You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />
350<br />
byl umístěn v kosmickém prostoru. Tento záměr se stal<br />
definitivní ranou do vazu sovětské ekonomice, která na<br />
projekt už nedokázala nalézt protiopatření.<br />
Nejpodstatnější změna, která se odehrála ve vnitřní<br />
politice hegemona východního bloku, tedy SSSR, se<br />
datuje 11. březnem 1985, kdy se stal generálním tajemníkem<br />
ÚV KSSS Michail Gorbačov. Do vedení sovětského<br />
státu se dostala mladší a racionálnější generace politiků,<br />
která si dokázala uvědomit a přiznat, že východisko ze<br />
situace není v izolacionizmu a v dalším prohlubování<br />
ekonomické krize. Gorbačov zahájil zcela nový kurz<br />
sovětské politiky, která se ve svých důsledcích projevila<br />
jak ve větší otevřenosti vůči světu, tak v pokusech o demokratizaci<br />
domácího života – nastala etapa známá pod<br />
pojmem perestrojka.<br />
Gorbačovův pokus o reformu společenského života<br />
byl v jeho vlastní zemi přijímán obyvatelstvem i stranickým<br />
vedením poměrně chladně a s nedůvěrou. Utkával<br />
se také s projevy apatie, lhostejnosti a šlendriánu řadových<br />
lidí (nejtragičtějším důsledkem pracovní nedbalosti<br />
se stal katastrofální výbuch černobylské jaderné<br />
elektrárny 26. dubna 1986).<br />
Třebaže dnes historikové hodnotí Gorbačovovu úlohu<br />
různě, několik jeho činů je nezpochybnitelných. Jednak<br />
se zasadil o konec tzv. studené války (v roce 1987 podepsal<br />
ve Washingtonu s prezidentem Reaganem dohodu<br />
o likvidaci všech jaderných systémů středního dosahu<br />
– tento dokument vycházel z tzv. nulové varianty, které se<br />
sovětská strana až dosud bránila; dohoda se stala klíčovým<br />
okamžikem k ukončení závodů ve zbrojení). Dále pak dal<br />
zřetelně najevo, že Sovětský svaz nebude nadále zasahovat<br />
do vývoje svých do té doby satelitních zemí ve střední a východní<br />
Evropě. Tím urychlil v celé této oblasti, nazývané<br />
dosud socialistický tábor, proces rozkladu a posléze pádu<br />
vládnoucích režimů.<br />
Režim v Československu i na počátku osmdesátých<br />
let nadále důsledně potlačoval jakékoli nekonformní<br />
projevy a aktivity. Po kampani proti Chartě 77 došlo<br />
k jednomu z nejtvrdších zásahů proti Výboru na obranu<br />
nespravedlivě stíhaných (VONS – založen v dubnu<br />
1978). Ten měl za cíl sledovat případy osob, které byly<br />
trestně stíhány či vězněny za projevy svého přesvědčení.<br />
V květnu 1979 bylo několik členů VONS (Petr Uhl,<br />
Václav Havel, Václav Benda, Jiří Dienstbier, Otka Bednářová,<br />
Albert Černý, Rudolf Battěk, Ladislav Lis, Jan Litomiský<br />
a další) zatčeno a odsouzeno k trestům v rozsahu<br />
tří až pěti let vězení. Pohlížíme-li však na osmdesátá léta<br />
jako na celek, lze konstatovat, že režim postupně degeneroval,<br />
ztrácel sílu k plošnému teroru a projevoval řadu<br />
známek rozkladu.<br />
Podstatným příznakem tohoto úpadku byl pokles hospodářské<br />
produktivity.<br />
„Československá vládnoucí skupina se dostávala do vnitřní<br />
izolace, když se začaly od ní postupně odklánět jednotlivé<br />
vrstvy obyvatelstva. Jednou z příčin byla i hospodářská<br />
a sociální situace, která sice nebyla tak hrozivá jako v Polsku,<br />
ale od počátku 80. let se opět začaly zřetelněji projevovat<br />
základní a trvalé neduhy československé ekonomiky,<br />
vyplývající z orientace na těžký průmysl a z centrálního<br />
plánování, což se nepříznivě odrazilo i na životní úrovni.“ 19<br />
Neustále se prohluboval rozdíl v životní úrovni mezi<br />
Československem a západními zeměmi, ale v průběhu<br />
osmdesátých let začal nastávat propad i ve vztahu k některým<br />
socialistickým zemím – ČSSR v tvorbě národního<br />
důchodu zaostávala za NDR a Maďarskem. Začala<br />
se projevovat výrazná majetková diferenciace, jejímž<br />
zdrojem byla především tzv. černá nebo stínová ekonomika,<br />
nárůst korupční atmosféry, překupnictví valut.<br />
„Patří k našim polistopadovým omylům, že podstata<br />
bývalého režimu či aspoň příčina jeho ztroskotání spočívala<br />
v teroru, v porušování lidských práv, v jeho nedemokratičnosti.<br />
(…) Ve skutečnosti spočívala v tom,<br />
že nefungoval hospodářsky, nedokázal řešit nic, ani bytovou<br />
nouzi, ani výrobu toaletního papíru. (…) V takzvaném<br />
reálném socialismu neexistovalo ani smysluplné<br />
plánování, ale dokonce ani centrální řízení.“ 20<br />
V druhé polovině osmdesátých let začal normalizační<br />
tlak povolovat, stranické a policejní orgány především<br />
z vnitřní nejistoty plynoucí ze změn, jež se odehrávaly ve<br />
světové politice, ale hlavně v rozpacích nad perestrojkou<br />
přestávaly být v potírání opozičních projevů důsledné.<br />
V té době začala vznikat postupně řada nonkonformních<br />
skupin nejrůznějšího zaměření. Obecně byly označovány<br />
jako nezávislé iniciativy. (K nejdůležitějším patřily: Československá<br />
demokratická iniciativa, Československý<br />
helsinský výbor, Ekologická společnost, Hnutí za nenásilí,<br />
Hnutí za občanskou svobodu, Klub právní podpory,<br />
Klub za socialistickou přestavbu Obroda, Mírový klub<br />
Johna Lennona, Nezávislé studentské sdružení, Ote-