Beverage & gastronomy

alkoholické a nealkoholické nápoje / gastronomie / cestování / životní styl 

9-10 / 2015 

75 Kč / 2,80 € 

ŠPANĚLSKO 

Země barevných tapas 

a šunky jamón 

VINAŘSKÁ 

OBLAST 

Navarra 

Galerie španělských vín 

a olivových olejů 

IPA vydatně chmelené pivo 

PŘEHLED PRAŽÍREN KÁVY V ČR 

www.beverage-gastronomy.cz

PROČ MI TENTO HROZEN PŘIPOMÍNÁ 

MALOU ZEMI V SRDCI EVROPY? 

A TASTE OF CULTURE. 

Rakousko leží v srdci Evropy. Přesně tam, kde rostou jedny z nejlepších vín. 

Zažijte tuto vzácnou kulturu. V Rakousku je víno označováno „chráněným označením 

původu“ jako „Qualitätswein“ (jakostní víno) a jeho poznávacím znamením je 

červeno-bílo-červená páska s číslem producenta přes uzávěr lahve. 

www.austrianwine.com

Kapitulujeme? 

Než vstřebáme rozmary podzimního počasí, připravili jsme 

sobě, ale především vám, našim čtenářům, jakousi berličku 

a rukověť zároveň. Berličku proto, abychom se měli kam vracet, 

když už se nebude dát slunit někde u řeky, v příjemných teplotách. 

A rukověť? Ta je plná doporučení a podvědomého 

i přímého pobízení k ochutnání skvělého španělského vína 

a pokrmů. Toto vydání je totiž zaměřeno právě na tuto zajímavou 

zemi. 

Když jsme ho připravovali (nejenom) ve španělské restauraci, 

o které na dalších stranách naleznete článek, přistoupil k našemu 

stolu jeden pán. Nazvěme ho „přítel redakce“ a já doufám, 

že se kvůli tomu neurazí. Zajímavě a do hloubky vyprávěl 

o španělské kuchyni i o odlišném charakteru tamních obyvatel. 

A protože to není jenom přítel redakce, ale i přítel zmiňované 

restaurace, v jedné chvíli ukázal na podlahu zahrádky k podniku 

náležící a – jen tak mimochodem – vysvětlil i důvod, proč 

je povrch takový, jaký je, a připojil krátkou teorii o vstřebávání 

vody do některých venkovních povrchů. 

A přesně o tom to je – o vstřebávání. Zuby nehty se bránit počasí, větrným mlýnům a výstřelkům „gávrmentu“ 

nemá zřejmě valný smysl, poněvadž se zase oteplí a šikovnost/vynalézavost člověka nezná mezí. O tom není 

pochyb. 

A do té doby si objednáme další sklenku vína a pár talířků tapas navíc. Tak jak to dělají Španělé. 

Anebo ne? 

Vážené čtenářky a čtenáři, 

příjemné čtení vám přeje 

Ján Chovanec 

šéfredaktor 

Toto vydání bylo připraveno také ve spolupráci s Českým centrem v Madridu.

62 

OBSAH 

66 36 

GASTRO 

15 Krajinou delikates a obrovských skleníků 

20 El Centro – střed španělské gastronomie 

v Praze 

22 Galerie olivových olejů 

PIVO 

26 Španělská nová pivní vlna 

28 Jak chutná Španělům české pivo? 

30 Velká ofenziva pivních tanků 

32 IPA – pivo s vůní dálek 

34 IPA degustace 

MOŠTY 

38 Zdravím nabité mošty z Moštárny Louny 

VÍNO 

40 Navarra 

42 Mytická vína Bodegas Mitos 

44 Galerie španělských vín 

47 PETRUS – vína z vinařské velmoci 

48 Valtické Víno bez hranic podruhé 

50 1+1 jako unikátní vinařská 

kombinace 

52 Králem vín je suché víno! 

55 Cava – „šampaňské“ ze Španělska 

KÁVA 

57 Pražírny – speciální příloha 

61 Aby káva byla sladkou tečkou… 

62 European Coffee Trip v Mnichově 

4 

9-10/2015

64 

ČAJ 

64 Ájurvédské čaje – síla bylin v šálku čaje 

Vydává WPremium event, s.r.o. 

Jana Masaryka 281/28, 120 00 Praha 2 

Tel: +420 246 033 022 

Email: redakce@wpevent.cz 

Šéfredaktor: Ján Chovanec 

Redakce: Helena Baker, Martin Baťha, 

Vít Dvořák, Otakar Gembala, Marian S. 

Sucha, Hubert Hátle, Flemming Teilgaard 

Laugesen, Michal Křížka 

Foto: Lukáš Hausenblas, archiv autorů 

a redakce 

Foto na titulce: Shutterstock 

Jazyková redakce: 

Jitka Michalčíková 

Inzerce: Blanka Součková, Róbert Verner, 

Slávka Málková, Martin Klufa, 

Nela Wagnerová 

Grafika: Triviagroup s. r. o. 

Nepodepsané příspěvky a příspěvky označené 

PR, Advertorial jsou součástí placené 

inzerce. 

Registrovaná značka: 

MK ČR E 20574, ISSN 12134627 

www.beverage-gastronomy.cz 

OBSAH 

ČOKOLÁDA 

66 Španělská čokoláda provoněla Evropu 

BAR 

68 Whisky & jídlo 

TABÁK 

72 Anglické tabáky jménem Gawith Hoggarth 

KNIHY 

74 Přehled knižních novinek 

9-10/2015 

5

Světový den tapas 25. září 2015 / Dia mundial 

de las tapas 25 setiembre 2015 

GASTROZPRÁVY 

Zásobovatelé a dodavatelé španělských produktů organizují Světový den tapas 

v České republice. Jedná se o událost, ke které se snad připojí mnoho barů 

a restaurací po celé zemi. Kde můžete ochutnat / donde las pueden degustar: 

La Casa Blu Praha 1, Pepe Tapas – Praha 1, Tapas de Lola – Praha 1, 

La Boca – Praha 1, Granfierro – Praha 1, Room – Praha 1, El Centro – Praha 1, 

Tapas bar Miro – Praha 5, Los Optimisticos –Praha 5, Café Sladkovský – 

Praha 10, InCider Bar – Praha 10, Bisos – Praha 3, Kofein – Praha 3, Los 

v Oslu – Praha 2, Toro Blanco – Praha 2, Don Pintxos – Brno, Golf 

Hluboká - La Cabaña – Hluboká nad Vltavou, Aquarium – Hradec Králové, 

Medité – Mariánské Lázně, Amorvino – Plzeň, Sí Restaurant – Ostrava. 

