13.07.2015 Views

Tvar 4/2010 - iTvar

Tvar 4/2010 - iTvar

Tvar 4/2010 - iTvar

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

fantasíaadam borzičBásníkova PýchaKdo jsem?Snad pěna na holení?Jsem slunce v děravé noze.Jsem zabiják.Černý čert.Jsem rudý úsvit,vyjdu z nemocničního pokojea vypláznu jazyk na dějiny.Vidím. Vidím změny.Jsem vidoucí.Neomlouvám se.Nikomu za nic.Klamu. Matu.Jsem polibek,který tu zanechal šílený Kristus,než vyšplhal na hvězdný vrcholekposledních nebí.Mé srdce je výboj.Elektrická vzpoura.Světadíly plují v jeho mléce.Mé srdce je roztržené od shora dolů.Mé srdce je černé a bílé a rudé.Mé srdce je život a smrt a víc.Mé srdce není mé.Jednoduchá facka.MODŘ BERLÍNSKÁ MEDITACE O VNITŘNÍ BARVĚchladivou střelou se ráno posunuloaž kamsi na mrazivé dnosvíčka těla se vztyčila nad poraženým povlečenímkaždá slza ukápla kam mělaa každé svrbění šlo zaregistrovat hlasemjako by hlas šeptal světusvé neopakovatelně zpustlé vyznánízkouším kolik unesou kameny obrazovky a křídlave vestibulu metra se srocují hloučkypanenky s ocelovou modří v okua panáčci v uniformách pochodujíněkdo se hlučně směje, někomu se třesou kolena studema někdo natřásá černá kilajak polštářvzduchem se nesou potlačené vzdechybarva všechny uvrhává do modré extázefoto Šárka ProcházkováAdam Borzič (nar. 1978 v Praze) vyrůstal v Dalmácii nedalekoměsta Split, od roku 1986 žije opět v Praze, člen skupinyFantasía, studuje teologii na ETF UK, v současné doběje předsedou Společnosti křesťanů a Židů. Spoluzaložilexperimentální kulturně terapeutický prostor (V) Odraz.S Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem vydal knihu básníFantasía (Dauphin, 2009). Poezii a texty s náboženskoutematikou publikoval v Dingiru, Křesťanské revue, RevíMítink, Novém prostoru, Plži a <strong>Tvar</strong>u. Pravidelně přispívá dointernetového Deníku Referendum. Živí se jako překladatela terapeut.tvar 04/10/Adam Borzič při vystoupení v Cross Clubu, prosinec 2008POUND A MŮJ BRATR NA RULETĚ1/Můj bratr snědl talíř rulety,vykousl ho přímo z noční oblohy.Zahryzl se hluboko do vyvchrtlého masa Štěstěnya vypadly mu drátěné zuby dluhů – pěkně v řádce:červená černá červená černásečti je a vyjde ti pěkná suma6 /a/ 6 /a/ 62/Princ černého kruhuvypráví do krvavého kuropěnío zvláštních obchodech,o sypké mizérii vezdejší.Můj bratr rozumí ekonomice bezmála jako Ezra Pound.Na jednom rohu ulice soucitný fašista,jemuž jasní toskánští bozi připravili vůz –na druhém chodníku Hráč,který zakopl o fotbalový míča přistál na blyštivé podlaze pekla.Odrazil se.3/Vidím je:Génius s plandající kapsounaditou ručně utrženými květy z rájea Dítě s rybí duší, malý Hermes,sednout by mohlike kruhovému barua zlehka se chytnout za pomyslné ruce,dotknout se neviditelné pomíjivosti.Šelmy, jen obcházejte ohnivý kruh.Lovte ten potulný stesk,toužebně prudký leskočí rozevřených do šíře,tu poctivou váhu znevážených.4/Poznal jsem cosi o povaze lichvy.Já neznalý číslic a jejich seskupování dle řádu světa.Nyní vím, kam rostou mrakodrapy ciferDo kytek.Do země pusté do rakoviny křečevše opravdu všemít rychle rychle – rychle –5/Můj bratr a Ezra Pound mě naučili dost.Snáz chytám nahozený míček,rychleji vířím kolem vlastní osy.Já tanečník na provaze,děravým zubem olizuji pěnu větru.6/Ta nese mi bájný přístav,plný spravedlivých kupců.Tam pozici sedla mámz něj větřit můžeš časa prostor duší obývat.7/Bratr a Poundmě naučili tušitProměny světla i tmy,kaligrafický mačklouzavých obměn štěstí,žebroví zkaženého jablkačistydké posunyzlomeného srdce.8/Naučili mě vidět svět plnýdobra i zla.foto Šárka ProcházkováSTĚHOVÁNÍ II. (Giordano Bruno)Tento rok se všechno stěhuje.Všichni se stěhují.Začalo stěhování národů.Ze všech se stávají kočovníci.Jako by nějaký nový John Deepohnul strážnými věžemi,otevřel bránya věci se samy začaly dít.Navštívil ho přítel,– pro změnu se stěhuje.Konverzace plynula měkce odpolednem.V jednom okamžiku vysloviljeho přítel slovo salamandr.Tehdy si vzpomněl,jak mu kdysi ten stejný přítel vyprávěl,že při četbě Brunamu z krabičky sirek vyskočila jedna,sama se vznítila, vzplálaa pak mu prsty protáhla ohněmna paměť upáleného./Bože, co je tohle za dobu,nic nestojí na místě,a všechno jde,ale někdy se zdá,že od desíti k pěti.V tom pohybumezi temnými hvozdya novými čísly,kdosi a řekněme neskromně,že já, vidí změnu a příležitost.Podívej se z okna na jejich ulice.Uštvaní z protikladů,nosí na kůži svůj trh,a když já otevřu ústaa zazvoní mi zuby hvězd,nejprve couvnoua pak se rozzáří.Chci jim ukázat přímou cestuk salamandrovi.On stojí na křižovatce –tam Kristus pokojně rozmlouvás Hekaté./Kristova slinaDám psům to jejich.Krev hedvábnou.Rozdám veřejný majetek.Rozbiju všechny modly.Rozmetám jejich ksichty.Zaniknou smírná království.Už teď se třes, kdo chtěl byssvůj život zachovat.Věřím ohni, který se šíří,z osmahlé Kristovy hrudi.Miluji jeho flusanec.Fantasía při vystoupení v Cross Clubu, prosinec 2008

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!