Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />
338<br />
Vysílání Čs. <strong>rozhlas</strong>u<br />
v průběhu srpnových<br />
dnů 1968<br />
Celková situace<br />
Na přelomu června a července 1968 nervozita sovětského<br />
vedení vzrostla zejména poté, kdy parlament<br />
ČSSR přijal novelu tiskového zákona (26. června 1968),<br />
jíž zrušil cenzuru. Potvrdil tak de iure stav, který se<br />
v průběhu jara stal již skutečností, stav, kdy se sdělovací<br />
prostředky vymkly zpod kontroly centrálních orgánů.<br />
Atmosféra se vyostřila zejména poté, kdy byl publikován<br />
text výzvy Ludvíka Vaculíka Dva tisíce slov (27. června<br />
1968).<br />
Na schůzkách, které se uskutečnily 29. července<br />
v Čierné nad Tisou a 2. srpna v Bratislavě, se českoslovenští<br />
představitelé zavázali splnit dva požadavky sovětského<br />
vedení: provést změny ve státních a stranických<br />
orgánech a obnovit centrální kontrolu nad stranickým<br />
aparátem a sdělovacími prostředky. Dubček a pražské<br />
stranické vedení ani jednu z těchto podmínek nesplnili.<br />
Vezmeme-li v úvahu pomalé stahování vojsk zemí<br />
Varšavské smlouvy, která se na území ČSSR pohybovala<br />
od června 1968 v rámci cvičení Šumava, dále pak vliv tzv.<br />
zvacího dopisu, který „sovětům“ zaslala skupina konzervativních<br />
členů předsednictva ÚV KSČ (signatáři: Indra,<br />
Kolder, Kapek, Švestka a Biľak) prostřednictvím sovětského<br />
velvyslance 14. srpna, je zřejmé, že v polovině<br />
srpna bylo o vojenském zásahu rozhodnuto.<br />
Sedm srpnových dnů<br />
Mezi všemi sdělovacími prostředky, které v průběhu<br />
celého roku 1968, zejména pak v třetím srpnovém týdnu,<br />
sehrály důležitou roli, zaujal jedinečnou a vůdčí úlohu<br />
<strong>rozhlas</strong>. V situaci, kdy se vývoj událostí valil z minuty<br />
na minutu, kdy byli odvlečeni vedoucí představitelé<br />
státu, kdy hrozilo, že zemi zachvátí chaos, tu zůstalo<br />
především <strong>rozhlas</strong>ové vysílání, které se ujalo nejen<br />
funkce informační (směrem k domácím i zahraničním<br />
posluchačům), ale také organizátorské, integrující<br />
celospolečenské dění. Situaci, v níž se <strong>rozhlas</strong> během<br />
sedmi srpnových dnů ocitl, a role, které na sebe převzal,<br />
je možné do jisté míry srovnat se situací v květnu roku<br />
1945. Obě tyto mezní situace lze označit za vrcholné okamžiky<br />
působení <strong>rozhlas</strong>u na našem území.<br />
V úterý 20. srpna před polednem byl programový<br />
náměstek ústředního ředitele <strong>rozhlas</strong>u Rostislav<br />
Běhal povolán na sekretariát tajemníka ÚV KSČ Čestmíra<br />
Císaře, kde dostal důvěrnou informaci o tom, že se<br />
odpoledne bude konat zasedání ústředního výboru KSČ.<br />
Na něm se prý skupina protireformních členů ÚV pokusí<br />
vyvolat hlasování a odvolat Dubčekovo vedení,<br />
zrušit platnost tzv. Akčního programu a zabránit svolání<br />
XIV. sjezdu strany, který byl naplánován na září. Pokud<br />
by se tento scénář naplnil, hodlal A. Dubček vystoupit na<br />
veřejném mítinku, který měl být svolán na Staroměstské<br />
náměstí. R. Běhal dostal za úkol uvést techniku <strong>rozhlas</strong>u<br />
do pohotovosti a zajistit přímý přenos ze Staroměstského<br />
náměstí.<br />
Rostislav Běhal (v té době zastupující nepřítomného<br />
ústředního ředitele Zdeňka Hejzlara) ihned informoval<br />
šéfredaktora zpravodajství Jiřího Kmocha,<br />
vedoucího domácího zpravodajství Karla Lánského<br />
a vedoucího ústředního technického provozu Josefa<br />
Havlíčka. Technika i redakční týmy byly uvedeny do<br />
pohotovosti. Z redaktorů zpravodajství byli přítomni<br />
Jeroným Janíček, Věra Šťovíčková, Jiří Dienstbier,<br />
kolem 19.00 hod. se dostavil také Karel Jezdinský.<br />
Po 19.00 hod. bylo zřejmé, že se zamýšlený mítink<br />
s největší pravděpodobností neuskuteční, a <strong>rozhlas</strong>ové<br />
vedení pohotovost zrušilo. Kromě běžné služební posádky<br />
se ostatní <strong>rozhlas</strong>oví pracovníci rozešli, měli však<br />
za povinnost zůstat v telefonickém dosahu.<br />
Po 22.00 hod. zavolal Běhala domů Karel Hoffmann<br />
(ředitel Ústřední správy spojů) a požádal ho, aby se<br />
dostavil do jeho úřadu. O tomto neobvyklém pozvání<br />
informoval Běhal ještě před svým odchodem J. Kmocha.<br />
Když po 23.00 hodině dorazil Běhal do budovy<br />
Ústřední správy spojů, byla u Hoffmanna už řada dalších<br />
osob, asi 20–30 lidí, mezi nimi někdejší ústřední ředitel<br />
Čs. <strong>rozhlas</strong>u Miloš Marko, zástupce KSČ v časopise<br />
Otázky míru a socialismu Pavel Auersperg a místopředseda<br />
ÚV Národní fronty Miloš Vacík. Hoffmann Běhala<br />
odvedl do vedlejší místnosti, kde seděl pouze jediný<br />
člověk, Karel Hrabal (tehdejší náměstek ústředního<br />
ředitele Čs. <strong>rozhlas</strong>u pro Zahraniční vysílání). Hoffmann<br />
vzápětí Běhalovi sdělil, že touto dobou přistávají na ruzyňském<br />
letišti letadla a že země je obsazována vojsky
Change language