30.03.2015 Views

CRo kniha - Český rozhlas

CRo kniha - Český rozhlas

CRo kniha - Český rozhlas

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />

372<br />

Vyskočila, Ludvíka Aškenazyho, Václava Havla, Karola<br />

Sidona…) Program obsahoval celou řadu zábavných<br />

titulů, adaptací klasického dramatického repertoáru, detektivní<br />

hry, znovu se objevily oblíbené pořady redakce<br />

A-Zet (Rada moudrých, Piš a slyš). Redakce zábavy<br />

nadále vysílala pořad Jiřího Štuchala Šťastnou cestu. 38<br />

V přípravě mystifikačních pořadů pokračovala i armádní<br />

redakce pořadem Dnes opět Vinárna U pavouka – Cimrmanův<br />

Liptákov.<br />

Tradičním vrcholem snažení redakce zábavy se stávaly<br />

silvestrovské pořady. V případě přípravy silvestrovského<br />

pořadu v roce 1968 se dlouho rozvažovalo, zda by<br />

nebylo lépe na protest proti okupaci nevysílat jej vůbec.<br />

Nakonec však připraven a odvysílán byl. Obsahoval<br />

četné velmi zřetelné politické narážky a satirické šlehy,<br />

které reflektovaly aktuální situaci a společenskou náladu.<br />

Právě tento silvestrovský program se stal v pozdějších<br />

kritických pohledech na působení <strong>rozhlas</strong>u v letech<br />

1968–1969 pro normalizátory exemplárním příkladem<br />

působení tzv. pravicově-oportunistických tendencí.<br />

Cenzurní zásahy a omezování programu začaly po<br />

dubnovém plénu ÚV KSČ. Vzdor tomu poslala redakce<br />

<strong>rozhlas</strong>ových her ještě na podzim roku 1969 do prestižní<br />

soutěže Prix Italia hru Jiřího Vilímka Neodvratný skon<br />

maratónského běžce (režie J. Horčička, zvuková spolupráce<br />

R. Nikodém), politickou moralitu na téma falšováni<br />

pravdy a historie ve jménu údajně dobré, pokrokové<br />

věci. Hra získala v Mantově hlavní cenu Prix Italia.<br />

Ostré kádrování přineslo rychlou frekvenci výměn<br />

na postech středních řídících pracovníků: z funkce šéfredaktora<br />

Slovesného uměleckého programu byl rychle<br />

odstraněn Josef Balvín a na jeho místo dosedl Václav<br />

Hons, který útvar rozdělil na dva úseky: redakci A-Zet<br />

a redakci humoru a satiry svěřil řediteli krajského studia<br />

v Ústí nad Labem (v šedesátých letech) Miroslavu Kratochvílovi,<br />

který měl důvěru stranických orgánů. Druhý<br />

úsek, zahrnující dramaturgii <strong>rozhlas</strong>ových her a literární<br />

redakci, dostal na starost Miroslav Stuchl. Ten byl začátkem<br />

roku 1970 z této funkce odvolán a přeřazen na<br />

post dramaturga, posléze v roce 1972 dostal z <strong>rozhlas</strong>u<br />

z politických důvodů výpověď.<br />

Ve své funkci nezůstal dlouho ani Václav Hons. Po<br />

něm na místo šéfredaktora HRLDV nastoupil 15. dubna<br />

1970 Oldřich Rafaj. Ten si k témuž datu do funkce vedoucího<br />

dramaturga přivedl Josefa Jelena, někdejšího<br />

katolického kněze. Polovina dubna 1970 je datem, kdy<br />

došlo k pronikavému obratu. Rafaj jako nesmlouvavý<br />

normalizátor bedlivě střežil, aby se do vysílání nedostalo<br />

jediné jméno osoby, která se byť nepatrně ocitla<br />

v aktivním kontaktu s obrodným procesem. Z vysílání<br />

mizela jména nejen autorů, ale také mnoha herců. U repríz<br />

nebyla hlášena a v <strong>rozhlas</strong>ovém časopisu uváděna<br />

jména „nepohodlných“ redaktorů, dramaturgů, režisérů<br />

a účinkujících.<br />

Rafajova normalizační horlivost se však časem ukázala<br />

přílišná i pro vedení <strong>rozhlas</strong>u. V roce 1974 ho ve<br />

funkci šéfredaktora nahradila jeho dosavadní zástupkyně<br />

(někdejší vedoucí redakce sovětských literatur)<br />

Lýdie Vernerová.<br />

Ani post vedoucího dramaturga nebyl poklidným místem.<br />

Josef Jelen na něm vydržel něco málo přes rok (byl<br />

odvolán k 31. červenci 1971 – patrně proto, že redakci<br />

<strong>rozhlas</strong>ových her řádně nezakormidloval k dostatečné<br />

angažovanosti). Ve funkci šéfdramaturga se pak v rychlém<br />

sledu vystřídali (vždy na základě pověření) Dalibor<br />

Chalupa, Karel Gissübel, Jaroslava Strejčková.<br />

V polovině roku 1972 se vedoucím dramaturgem stal<br />

Vladimír Remeš, který přišel z mimo<strong>rozhlas</strong>ového prostředí<br />

a bez podstatnějších <strong>rozhlas</strong>ových zkušeností.<br />

Také na postech redaktorů a dramaturgů prodělaly<br />

redakce slovesného programu četné změny. Z redakce<br />

A-Zet byli k odchodu donuceni její vedoucí Alena Maxová,<br />

Ivo Fischer (jeho pořad Piš a slyš skončil stým<br />

vydáním na konci roku 1969) a Dita Skálová. V redakci<br />

humoru a satiry nastoupil do funkce vedoucího Karel<br />

Bradáč namísto dosavadního vedoucího Vladimíra<br />

Rohleny. Odešli odtamtud Jiří Melíšek a o něco později<br />

Jiří Štuchal.<br />

Literární redakci začal místo Josefa Štefánka řídit<br />

její dřívější redaktor Donát Šajner, pozdější tajemník<br />

Svazu čs. spisovatelů. Odešel odtud Jindřich Pokorný.<br />

Z režisérů byli propuštěni Josef Henke, Jan Fuchs,<br />

Viktor Dusil, Jiří Josek. Všechny tyto personální změny<br />

se do značné míry odrazily v poklesu úrovně programu.<br />

Kontakty se zahraničím, které úspěšně navázala díky<br />

mezinárodním úspěchům dramaturgie <strong>rozhlas</strong>ových her,<br />

se zpřetrhaly. Od roku 1971 se výměna textů uskutečňovala<br />

pouze s <strong>rozhlas</strong>y socialistických zemí.<br />

Československý <strong>rozhlas</strong> se v sedmdesátých letech<br />

(podobně jako tomu bylo po roce 1948) nezúčastňoval

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!