Templářská vína omlazují svůj vzhled 

Se sklizní nového ročníku přichází Vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice s novým 

designem etikety u nejoblíbenějších produktů určených pro retailový prodej. Změna se týká 

vín jakostních, ročníkových a vín s přívlastkem. Grafický koncept nové etikety zvýrazňuje letopočet 

1248, kdy je datována první písemná zmínka o působení templářského řádu na 

území Čejkovic. Výrazná číslovka na barevném pozadí spolu s logem a motivem rytířů po 

stranách umožňuje vytvořit moderní vzhled, který by dokázal oslovit žádanou cílovou skupinu. 

Takovou, která ráda zkouší a objevuje nové věci a zážitky, jedinečnost a originalitu. 

So! Coffee koncept nově na Letišti Václava Havla 

Otevření kaváren SO! COFFEE je součástí pozitivních změn, které na Letišti 

Václava Havla Praha probíhají v oblasti gastronomických služeb. V rámci 

kampaně „Měníme letiště pro vás“, která má za cíl zpříjemnit cestujícím 

pobyt na Letišti Václava Havla Praha, již došlo nejen ke snížení cen, ale také 

k rozšíření nabídky restaurací, v rámci které je kladen velký důraz na lepší 

poměr ceny a kvality. Útulné prostředí je speciálně navrženo pro potřeby 

a pohodlí cestujících. Příjemná křesla, uvolněná atmosféra, vše pro navození 

klidu a pohody před samotnou cestou na dovolenou či služební cestu. 

Chuť Sicílie Na Krásné vyhlídce 

V polovině prázdnin se v trojské restauraci Na Krásné vyhlídce konala velice 

ojedinělá akce. Chuť Sicílie – česká značka prezentující se dovozem čerstvých 

delikatesních surovin přímo z tohoto slavného italského ostrova 

– uspořádala v prostorách krytého altánu degustační večery. Z původních 

dvou byly večery nakonec tři a i ty se velmi rychle vyprodaly a není se 

čemu divit. Degustační akce plné sicilských specialit totiž osobně připravoval 

Massimiliano Castro. Tento sicilský řezník roku (vítěz místní soutěže), 

s nímž Chuť Sicílie spolupracuje, připravil své jedinečné produkty přesně 

tak, jak si na nich pochutnávají doma a v restauracích praví Sicilané! Menu 

kromě jiného obnášelo sicilské sýry a salámy v předkrmech, nezapomenutelné 

dva druhy mortadely (s lanýži a s pistáciemi), hamburger z masa 

6 

9-10/2015

AKTUÁLNÍ NABÍDKA NAŠICH RŮŽOVÝCH VÍN: 

černých sicilských prasat a s buvolí 

mozzarellou, devět hodin na červeném 

víně vařené oslí maso podávané 

se zeleninou a v neposlední řadě také 

steak z černého prasete. Vše příjemně 

snoubené s několika druhy červených 

vín ze Sicílie, případně s čerstvou 

šťávou z červených sicilských pomerančů, 

které – jako ostatně všechny 

vyjmenované ingredience (a nejenom 

ty) – dováží Chuť Sicílie ve vysoké 

kvalitě a co možná nejčerstvější. 

Dobrý sirup jahoda 

– novinka od Dobré vody 

Dobrý sirup rozšiřuje své portfolio 

a představuje novou příchuť – jahoda, 

která je dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších 

„rodinných“ příchutí na trhu. 

Dobrý sirup jahoda v sobě spojuje jedinečnou 

chuť, zdravý vitamín C, nulový 

obsah jakýchkoli konzervantů a umělých 

sladidel. Dobrý sirup jahoda tak 

přestavuje sirup se svěží příchutí jahod, 

vhodný pro každého bez rozdílu. 

GASTROZPRÁVY 

Víno VOC Znojmo opět 

Šampionem Národní 

soutěže vín znojemské 

vinařské podoblasti 

Nejstarší moravské VOC slaví už podruhé 

za sebou nejvyšší úspěch v Národní 

soutěži vín znojemské vinařské podoblasti 

a potvrzuje, že značka VOC se 

stala etalonem kvality. Šampionem 

znojemské vinařské podoblasti se stalo 

Veltlínské zelené 2014 VOC Znojmo 

z VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC, 

s. r. o. Národní soutěž vín, nejvyšší 

a největší soutěž vín v České republice, 

probíhá pod garancí Svazu vinařů ČR, 

za organizačního zajištění Národním vinařským 

centrem a za finanční podpory 

Vinařského fondu. Vítězné Veltlínské 

zelené 2014 VOC Znojmo se zároveň 

stalo vítězem kategorie bílých suchých 

a polosuchých vín. 

Potěšte se našimi růžovými víny 

ZDEJŠÍ KLIMATICKÉ PODMÍNKY DÁVAJÍ PŘEDPOKLAD 

PRO VZNIK VELMI ATRAKTIVNÍCH, SVĚŽÍCH RŮŽOVÝCH VÍN. 

RŮŽOVÉ VÍNO DOPORUČUJEME VYCHUTNÁVAT 

JAKO MLADÉ A VŽDY NÁLEŽITĚ VYCHLAZENÉ. 

9-10/2015 

WWW.ZNOVIN.CZ 

7

Milkparade.eu: Anketa o nejoblíbenější český zákusek 

Vraťte se zpátky do dětských let a zúčastněte se ankety Milkparade.eu: 

Nejoblíbenější český zákusek. Hlasovat můžete na webu www.milkparade.eu, 

a to od 12. do 25. října 2015. Pokud budete mít štěstí, můžete vyhrát účast 

na cukrářském kurzu u nejznámější české cukrářky Ivety Fabešové nebo 

poukázku do její vyhlášené cukrárny. 

Costa Coffee má v ČR již 30 kaváren 

GASTROZPRÁVY 

Britský kavárenský řetězec Costa Coffee slaví. Začátkem léta se počet 

jejich poboček v České republice rozrostl o dvě další. Jedna byla otevřena 

na Hradčanské, v ulici Milady Horákové, druhá na Letišti Václava Havla 

Praha – kavárnu můžete v současnosti navštívit na obou terminálech. 

Celkově se na našem území nachází již 30 poboček Costa Coffee. 

Obliba kávy u Čechů neustále stoupá a Costa Coffee plánuje 

svoji „flotilu“ kaváren nadále rozšiřovat. „Cílový počet kaváren není stanoven. 

Vše závisí na poptávce. Otevření nové kavárny je dlouhý 

proces a ne každá lokalita je vhodná pro kavárnu našeho typu. 

V některých kavárnách převažuje počet hostů, kteří si svůj nápoj raději 

vychutnají na místě, v dalších je naopak větší zájem o kávu s sebou,“ 

doplňuje Aleš Fránek, business unit manager Costa Coffee ČR.

