You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />
386<br />
osobnost průvodce-moderátora. Ten byl sjednocujícím<br />
elementem, kontaktní osobou a současně také hlavním<br />
dramaturgem stavby celého pořadu.<br />
Ota Nutz (1939–2000)<br />
Absolvoval fakultu osvěty a novinářství UK. V letech<br />
1960–1964 působil v krajském <strong>rozhlas</strong>ovém studiu v Ústí<br />
nad Labem, v letech 1964–1970 v Čs. televizi, odkud musel<br />
odejít. Od roku 1978 se datuje jeho stálá externí spolupráce<br />
s Čs. <strong>rozhlas</strong>em (3 x 60 a to stereo, Dveře dokořán, Káva<br />
u Kische). V roce 1990 uváděl Hovory z Lán s prezidentem<br />
V. Havlem. V posledním desetiletí úzce spolupracoval<br />
s Jiřím Vejvodou, s nímž vytvořil profesionálně vytříbenou<br />
publicistickou dvojici.<br />
Vysílání pro děti a mládež<br />
Péče o mladého posluchače patřila vždy mezi hlavní<br />
úkoly, které normalizační vedení <strong>rozhlas</strong>u hlasitě deklarovalo<br />
při každé příležitosti jako prioritu.<br />
Pozornost <strong>rozhlas</strong>ového vedení se nesoustředila tolik<br />
na vysílání pro nejmladší věkové kategorie, důraz byl<br />
kladen především na kategorii tzv. dospívající mládeže.<br />
Na vnímatele ve věkové kategorii cca 15–20 (ale i více)<br />
let byly soustředěny četné pořady, které měly za cíl nejen<br />
bavit, ale i vychovávat v duchu vládnoucí ideologie.<br />
Produkce Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež<br />
(HRDM) sestávala z části orientované na program<br />
umělecký (pohádky, hry, hudební pořady) a na pořady<br />
vzdělávací a publicistické. Tvarové a žánrové inovace<br />
byly patrné především v oblasti publicistiky.<br />
Skutečnost, že <strong>rozhlas</strong> v polovině sedmdesátých let<br />
ve sféře publicistiky postupně dospěl k tendenci uplatňovat<br />
živé vysílání, otevírala mimo jiné také prostor pro<br />
vznik řady kontaktních pořadů určených mládeži.<br />
Dlouhou tradici má v tomto směru Mikrofórum, denní<br />
pořad, který vznikl už v polovině šedesátých let (poprvé<br />
se vysílalo 12. července 1965 na ČS I, tehdy pouze ve<br />
všední dny). Po srpnu 1968 bylo jeho vysílání zastaveno,<br />
ale na začátku roku 1969 bylo opět obnoveno – byť v jiném<br />
obsahovém duchu. V sedmdesátých letech bylo Mikrofórum<br />
vysíláno na okruhu Hvězda, takže se do jisté<br />
míry muselo přizpůsobit charakteru proudového vysílání.<br />
Pořad si zachoval formu zpravodajského deníku<br />
určeného mládeži (připravovalo ho v té době Ústřední<br />
vysílání politického zpravodajství a publicistiky). Byl<br />
koncipován jako sled krátkých, průměrně tříminutových<br />
vstupů, informací nebo rozhovorů, proložených populární<br />
hudbou.<br />
Vedle Mikrofóra postupně vznikly nebo v působení<br />
pokračovaly další pořady určené mladé generaci posluchačů,<br />
převážně týdeníky (Meteor, zaměřený na<br />
přírodní vědy – vysílán už od roku 1962, objevily se Paprsek,<br />
magazín vědy a techniky, Listárna zabývající se<br />
především otázkami lidských vztahů, dále pak hudební<br />
pořady Start, Toulky za písničkou, Metronom –<br />
od 7. ledna 1975). Dominantní postavení v první polovině<br />
sedmdesátých let získaly především dva pořady:<br />
Mládežnický pondělník a Kontakt, které společně<br />
obsáhly 110 minut programu týdně.<br />
Od 7. ledna 1974 k nim přibyl čtyřhodinový blok určený<br />
mládeži Vysílá studio mladých (vždy v pondělí<br />
19.00–23.00 hod. na stanici Praha).<br />
Takto rozsáhlá plocha umožnila pořad vnitřně pestře<br />
strukturovat a zahrnout do něj celou škálu témat, velké<br />
množství žurnalistických žánrů, pořady určené rozdílným<br />
sociálním skupinám. Co do systému přípravy se autoři<br />
rozhodli pro spojení živého vysílání se stáčenými, tedy<br />
předem připravenými, částmi. Pořad měl vybudované<br />
vnitřní schéma jednotlivých částí, to však platilo pouze<br />
orientačně, zůstával tu poměrně velký prostor pro změny,<br />
improvizaci.<br />
Pořad byl podroben ostrému dohledu vedení. Míra kritičnosti<br />
a otevřenosti byla přirozeně limitována striktně formulovanými<br />
požadavky. Přesto však – posuzováno v kontextu<br />
ostatních médií – se Studio mladých postupně stalo<br />
velmi oblíbeným a poslouchaným pořadem. Dočkávalo se<br />
čas od času pochvaly od nejvyššího vedení, kritizována<br />
byla však uváděná hudba, která se vedení nezdála dostatečně<br />
„ideově“ nezávadná.<br />
Redakci vysílání pro děti a mládež vedl v sedmdesátých<br />
letech šéfredaktor Svatopluk Dolejš, jeden z představitelů<br />
nejostřejší normalizační linie. Jeho zástupcem<br />
byl Bořivoj Horák. V redakci, která připravovala pořad<br />
Vysílá studio mladých, působili: Josef Segeth, vedoucí<br />
Studia mladých, Jaroslav Šturma, Boris Riegler,<br />
Daniela Sedlářová, Vladimíra Bohatová, Bronislava<br />
Žemličková (Znamenáčková). V redakci her<br />
pro děti a pohádek byla nejzkušenějším dramaturgem<br />
Eva Košlerová, v redakci Pionýrské jitřenky pracovaly<br />
Hana Rudášová a Alena Sekerová, v redakci vzdělávání<br />
a výchovy Vladislav Cvekl, Jaroslava Veitová
Change language