Doporučení pro diagnostiku a léčbu komorových arytmií

Tab. 2. Kombinace testù pro stratifikaci rizika NSS/KT po IM.2letý výskyt s-KT/NSS (%):stupeň 1 SAECG + a ↓EFLK oba negativní 2,21 pozitivní 10,6oba pozitivní 38,7Je-li 1 test při stupni 1 pozitivní – následuje stupeň 2:stupeň 2 Holter (ns/s-KT, ↓HRV) oba negativní 4,71 pozitivní 17,5oba pozitivní 48,2Je-li 1 test při stupni 2 pozitivní – následuje stupeň 3:stupeň 3 PSK negativní 8,9pozitivní 45,1Při výskytu ↓EFLK, KTA při Holterově monitoraci a PSK +: 66,5(tj. kritéria studie MADIT)V případě pozitivního nálezu při neinvazivních testech je v současnédobě doporučeno provedení invazivního testu – programovanéstimulace komor (PSK). Využívá se tzv. 2stupňový či 3stupňovýsystém rizikové stratifikace pacientů po IM.Výtěžnost jednotlivých testů a jejich kombinací zhodnotila metaanalýza 44 studií(Bailey JJ, J Am Coll Cardiol 2001; 38: 1902n) zabývajících se stratifikací rizika vznikuzávažné komorové tachyarytmie či NSS u pacientů po IM (tab. 2).Pro klinickou praxi lze tedy doporučit u pacientů po IM rizikovoustratifikaci, která odpovídá kritériím výběru pacientů v 2 studiích(MADIT nebo MUSTT):11