J.J. Darboven – změna sídla společnosti 

Společnost J.J. Darboven koncem srpna oficiálně ohlásila 

změnu sídla, fakturační, korespondenční i dodací adresy. 

Vše je nově na adrese: J.J. Darboven s.r.o., Chrášťany 233, 252 19 Chrášťany. 

Velkopavlovickým Šampionem se stal Cabernet Moravia 

z PATRIA Kobylí 

Šampionem Národní soutěže vín velkopavlovické vinařské podoblasti se stalo víno Cabernet 

Moravia GALLERY 2013, jakostní víno odrůdové z vinařství PATRIA Kobylí, a. s. Hrozny pochází 

z viniční trati Nívky ve vinařské obci Kobylí. Vítězný Cabernet Moravia se zároveň stal vítězem 

kategorie červených vín. Národní soutěž vín, nejvyšší a největší soutěž vín v České republice, 

probíhá pod garancí Svazu vinařů ČR, za organizačního zajištění Národním vinařským centrem 

a za finanční podpory Vinařského fondu. Do soutěže přihlásilo 62 vinařů a vinařských firem 

359 vzorků vín s původem hroznů ve velkopavlovické vinařské podoblasti. Odborná komise 

z nich ocenila 32 zlatou, 74 stříbrnou a 9 bronzovou medailí. Do prvního, už celostátního kola 

Národní soutěže vín postoupilo z velkopavlovické vinařské podoblasti 296 vín. 

Dvě nové mexické restaurace Rancheros na Letišti Václava Havla 

GASTROZPRÁVY 

Mexická restaurace Rancheros představuje novodobou formu zdravého fast 

foodu. Menu připravené Kuchařem roku 2011 Ondřejem Landou se od klasických 

fast foodů odlišuje především čerstvostí surovin odmítající smažení 

a fritování, původními mexickými recepturami a možností upravit si jídlo 

na míru, a to za přijatelné ceny rychlého občerstvení. Restaurace Rancheros 

tak nabízí řadu pokrmů od jemných, vhodných i pro děti, až po typicky 

pikantní speciality pro milovníky jalapeño papriček. Mexická kuchyně 

byla navíc v listopadu 2010 zapsaná na seznam nehmotných památek 

lidstva UNESCO a je považována za jednu z nejzdravějších na světě. 

Nové provozovny naleznete na začátku prstu B v neveřejné části 

Terminálu 1 a ve Food Courtu v neveřejné části Terminálu 2. 

15 TH INTERNATIONAL 

WINE FAIR 

22. ŘÍJNA 2015 

HILTON PRAGUE HOTEL 

POBŘEŽNÍ 1 · 186 00 PRAGUE · CZECH REPUBLIC 

REGISTRACE A INFORMACE: WWW.IWSP.CZ 

find us on facebook.com/iwsp.cz 

IWSP 

INTERNATIONAL 

WINE SHOW PRAGUE

Šampionem na Mikulovsku se stalo Rulandské 

šedé 2013 pozdní sběr z Vinselektu Michlovský 

Hodnocením vín s původem hroznů mikulovské vinařské podoblasti pokračoval 

závěrem minulého týdne seriál Národní soutěže vín. Šampionem mikulovské 

vinařské podoblasti se stalo Rulandské šedé 2013 pozdní sběr z VINSELEKTU 

MICHLOVSKÝ, které současně vyhrálo kategorii bílých suchých a polosuchých 

vín. V kategorii červených suchých a polosuchých vín zvítězil Cabernet Sauvignon 

2013 pozdní sběr ze společnosti VÍNO Mikulov. Národní soutěž vín, nejvyšší 

a největší soutěž vín v České republice, probíhá pod garancí Svazu vinařů ČR, 

za organizačního zajištění Národním vinařským centrem a za finanční podpory 

Vinařského fondu. 

GASTROZPRÁVY 

KFC vytvořilo nový český rekord: 

Kentucky sambu tančilo 146 lidí 

KFC, expert na kuřecí speciality, uspořádal 

v polovině léta na pražském ostrově Štvanice 

Letní GRILL party KFC, která nalákala několik 

stovek lidí. Party KFC nabídla tři hodiny neutuchající 

zábavy plné street dance pod vedením 

profesionálních tanečníků ze studia 

Yemiho A. D., umělecké tvorby ve stylu street 

art a lahodného grilovaného kuřecího masa 

z nové řady produktů KFC. Vyvrcholením celé akce bylo vytvoření nového českého 

rekordu v počtu lidí tančících originální choreografii Kentucky samby. Na 

Letní GRILL party KFC dorazilo přes 350 lidí, kteří se zapojili do bohatého programu 

prodchnutého nejrůznějšími tanečními styly street dance vyučovanými 

tanečníky ze skupiny Yemiho A. D. Celkem 146 návštěvníků se zúčastnilo hromadného 

tance Kentucky samby a podílelo se tak na vytvoření nového českého 

rekordu, který byl zaregistrován do České databanky rekordů. Zájemci si 

také mohli vyzkoušet kouzlo street artu a naučit se od skutečných umělců vytvořit 

graffiti – v průběhu odpoledne vzniklo mnoho impozantních výtvorů. 

Chardonnay 2014 pozdní sběr z tvrdonického vinařství 

Kosík se stalo Šampionem Slovácka 

V polovině srpna hodnotila ve valtickém Národním vinařském centru odborná 

porota vína s původem hroznů ve slovácké vinařské podoblasti. Jako nejlepší 

ze všech přihlášených vybrali porotci Chardonnay 2014 pozdní sběr MUDr. Pavla 

Kosíka. Národní soutěž vín, nejvyšší a největší soutěž vín v České republice, 

je realizována za finanční podpory Vinařského fondu, organizačního zajištění 

Národním vinařským centrem a pod garancí Svazu vinařů České republiky. Vítězné 

víno se stalo Šampionem Národní soutěže vín slovácké vinařské podoblasti a zároveň 

vítězem kategorie bílých suchých a polosuchých vín. „Ve vůni tohoto Chardonnay 

se snoubí tóny vanilky a koření s lehkým nádechem kouře. Chuť vína je plná, 

kulatá s příjemnou kyselinkou. Vyniká v ní kombinace exotického ovoce, které 

doplňují mírné tóny vanilky,“ popsal svého Šampiona MUDr. Pavel Kosík. 

