Doporučení pro diagnostiku a léčbu komorových arytmií

4. Riziková stratifikaceVytipování pacientů s výrazně vyšším rizikem NSS – riziková stratifikace– má určité odlišnosti podle základní kardiální diagnózy.Zůstává v platnosti, že hlavním rizikovým ukazatelem – bez ohleduna základní srdeční postižení – je spontánní výskyt udržující se(setrvalé) KA.Podle tohoto aspektu označujeme prevenci NSS jako(a) sekundární („post-event“, tj. u pacientů s dokumentovanous-KT/FiK)(b) primární („pre-event“, tj. u pacientů, kteří mají dle určitýchukazatelů vyšší riziko NSS, avšak dosud se u nich s-KTnemanifestovala).4.1. Riziková stratifikace u pacientù s ischemickou chorobou srdeèníHlavní rizikovou podskupinu tvoří pacienti po proběhlém IM.Riziková stratifikace po IM se zaměřuje na posouzení následujícíchukazatelů:(a) trvající projevy ischemie myokardu(b) kontraktilní funkce a objem levé komory(c) spontánní výskyt komorových arytmií(d) záchyt pozdních komorových potenciálů(e) posouzení funkce autonomní inervace(f) posouzení změn a disperze průběhu srdeční repolarizaceJednotlivé používané testy v této rizikové stratifikaci mají významnélimitace, což je zejména nepřímý vztah mezi senzitivitoua specificitou a nízká pozitivní předpovědní hodnota. Ta u jednotlivýchtestů nepřesahuje obvykle 20–25 %.10