Doporučení pro diagnostiku a léčbu komorových arytmií

Do této skupiny patří především pacienti s dokumentovanouFiK nebo hemodynamicky závažnou s-KT a pacienti, u nichž je dlesoučasné rizikové stratifikace výrazně zvýšeno riziko výskytu s-KTA a NSS (viz výše). Tuto léčbu je možno pro docílení co největšíhoefektu a komfortu pro pacienta a prodloužení životnosti ICDkombinovat s katetrizačním či chirurgickým ovlivněním arytmogenníhosubstrátu a s antiarytmickou farmakoterapií.Léčba pacientů s maligními KTA má být prováděna v centrech, kterájsou schopna poskytnout u této diagnózy komplexní léčebnou péči a nepřetržitýservis při akutních problémech u pacientů s ICD (např. přitzv. arytmické bouři).7.2. Prevence a léèba pacientù s nízkým rizikem NSSPacienty s nízkým rizikem NSS (≤ 3–5 % do 2 roků) je možno stabilizovatléčbou betablokátorem případně amiodaronem. Některéformy monomorfních KT (zejména typu idiopatické KT) je možnokurativně vyřešit katetrizační ablací.7.3. Prevence a léèba pacientù s intermediárním rizikemU pacientů s intermediárním rizikem (tj. s potenciálně malignímikomorovými arytmiemi se strukturálním postižením myokardu)je využívána současná riziková stratifikace, která však doposud nenídostatečně spolehlivá a dostatečně efektivní. Jasnější koncepce jezatím především u pacientů po IM, mezi nimiž je podle současnýchpoznatků možno vytipovat pacienty, u kterých je opodstatněnáprimárně preventivní implantace ICD.Další oblastí, v níž bude nejspíše v blízké době zaujato poměrnějasné stanovisko k indikaci primárně preventivní implantace ICD(izolované nebo v kombinaci s CRT), bude blíže definovaná podsku-26