10 

9-10/2015

Staropramen a O2 představili projekt 

Sportovního kina. Do českých hospod 

chce vrátit hosty i zábavu 

V nabídce je to nejlepší ze sportu, práva na veřejné vysílání i balíček 

na propagaci. Se startem prestižní anglické Premier League i předkol 

evropské Champions League zahajuje svou novou nabídku pro provozovatele 

hospod, barů a restaurací také Staropramen společně s O2 Czech 

Republic. Začne jim exkluzivně nabízet projekt Sportovní kino s novou 

programovou nabídkou O2 TV pro restaurace a bary. Ta jako první v ČR 

přináší kromě nové stanice O2 Sport také práva na veřejné vysílání dalších 

kanálů. Součástí Sportovního kina bude také možnost zviditelnění podniku 

v jeho okolí, propagace jednotlivých zápasů i osobní oslovování štamgastů 

ze sousedství prostřednictvím textových zpráv. České tradiční hospody se 

dlouhodobě potýkají s úbytkem hostů. Staropramen pravidelně přichází 

s nabídkami svým obchodním partnerům, kterými chce pomoci přilákat 

více návštěvníků do hospod, restaurací a barů, a zvýšit tím také výtoč piva. 

Nejlepším výčepním plzeňského piva v ČR 

je Lukáš Vitásek z pražské Restaurace 

na Hradčanské 

Titul nejlepšího českého výčepního Pilsner Urquell Master 

Bartender* za rok 2015 vybojoval Lukáš Vitásek z Restaurace 

na Hradčanské v Praze 6. Vítězstvím v soutěži získal možnost 

uvařit si vlastní várku plzeňského piva spolu s vrchním sládkem 

Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou a cestu po vybraných 

evropských provozovnách, kde se čepuje plzeňský ležák z tanků. 

Zejména ale pro svůj podnik vybojoval vysokou prestiž a návštěvníci 

si mohou být jisti, že Restaurace na Hradčanské se umí 

o pivo i své hosty skutečně skvěle postarat a plzeňský ležák 

znamenitě naservírovat. Klání o nejlepšího výčepního plzeňského 

piva v České republice skončilo včera večer slavnostním 

PIVNÍ ZPRÁVY 

Příkrá 401 

468 22 Železný Brod 

Tel.: +420 483 389 331 

info@detesk.cz 

www.detesk.cz 

Přední český výrobce a prodejce Absintového příslušenství. 

9-10/2015 

11

oceněním toho nejšikovnějšího – Lukáše Vitáska. Ve finále se 

utkal s dalšími 12 muži a 7 ženami. Všichni museli v průběhu 

celé soutěže prokázat teoretické znalosti o plzeňském ležáku 

Pilsner Urquell, jeho unikátní varní receptuře i bohaté historii. 

Nejdůležitějším kritériem hodnocení odborné poroty byla však technika 

čepování plzeňského originálu a styl, jakým ho finalisté servírovali 

svým hostům na stůl a jak poutavě o něm dokázali mluvit. 

Cider Strongbow společnosti HEINEKEN 

láme rekordy 

Strongbow společnosti HEINEKEN se na českém trhu stal lídrem 

v kategorii ciderů, protože mu patří už více než polovina tržního 

podílu v obchodech. Nejvíce si čeští konzumenti oblíbili příchuť Gold Apple (což platí i celosvětově), 

další dvě příchutě jsou v těsném závěsu. Denní spotřeba Strongbow v ČR představuje na 300 000 lahviček. 

Právě teď je v plném proudu televizní kampaň vizuálně znázorňující ocenění, která cider Strongbow 

získal. V České republice jde o známku „nejvýhodnějšího nákupu“ v testech MF Dnes. V zahraničí jsou to 

dále ocenění z předních mezinárodních soutěží Monde Selection a The International Cider Awards. 

Budějovický Budvar uvařil již po čtvrté 

sezónní pivo z čerstvého chmele 

Ve středu 26. srpna večer byly ve varně Budějovického Budvaru uvařeny dvě várky 

sezónního piva s použitím čerstvých chmelových hlávek. Čerstvý chmel patří mezi 

nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musí zpracovat bezprostředně po sklizni, 

tedy ve stejný den, kdy byl načesán. Z tohoto důvodu se čerstvé hlávky v pivovarské 

praxi používají jen zcela výjimečně. V Budějovickém Budvaru vaří limitované 

edice piva z čerstvého chmele pravidelně již od roku 2012. Chmel pro sezónní 

pivo dodala společnost ARIX, a. s., která patří mezi přední české výrobce a obchodníky 

s chmelem. Čerstvé hlávky odrůdy Žatecký poloraný červeňák byly sklizeny 

26. srpna dopoledne na chmelnici „U Splavu“, ve slavné lokalitě „Údolí Zlatého 

potoka“ u chmelařské obce Blšany. Za pivovar dohlíželi na sklizeň hlávek přímo 

na poli sládek Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, specialista pro řízení jakosti piva Ing. 

Petr Košin, Ph.D. a budvarský sommelier Ing. Aleš Dvořák. „Vaření piva z čerstvého 

chmele je pro všechny z nás svátkem, kterým jedenkrát do roka vzdáváme hold naší 

klíčové surovině i práci pěstitelů. Děkujeme firmě ARIX za vynikající spolupráci a součinnost 

při sklizni,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru. 

Prazdroj ocenil Juliuse Vanyu z Kadaně za to, 

že čepuje pivo s úctou a láskou už 25 let 

Julius Vanya se zařadil mezi nové výčepní legendy. Hospodský 

ze Švejk restaurantu U Věžičky načepoval své první pivo ve vlastní 

restauraci už na začátku 90. let. U poctivé práce za výčepem 

a péče o pivo však zůstal dodnes a stále se stará o to, aby všichni 

hosté z jeho podniku odcházeli s dobrým pocitem, že si 

vychutnali jedinečný a nejlépe načepovaný plzeňský ležák. 

I díky tomu získal včera od Plzeňského Prazdroje výjimečné 

ocenění. „Já jsem touhle cenou velmi poctěn. 

12 

9-10/2015

Určitým způsobem vyvažuje mou několikaletou snahu za výčepem a úsilí servírovat hostům 

jen zcela perfektní pivo. Zároveň mi dodává sílu pro další roky práce,“ říká Julius Vanya, nová 

výčepní legenda ze Švejk restaurantu U Věžičky v Kadani. 

Blíží se Dny českého piva 

27. září, v předvečer svátku patrona českého piva – svatého Václava 

– vypukne již třetí ročník Dnů českého piva. Přesně v 18 hodin 

budou zahájeny symbolickým narážením piva a hromadným přípitkem 

po celé republice. Akci totiž pořádá Český svaz pivovarů 

a sladoven, a tak se do ní zapojí desítky českých pivovarů a minipivovarů 

společně s několika tisíci vybraných restaurací a hospod. 

Milovníci piva se v nich mohou těšit nejen na ochutnávku svatováclavských 

speciálů, ale i na degustační menu nebo speciální 

jídla připravená pro tento den. V některých hospodách budou navíc 

probíhat setkání se sládky jednotlivých pivovarů a další akce. 

