepla.
Chladiče kompresorů
Situace je zde obdobná, i když v tomto případě je možno pracovat s o něco vyššími
teplotami vystupující vody z chladičů.
Tak např. u turbokompresorů jsou mezichladiče vzduchu za jednotlivými skupinami
stupňů, ve kterých dochází po částečné kompresi vzduchu vždy k jeho ochlazení za účelem
snížení potřebné práce ke kompresi vzduchu. Průběh teplot vzduchu v kompresoru se dá
znázornit v T – s diagramu, viz obrázek:
Za poslední skupinou stupňů se zpravidla ještě zařazuje dochlazovač, aby se v něm odloučila
část vlhkosti ze vzduchu.
Obdobné je to u pístových kompresorů, u nichž jsou mezichladiče mezi jednotlivými
stupni a také se chladí vlastní válce kompresoru. (viz přednášky pístové kompresory).
Množství tepelné energie, která přechází ze vzduchu do chladící vody je možno
stanovit z teplot vzduchu na vstupu a výstupu z jednotlivých mezichladičů a dochlazovače,
.
= ∑ .
vzd 2−i1
vzd1−i+
1
tedy m vzd ( i − i )
kde
.
vzd
P [kW]
t−vzd
m je výkonnost kompresoru [kg.s -1 ],
i
vzd 2 −i
entalpie vzduchu na výstupu z i –té skupiny stupňů [kJ.kg -1 ],
i
vzd1 −i+1
entalpie vzduchu na vstupu do následující skupiny stupňů [kJ.kg -1 ], resp. z
dochlazovače.
34