Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />
356<br />
Materiál vedení Čs. <strong>rozhlas</strong>u z druhé poloviny roku<br />
1974 uvádí číselné stavy členů KSČ podle jednotlivých<br />
útvarů k 30. červnu 1974. Z něj vyplývá, že k naplnění<br />
stanovených kvót bylo třeba v nejbližším období přijmout<br />
561 komunistů. Obsazení redaktorských míst bylo<br />
vymezeno těmito zásadami:<br />
1) Obsadit místa redaktorů v politických redakcích<br />
Čs. <strong>rozhlas</strong>u minimálně ze dvou třetin komunisty. Vedoucí<br />
místa v těchto redakcích obsazovat pouze komunisty.<br />
2) Zabezpečit, aby ve funkcích redaktorů, programových<br />
a tvůrčích pracovníků v ostatních redakcích<br />
a programových útvarech Čs. <strong>rozhlas</strong>u byla minimálně<br />
polovina komunistů, přičemž ve vedoucích funkcích<br />
zpravidla pouze komunisti.<br />
Ve vztahu k odborným předpokladům byla nastolena<br />
velká tolerance, předepsané odborné vzdělání bylo často<br />
promíjeno. Například absolvent Večerní univerzity marxismu-leninismu<br />
byl považován za absolventa vysoké<br />
školy. Ve snaze postupovat ve vyhledávání a výchově<br />
„kádrů“ systematicky vypracovalo kádrové a personální<br />
oddělení celý systém politického a odborného školení,<br />
jímž měli projít všichni pracovníci.<br />
Školení probíhala na úrovni odborů a organizace Socialistického<br />
svazu mládeže (SSM), řada pracovníků musela<br />
podstoupit studium na Vysoké škole politické nebo na Večerní<br />
univerzitě marxismu-leninismu. Nejvyšším stupněm<br />
politického školení bylo studium na Akademii společenských<br />
věd při ÚV KSSS v Moskvě, kterou rovněž několik<br />
<strong>rozhlas</strong>ových pracovníků absolvovalo.<br />
Usnesením vedení Českého <strong>rozhlas</strong>u ze dne 22. dubna<br />
1970 bylo zřízeno Středisko pro výchovu kádrů<br />
Čs. <strong>rozhlas</strong>u v Liberci. Úkolem uvést středisko do provozu<br />
a řídit jeho činnost byl pověřen Miroslav Mráz.<br />
Miroslav Mráz (Xaver) (1925 – nezjištěno, v Izraeli)<br />
Původně herec, který prošel mnoha divadly, mj. v Plzni<br />
a v Praze (Švandovo divadlo). Po těžkém úrazu odešel na<br />
venkov. Roku 1969 na výzvu generálního ředitele Čs. <strong>rozhlas</strong>u<br />
B. Chňoupka školil kádry pro normalizační vysílání<br />
a sám do něj přispíval minutovými promluvami pod pseudonymem<br />
Xaver. Po zrušení přípravky v Liberci a následné<br />
experimentální skupiny pro stereofonii v Karlových Varech<br />
se stal ředitelem tamního divadla. V roce 1980 požádal<br />
o zrušení čs. občanství, vystoupil z KSČ, obvinil normalizátory,<br />
že ho oklamali, a vystěhoval se i s rodinou do Izraele,<br />
kde později zemřel. Autor několika románů a her.<br />
Školení nových pracovníků bylo v Liberci zahájeno<br />
na jaře 1971, kdy proběhlo pět desetidenních kurzů pro<br />
začínající redaktory (zúčastnilo se jich 59 osob).<br />
V polovině sedmdesátých let nastala v <strong>rozhlas</strong>e z hlediska<br />
skladby zaměstnanců složitá situace. Spektrum<br />
složení zaměstnanců se proměňovalo v jednotlivých<br />
útvarech a různých stupních funkčního zařazení nerovnoměrně.<br />
Nejrazantněji a nejrychleji proběhla čistka<br />
v útvarech zpravodajských a publicistických. K podobně<br />
důsledné výměně došlo na vedoucích místech všech<br />
stupňů řízení: jen výjimečně setrvali někteří vedoucí,<br />
kteří řídili určité úseky již v šedesátých letech, na svých<br />
místech, a to maximálně do roku 1972.<br />
Tzv. umělecký program, tedy vysílání hudebních,<br />
literárních, dramatických a zábavných pořadů, byl normalizátory<br />
posuzován poněkud odlišně. Normalizační<br />
vedení si uvědomovalo, že má-li zůstat úroveň vysílání<br />
alespoň částečně zachována, není možné zbavit se šmahem<br />
všech zkušených redaktorů, jejichž odbornost se<br />
získává v dlouhodobém procesu zrání.<br />
Ovšem i v uměleckém programu docházelo na<br />
postech vedoucích pracovníků k poměrně rychlé výměně.<br />
Po nástupu ústředního ředitele Chňoupka se<br />
šéfredaktorem literárně-dramatické redakce (tehdy<br />
pod názvem SUP – Slovesný umělecký program) stal na<br />
krátkou dobu Václav Hons. Jeho vedení se zdálo příliš<br />
liknavé, nedůsledné. V dubnu 1970 ho nahradil Oldřich<br />
Rafaj. Ten se naopak zařadil svou neúprosností a arogantním<br />
jednáním mezi nejtvrdší normalizátory.<br />
Na úrovni vedoucích dílčích redakcí nastala důsledná<br />
výměna. I na místech řadových redaktorů a režisérů<br />
došlo k řadě vynucených odchodů. Ti z redaktorů a dramaturgů,<br />
kterým bylo dovoleno zůstat, byli většinou vyškrtnuti<br />
z KSČ a jakkoli jim byla poskytnuta záruka, byli<br />
postaveni do role ostře sledovaných a neustále prověřovaných,<br />
do jisté míry tedy „nesvéprávných“ osob.<br />
Vedle nich se tu pak objevily posily, z nichž některé<br />
měly podobné postavení jako někdejší „dělnické kádry“<br />
z počátku padesátých let. Byli to lidé, kteří neměli téměř<br />
žádné profesní zkušenosti, zato byli však „prověření“<br />
soudruzi, mnozí už v těsně předdůchodovém věku. Ani
Change language