Letošní novinkou je pak Den otevřených pivovarů, který připadá na 3. října. V ten den se otevřou 

brány zúčastněných pivovarů po celé České republice, a kromě prohlídky na návštěvníky bude 

čekat i netradiční program plný informací jak pro laiky, tak pro pivní nadšence. Seznam zúčastněných 

pivovarů a hospod naleznete na oficiálních webových stránkách www.dnyceskehopiva.cz.

KALENDARIUM 

Kam vyrazit na podzim 

25. – 27. 9. Špilberské vinobraní 2015, hrad Špilberk, Brno 

Špilberské vinobraní 2015 s Českým rozhlasem Brno a Rádiem 

KISS Hády proběhne v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu 

i v neděli od 11 do 22 hodin. V nabídce bude ochutnávka a prodej 

moravských burčáků a vín i nejrůznějších produktů z vína. Bohatý 

doprovodný kulturní program pak nabídne zábavné pořady a programy, 

stylové a folklórní zvyky, degustační menu v Hradní vinárně, 

regionální stánkové občerstvení nebo soutěž ve šlapání hroznů. 

www.snip-brno.cz 

1. 10. – 4. 10. 

FOR GASTRO & HOTEL 2015, PVA EXPO PRAHA 

5. ročník mezinárodního veletrhu gastronomie a hotelnictví FOR 

GASTRO & HOTEL. Veletrh je určen především pro profesionály, 

kuchaře a odborníky z gastronomie a hotelnictví, na své si však 

přijdou i gurmáni z řad laické veřejnosti. Připraven je i letos atraktivní 

doprovodný program, kterému bude vévodit semifinále mezinárodní 

soutěže GLOBAL CHEFS CHALLENGE a konference na 

téma „Elektronická evidence tržeb – EET“. 

www.for-gastro.cz 

1. 10. – 7. 10. Týden kávy 2015, Brno 

První říjen je Mezinárodním dnem kávy. Kavárenské Brno se jej 

rozhodlo řádně oslavit, otevřít „kávový svět“ běžným lidem a seznámit 

je s celým příběhem kávy, od jejího pěstování přes pražení až 

po způsoby přípravy a konzumace. Kávou provoněný svátek, který 

se rozšířil daleko za hranice jihomoravské metropole, netrvá jeden 

den, ale hned celý týden. Od 1. do 7. října jej už po páté hledejte 

všude tam, kde voní káva. 

www.tydenkavy.cz 

2. 10. – 4. 10. Karlovský gastrofestival Velké Karlovice 

Karlovský gastrofestival ve Velkých Karlovicích je svátkem všech gurmánů 

a milovníků regionální gastronomie. Těšte se na ochutnávky 

toho nejlepšího (nejen) z valašské kuchyně, soutěž frgálů a klobás, 

farmářský trh, kuchařské show, galavečeře s uznávanými šéfkuchaři 

či frgálovou manufakturu. 

www.karlovskygastrofestival.cz 

13. 11. – 15. 11. 

Pivní a vinné slavnosti 2015, Výstaviště Lysá nad Labem 

3. ročník veletrhu pivovarů a vinařství. V rámci slavností budete 

moci ochutnat rozmanité druhy piva a vína převážně z Moravy 

a Čech. Příjemnou atmosféru navodí hudební program, který se 

ponese převážně v duchu folku a country. K dobrému pití samozřejmě 

patří také dobré jídlo, proto zde v rámci slavností budou nabízeny 

také různé druhy pochutin. 

www.vll.cz 

14. 11. – 15. 11. Svatý Martin na Kyjovsku 2015, Kyjov 

Vždy v několika sousedních vinařských obcích otevře zhruba třicítka 

nejlepších vinařů svoje sklepy. Mezi obcemi je k dispozici autobusová 

festivalová doprava, mezi sklepy pak dobré jídlo a zábava. Festival 

nabízí celoživotní program příjemného poznávání a ochutnávání vín 

přímo z rukou vinařů všech vinařských podoblastí a ročníků. 

www.otevrenesklepy.cz 

14. 11., 10:00–17:00 Svatomartinské ČOKOLÁDOBRANÍ, 

Staré Hrady – zámek 

Podzimní slavnosti mladého vína z Moravy a Čech, slavnosti horkých 

a studených čokolád mnoha druhů, chutí, barev a vůní. 

www.starehrady.cz 

22. 11., 10:00–19:00 Evropská tradice mladého vína v českých 

barvách, Plzeň, Malá ulice 

Celodenní akce naváže na již konanou pilotní akci v roce 

2007, kdy návštěvníci poznali atmosféru a kulturní dění během 

svátku Beaujolais Nouveau prostřednictvím francouzské tržnice 

s prodejem a ochutnávkami mladého vína a typických gastrospecialit 

doplněné o hudební a kulturní vystoupení ve stylu pouličních 

kejklířů a muzikantů. 

www.plzen2015.cz 

Toro Blanco 

Kolínská 19 

Praha 3 – Vinohrady 

První specializovaný obchod se španělskými produkty v Praze Vám 

nabízí široký sortiment potravin a nápojů za překvapivě nízké ceny! 

www.toroblanco.cz

KRAJINOU DELIKATES 

A OBROVSKÝCH SKLENÍKŮ 

Rozhovor s Danielem Ordóñezem z Českého centra v Madridu o ohromné španělské 

gastronomické tabuli a o tom, jak těžké – jestli je to vůbec možné – je uchopit ji jako 

jeden celek. 

Rád bych si s vámi dnes povídal o španělské gastronomii. 

To je ale velmi těžké, asi i nemožné, mluvit o španělské kuchyni jako takové. 

Ta asi neexistuje. Díky různým klimatickým pásmům a rozloze to takto 

pojmenovat nejde. Máme kuchyni z Valencie, z Katalánie, z Andalusie… 

Španělsko je asi tak šestkrát větší než Česká republika, plus ostrovy. Třeba 

Kanárské ostrovy jsou vlastně geograficky Afrika. 

Slyšel jsem, že se tam dobře hraje golf. 

No to ve Španělsku skoro všude. Ale ano, na Kanárských ostrovech asi 

kvůli klimatickým podmínkám. V každém případě to ale není zas tak veselé, 

jak se zdá. Jak víte, ve Španělsku je sucho a golfové hřiště spotřebuje 

opravdu velké množství vody. I v případě opravdu suchých oblastí, jako 

jsou třeba Andalusie nebo Murcia, ovšem to plýtvání vodou se mi vůbec 

nezdá rozumné. 

Zpátky ke gastronomii, prosím. Jestli tedy říkáte, že je těžké mluvit 

jaksi plošně o španělské gastronomii, existují snad jídla, která 

bychom mohli označit za společná… 

Ano, třeba bramborová omeleta, tortilla de patatas. Brambory a cibule se 

nakrájí na kostičky a osmahnou na oleji dozlatova… 

Pardon – na olivovém oleji? 

