Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />
346<br />
pro vyhodnocování veškerého tisku, <strong>rozhlas</strong>u a televize.<br />
Její hlavní úkoly: zpracovávat přehled, upozorňovat na<br />
chyby a nedostatky. Předložit Národnímu shromáždění<br />
do 10. září 1968 mimořádné dočasné zavedení<br />
tiskového dozoru a vybudovat ho do 15. září 1968. (…)<br />
Vytvořit v <strong>rozhlas</strong>e a televizi ‚skupiny autocenzury‘,<br />
které zabezpečí odpovídající obsah a přístup.“) 13<br />
Podstatná část společnosti začala odmítat taktiku<br />
kompromisů a ústupků Dubčekova vedení a dávala svůj<br />
nesouhlas hlasitě najevo. Aktivně vystupovali zejména<br />
zástupci studentstva, podporu polednovému vývoji vyjadřovaly<br />
také četné odborové organizace.<br />
Netrvalo dlouho a stát proti demonstrujícím studentům<br />
použil ozbrojené moci – stalo se tak při protestech,<br />
jež studentské organizace uspořádaly 28. října, posléze<br />
6. a 7. listopadu 1968. Výsledkem konfliktu byla třídenní<br />
okupační stávka, kterou studenti vyhlásili 18. listopadu.<br />
Veřejné mínění se znovu do jisté míry radikalizovalo<br />
v lednu roku 1969 poté, kdy se ve snaze zburcovat národ<br />
proti letargii a poraženectví upálil student filozofické<br />
fakulty UK Jan Palach. Jeho pohřeb se stal jedním<br />
z posledních masových projevů veřejného odporu proti<br />
postupující normalizaci.<br />
Dubčekovo vedení sice ztratilo podporu veřejnosti,<br />
veřejně však svůj nesouhlas s politickým vývojem dávaly<br />
najevo jen malé skupiny občanů. Dubček prohrál<br />
svůj marný zápas o uchování autority před tváří československé<br />
veřejnosti, a tím současně ztratil význam<br />
pro sovětské vedení, které dospělo k přesvědčení, že<br />
u kormidla politiky v této zemi potřebuje rozhodnějšího<br />
a razantnějšího lodivoda.<br />
Zlom v politickém vývoji nastal na dubnovém zasedání<br />
ÚV KSČ, na kterém Alexandra Dubčeka vystřídal ve<br />
funkci prvního tajemníka Gustáv Husák. (Bezprostřední<br />
záminkou pro tuto nadiktovanou změnu stranického<br />
vedení se staly bouřlivé oslavy, jež provázely vítězství<br />
čs. hokejistů nad mužstvem SSSR na mistrovství světa<br />
ve Švédsku 28. března 1969.)<br />
Václavské náměstí tehdy zaplnilo téměř 150 000 lidí; dohromady<br />
se v mnoha dalších městech shromáždilo více<br />
než půl milionu občanů, kteří oslavou demonstrovali odpor<br />
vůči okupační mocnosti. Došlo také k rozbití výkladní<br />
skříně Aeroflotu na Václavském náměstí, které však bylo<br />
provokací zosnovanou Státní bezpečností.<br />
Husákovo vedení učinilo bezprostředně zásahy do<br />
sféry tisku. Během května 1969 byly provedeny kádrové<br />
změny v denících Mladá fronta, Práce, zastaveny<br />
byly časopisy Listy, Reportér, My 69, Svět v obrazech<br />
a Plamen. Vedení KSČ usilovalo o to, aby novináři přijali<br />
svoji zodpovědnost za krizový stav, aby sami začali své<br />
řady prosévat a nedostatečně loajální členy ze svých řad<br />
eliminovat. 17. května 1969 otisklo Rudé právo Slovo<br />
do vlastních řad. Sebekritický článek podepsalo 350<br />
novinářů.<br />
Ještě jednou a naposledy demonstrovala veřejnost<br />
masovým způsobem svůj nesouhlas s normalizační politikou<br />
při prvním výročí vojenského vpádu do Československa,<br />
a sice 21. srpna 1969. Protesty měly spontánní<br />
charakter především ve velkých městech – v Praze, dále<br />
v Brně a Liberci. Politická moc však neváhala k jejich<br />
potlačení použít ozbrojené síly.<br />
V lednu 1970 se konalo plenární zasedání ÚV KSČ,<br />
které přijalo Dopis ÚV KSČ všem základním organizacím<br />
a členům strany k výměně členských legitimací<br />
KSČ, tedy materiál, který otevřel cestu dalekosáhlým<br />
stranickým prověrkám. Cílem této akce bylo očistit<br />
stranu od všech „nepřátelských, revizionistických a pravicových<br />
živlů“, obnovit její jednotu a znovu upevnit její<br />
vedoucí úlohu, akceschopnost a bojovnost. Během této<br />
rozsáhlé čistky, jež bývá označována za druhou největší<br />
akci poválečné pomsty, bylo vyloučeno a vyškrtnuto na<br />
půl milionu členů KSČ. Útok byl veden především proti<br />
humanitní inteligenci, která byla oporou reformního<br />
procesu v roce 1968. Lidé zbavení členství v KSČ byli<br />
postiženi především existenčně, mnozí byli zařazeni do<br />
seznamu „nepřátel socialismu“ a sledováni bezpečností.<br />
Po ekonomické stránce se normalizačnímu režimu<br />
nejprve dařilo nastartovat příznivý vývoj. „Stabilizace<br />
ekonomiky umožnila politickým představitelům přistoupit<br />
k budování konzumního socialismu. V letech<br />
1969–1975 vzrostly příjmy, osobní i společenská<br />
spotřeba, zmírnily se některé sociální problémy, např.<br />
postavení důchodců, zlepšila se situace mladých manželství<br />
a rodin s dětmi i vybavenost domácností.“ 14<br />
Relativně úspěšný vývoj ekonomiky a současně tuhý<br />
režim silně omezující svobodu projevu a systematicky<br />
postihující každý projev neloajality dávaly normalizační<br />
moci možnost nabídnout společnosti dvě alternativy:<br />
buď život, ve kterém si většina lidí, kteří se orientovali na
Change language