Ve Španělsku se všechno připravuje na olivovém oleji. Tedy asi kromě 

majonézy, tam se používá spíše slunečnicový, ale to jenom proto, že je 

levnější. Pokud do majonézy přidáte olivový olej, bude mnohem chutnější. 

Ale abych to dokončil – olej pak slijete. Máme u nás takový zvyk, že se 

tento olej může použít ještě jednou… 

To je takové… hospodárné. 

I pro Španěly je olivový olej relativně drahý. I když samozřejmě je k dostání 

levněji než v Čechách. 

Olej tedy slijeme. 

Ano a s vajíčkem smícháme brambory a cibuli, pak zpátky do pánvičky 

– kde už vlastně není skoro žádný olej – a pomalounku smažíme z obou 

stran. 

Co koření? 

Ne, ne, jenom sůl, nic jiného. 

A toto je tedy typické jídlo 

pro celé Španělsko? 

Ano, to je první věc, která se mi 

vybaví. 

Co třeba španělská šunka? 

Ta je v Čechách populární. 

Myslíte jamón, solenou a sušenou 

šunku ze španělských prasat. 

Přesně tak. Předpokládám, že 

její různorodost je také závislá 

na počtu regionů a jejich poloze… 

Různá je spíše kvalita, i když na 

obranu španělského jamónu musím 

říct, že z každé části Španělska 

pochází i dobrý jamón. Koncept 

jako takový je ale všude stejný. 

Jistě ale existuje oblast, odkud 

je jamón nejznámější… 

Zde (ukazuje na mapě), to je Extremadura. 

Je to druh pata negra, 

což znamená černá noha. Je to 

maso z černých prasat, dá se lehce 

poznat podle toho, že zakončení, 

tedy takové to kopýtko, je 

taky černé. Nejlepší a velmi drahá 

šunka, i ve Španělsku ji jíme jenom 

občas. Víc to už ale specifikovat asi 

nelze, nemohu říct, že z té nebo 

oné společnosti je pata negra 

nejlepší. 

ROZHOVOR 

9-10/2015 

15

ROZHOVOR 

Čím je podle vás tato vysoká kvalita dána? 

Určitě především krmením. Tento region má obrovské pastviny, prasata jsou 

vlastně stále ve volném výběhu, krmeny jsou bellotas – žaludy dubu cesmínovitého 

-, což se samozřejmě odrazí i na kvalitě jejich masa. Nevím, jak 

moc je jamón pata negra v Čechách vůbec dostupný. Z Extramadury tu asi 

bude, ale jestli i pata negra… Moc asi ale ne. Možná jenom v pár prodejnách 

s delikatesami. 

Na druhou stranu jsou zde ale hodně dostupná třeba rajčata. Až by 

si jeden řekl, že by v supermarketech mohlo být více českých rajčat… 

To proto, že v Česku je rajče sezonní zeleninou, ve Španělsku se ale pěstuje 

celoročně. Nejvíc se vyvážejí z Almerie, kde je relativně sucho, takže se zelenina 

musí hodně zalévat. Právě v Almerii jsou ty známé obrovské skleníky, 

kde se pěstují rajčata i další zelenina určená na export. To víte, že Čínská 

zeď ve skutečnosti z vesmíru vidět není, ale tyto skleníky ano? 

Ne, to jsem opravdu nevěděl. 

Je to tak. Čínská zeď je sice ohromná, na druhou stranu ale příliš tenká, aby 

mohla být vidět. Almerské skleníky se ale rozkládají na obrovských plochách. 

Jejich bílá barva, díky které jsou rozlišitelné, je skutečně vidět i z vesmíru. 

Podívejte se na internet, jsou tam i fotografie z vesmíru, které to dokazují. 

A dá se tedy říct, díky těmto „obrskleníkům“, že je rajče ve Španělsku 

mezi plody na prvním místě? 

Je to trochu komplikovanější. Ano, rajčat se pěstuje zřejmě nejvíce, ale 

když sečtete citrusy, tedy pomeranče, mandarinky a citrony, které se pěstují 

víceméně společně, bude větší produkce 

těchto citrusů. Španělsko má 

také velmi velkou produkci melounů 

a broskví. Rád bych také podotkl, že 

se na Kanárských ostrovech pěstují 

populární lokální malé banány. Je to 

přímo jejich odrůda a možná jsou i 

chutnější než ty velké banány 

z Ameriky. Nezapomínejme také na 

olivy. To je velmi důležitý produkt. 

Který region byste vyzdvihl, 

pokud mluvíme o španělských 

olivách? 

Určitě provincii Jaen. To je oblast, 

kde se snad nenachází nic jiného 

než olivovníky. (smích) 

Pochází z této části i nejkvalitnější 

olivový olej? 

Může být, ale třeba z regionu La 

Mancha pochází také vynikající olivový 

olej, ovšem produkce je mnohem 

menší. Myslím, že je to tak se vším, 

co se týká větší produkce. Portfolio 

velkých producentů může obsahovat 

16 

9-10/2015

jak velmi dobrý olivový olej, tak i nižší kvalitu. Stejná situace je například právě 

i s jamónem, o kterém jsme spolu už mluvili. Menší a málo známí výrobci 

více myslí na kvalitu všeho, co vyrobí. 

Například i v Čechách známý Carbonell má dost velké portfolio… 

Máte pravdu. Když už jste ve Španělsku a zajímá vás olivový olej, možná je 

lepší podívat se spíše po malých rodinných firmách. Tam bude akcent na 

vysokou kvalitu jistě patrnější. Takové firmičky najdete třeba v Extremaduře, 

dokonce v Katalánsku je mnoho kvalitních olivových olejů, ale určitě 

i v Jaenu. 

Vy pocházíte z oblasti Castilla-La Mancha? Co byste vyzvedl jako 

nejzajímavější gastronomický produkt této oblasti? 

Určitě ovčí sýr manchego, to bude zřejmě nejznámější gastronomický 

produkt od nás. Myslím, že ho občas můžete najít i v regálech místních 

prodejen s potravinami. Manchego je světoznámý, pokud se nepletu. 

To je celkem zajímavé, protože mě už mnoho lidí upozorňovalo na 

přednosti španělských sýrů, ovšem není u nás moc míst, kde si je 

můžete koupit… 

I v Čechách jsou prodejny, nejenom specializované na španělské produkty, 

kde ho koupit můžete, ale musím konstatovat, že se ještě máme co učit, jak 

pracovat s exportem španělských potravin do světa. Naši největší konkurenti, 

Francie a Itálie, jsou daleko před námi. 

Proč tomu tak je? 

To je dáno už historicky a nedaří se nám je zatím dohnat. Po druhé světové 

válce, přesněji ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století Španělsko 

kvůli režimu generála Franca trpělo v izolaci. Například francouzská hranice 

byla, co se exportu a importu se Španělskem týká, zavřená. Franco 

věřil na jakousi soběstačnost, což se nevyplatilo. Už v době, kdy tato izolace 

končila, byly Francie a Itálie v exportu daleko před Španělskem. Problémem 

je, že v této chvíli hodně importujeme, ale exportu je málo, což je potřeba 

přinejmenším vybalancovat. Navzdory tomu, že máme mnoho skvělých 

produktů, a to ne jenom potravin, zahraniční trh na ně není naučený. Pak se 

děje to, že výrobci, aby se uchytili, používají anglické či italské názvy pro své 

zboží. Například Camper, velmi dobrá obuv, je z Mallorky. 

Ale trochu export nahoru snad jde… 

Ano, ale velmi pomalu. Španělům chybí obchodní dravost, není to v naší 

mentalitě. Když se třeba podíváte na webové stránky ministerstva průmyslu, 

zjistíte, že máme největší export olivového oleje do Itálie. Opravdu tam 

odjíždí celé cisterny. Oni ho pak balí a prodávají pod vlastní značkou. 

Tak to jste mě překvapil, o tom jsem nevěděl. 

Ano, Itálie je i díky Španělsku největším exportérem olivového oleje. Kupuje 

až 42 % španělského exportu olivového oleje. 

Pojďme prosím ještě k vínu. Kde je nejlepší. 

Úplně všude, toto ve Španělsku skutečně nelze určit. (smích) Dokonce 

i přímo v Barceloně, Madridu a Valencii najdete velmi dobrá vína. 

Nezapomínejme, že Španělsko je 

největší vinařská oblast na světě, 

vinice zabírají až 1,2 milionu hektarů! 

Francie a Itálie sice mají větší 

produkci, ale to proto, že Španělsko 

je sušší. 

Ptám se i proto, že když se řekne 

španělské víno, automaticky to 

evokuje červené. Přitom si myslím, 

že bílé víno musí být také 

velmi dobré. 

To ano a nejlepší je asi z Galicie. 

Myslím, že pro bílé víno jsou tam 

asi nejlepší podmínky. A určitě také 

proto, že tam není problém dostat 

čerstvé ryby a mořské plody. 

Aha, takže konečně snoubení! 

Mořské plody a ryba jsou 

k bílému vínu jistě ideální. 

ROZHOVOR 

9-10/2015 

17

Ve Španělsku se ale přece rybaří 

všude. 

To ano, ale jsou to různé vody. A nejlepší 

mořské plody jsou určitě z Galicie, 

díky Atlantickému oceánu. Také chobotnice 

je zde přece nejslavnější. Dejte 

si tam v restauraci polbo á feira! 

ROZHOVOR 

… ta se jenom tak osmahne 

na olivovém oleji… 

Ne, ne, vaří. Olejem si to až nakonec 

můžete zakápnout. Koření se paprikou 

a sype solí, jako příloha je vařený 

brambor. V Galicii je mimochodem 

mnoho restaurací zaměřených na 

podávání chobotnice. Jezdí tam za 

nimi spousty turistů. 

Jako ostatně do celého Španělska… 

Trochu méně právě do oblasti La 

Mancha, ta není tak zajímavá. 

Rozumím. Ale pak zase Andalusie 

je pro Středoevropana 

atraktivní velmi. Už jenom 

svou orientální architekturou… 

Taky byli Arabové na poloostrově 

velmi dlouhou dobu. Těch asi sedm 

set let přece muselo zanechat stopy. 

A nejenom v architektuře. Navíc, 

i když byli nakonec muslimové v roce 

1492 poraženi, mnozí z nich přešli 

na křesťanskou víru, aby mohli ve 

Španělsku zůstat. Tito lidé přinesli 

za ty roky do naší země také vysokou 

kulturu, bylo mezi nimi mnoho skvělých 

vědců, filozofů, lékařů nebo 

architektů. 

Zanechalo to také nějaké stopy 

v gastronomii? 

Jistě. Například pomeranče a citrony 

přinesli Arabové do Evropy skrze 

Španělsko. Kromě toho lilek, meruňky, 

špenát nebo například pistácie. 

Dokonce přinesli novou techniku 

výroby těstovin, které už sice existovaly 

v Římě, ale bylo to jenom jídlo 

elity národa. Díky této nové technice 

se staly těstoviny populární všude. 

Představili Evropě také alembik, destilační zařízení používané v alchymii a lékárnictví, 

později i na pálení vínovice. Možná i díky tomu existuje slivovice… 

S muslimy a Arábií se mi evokuje taky cizrna. Používá se ještě 

ve španělské gastronomii? 

Velmi často. Třeba cocido, typické jak v Andalusii, tak i v Madridu či 

v Asturii. Je to velmi hustá polévka, jestli se to dá ještě nazvat polévkou. 

Mnoho luštěnin, maso, zelenina… 

Takže se cocido připravuje s masem? 

Ano, kombinuje se v něm dokonce několik druhů masa, chorizo, jelito, 

tedy morcilla. Záleží na konkrétním regionu. 

A jako příloha? Chléb? 

K tomu už není potřebná žádná příloha, je to kompletní jídlo. Nicméně chleba 

je u nás na stole vždy. To máme, myslím, společné s mnoha jinými světovými 

kuchyněmi, stejně tak jako obrovskou rozmanitost, které jsme se teď jenom 

dotkli. Lepší je po Španělsku cestovat a ochutnávat, kde se co zrovna vaří. 

Ján Chovanec 

Foto: archiv Daniela Ordóñeze a redakce 

18 

9-10/2015

PIVO GASTRO 

EL CENTRO 

- střed španělské gastronomie v Praze 

Nejpatrnější rozdíl mezi španělským hostem v restauraci 

a běžným Středoevropanem je asi ve společenskosti. 

Španěl jde do restaurace i za sociálním vyžitím, nejenom 

za jídlem. Zatímco Čech nebo Slovák chodí diskutovat, 

politikařit, mluvit o sportu většinou „na pivo“, Španěl chodí 

do restaurace. Rozdíl je také v jakési strategii porcování. 

My si objednáme většinou všechny chody najednou, 

Španělé postupně, pomalu, času mají dost. 

Velmi obdobnou atmosféru, plnou přátelskosti a mimo 

časový stres, můžete zažít právě v restauraci El Centro na 

Maltézském náměstí v Praze, třeba s jejich slavnými tapas. 

Kdo by tapas neznal? V památkové zóně centra Prahy, co by kamenem dohodil 

z Malostranského náměstí, sídlí už od roku 1999 restaurace, jež by mohla s přehledem 

fungovat jako španělské gastronomické srdce Prahy. A nejen kvůli tapas, 

i když (nejenom) toto jídlo je zde prostě skvělé. „V menu máme mnoho druhů 

tapas, což je pro našince asi nejtypičtější jídlo. Všechny druhy jsou v miskách uprostřed 

stolu a každý ze stolujících si bere sousto ze stejné nádoby. Lidé se tak 

sbližují a druží, což je pro Španěle u stolování typické,“ popisuje majitel restaurace 

Radek Neruda slavné tapas jako pokrm 

s charismatem přátelské atmosféry. 

Ovšem nejenom tapas je člověk 

v restauraci El Centro živ. Stejně tak 

jako je rozmanitá gastronomie Španělska, 

je i menu této španělské restaurace 

na Maltézském náměstí pestré 

a chuťově velmi zajímavé. V nabídce 

hlavních chodů je obsaženo celkem 

dvacet druhů jídel z této slunné země. 

Menu je sestaveno ze specialit různých 

regionů, což doplňuje Radek Neruda 

různorodostí další proslavené speciality. 

„Například paella negra je typická 

pro Katalánsko. Znáte to – rýže s barvou 

sépií. Dále máme mořskou paellu, 

říkáme jí Paella El Centro, ta je spíše 

z Andalusie, a nakonec třeba paella 

z Valencie, kde v jídle převládá rajče.“ 

Zdá se tedy, že kombinacím se ve 

španělské gastronomii meze nekladou. 

Nebo ano? Dá se vůbec tato kuchyně 

20 

9-10/2015 Advertorial

charakterizovat? „Španělská kuchyně 

znamená co možná největší důraz na 

přírodnost, přirozenost toho produktu, 

na jeho původní chuť, na originální 

surovinu. To znamená, že v kuchyni se 

všechno připravuje s mírnou tepelnou 

úpravou, jako například španělská šunka 

jamón, která se jenom naloží do soli 

a pak se suší do požadovaného stavu 

a kvality, a velmi malým množstvím koření. 

Česnek, cibule, petrželka, olivový 

olej, abych to shrnul. Jednoduše se 

zachovává původní chuť suroviny. Pro 

kuchaře to znamená méně prostoru 

dochucovat větším množstvím koření, 

a proto musí být všechny ingredience 

velmi kvalitní,“ vysvětluje majitel akcent 

na kvalitu při nákupu surovin. „Ze špatného 

vstupu prostě neudělám dobré 

jídlo,“ doplňuje a rovnou přistupuje 

k doplnění povahy kouzla španělských 

pokrmů: „Koření moc Španělé nepoužívají. 

Trochu španělské papriky, která 

pokrm správně obarví do ruda. Stačí 

malá lžička a máte to. Jinak jenom 

nepatrné množství pepře a nesmíme 

opomenout šafrán, který se používá 

do paelly.“ 

Mnohé jistě napadne otázka, jak se dá 

v českých podmínkách udržet španělská 

kuchyně tak, aby se od zásad tamní 

gastronomie neodklonila? Odpověď 

není složitá – zaměstnejte španělského 

šéfkuchaře! Nejinak tomu je i v El Centru, 

kde na správnost postupů přípravy pokrmů 

dohlíží šéfkuchař Oscar Cáceres, 

který pochází z Andalusie a vařil v různých 

restauracích ve své zemi. V restauraci 

El Centro poslední čtyři roky svým 

umem ručí za to, že španělská kuchyně 

zůstane opravdu španělskou a nebude 

se přibližovat domácí, české kuchyni. 

Budete prostě jíst identické jídlo, tak 

jako byste si ho objednali ve Valencii 

či Malaze. 

A co si objednáte? Pokud chcete, 

můžete si nechat poradit s výběrem 

menu přímo od majitele: „Pro začátek 

bych doporučil výběr různých druhů 

tapas, například jamón cerrano nebo 

bych tam dal sýry, třeba ovčí zrající 

dvanáct měsíců – queso manchego 

– a k tomu i krokety. Jako hlavní chod, pokud hostům chutnají mořské plody, 

bych doporučil právě paella negra, tedy černou paellu. Náš šéfkuchař ji umí 

připravit skutečně excelentně! K těmto jídlům bych navrhl pít klidně bílé víno. 

To je jistě nejvhodnější. Možná případně lehké červené víno, pokud má host 

chuť spíše na tuto variantu. A jako dezert máme připravenou skvělou zmrzlinu 

anebo velmi zajímavý katalánský krém, crema catalana, což je vlastně katalánská 

forma crème brûlée. Určitě stojí za to, abyste ho ochutnali,“ vyjmenovává 

svá oblíbená jídla Radek Neruda. 

V nabídce zmíněných vín, která jsou pro Španělsko neméně důležitá, je aktuálně 

dvacet pět různých druhů, mezi nimiž převládá víno červené, nicméně na 

své si přijdou i milovníci kvalitního růžového a bílého vína. Restaurace El Centro 

nezapomíná ani na slavnou španělskou cavu. „Naši stálí klienti se mnohokrát 

ptají, co je nového na vinném lístku, proto pravidelně jednou za rok až dva 

vyměníme dodavatele vína, včetně cavy. Momentálně máme v nabídce Cavu 

Gran Rigau a ta je prostě skvělá!“ 

V průběhu přípravy tohoto textu k našemu stolu přichází jeden ze stálých hostů 

s návrhem. „Mám pro vás titulek článku: El Centro – restaurace, ve které jí i její 

šéf.“ To skutečně není špatný návrh názvu pro článek o restauraci. „… a užívám 

si to,“ s úsměvem kvituje majitel El Centra Radek Neruda. 

www.elcentro.cz 

PR 

Foto: Lukáš Hausenblas 

GASTRO 

Advertorial 9-10/2015 

21

GALERIE 

OLIVOVÝCH OLEJŮ 

GASTRO 

Kvalita tuků, které člověk běžně 

konzumuje, je určující, a právě 

proto vám Beverage & Gastronomy 

přináší výběr olivových olejů, jež je 

možno u nás sehnat. Olivový olej 

je skvělou prevencí, neboť snižuje 

riziko různých zdravotních problémů, 

podporuje trávení, pomáhá nám 

do těla dostat více vitamínů. 

Do polévek, do salátů, dokonce 

i na smažení! Jeho Výsost olivový 

olej přichází! 

Borges má širokou 

škálu řešení 

JEDNOPORCOVÁ BALENÍ 

vytvořil Ferran Adrià 

Rychlé a praktické monodózy s jednoduchým otvíráním - jednoporcová 

balení Extra panenského olivového oleje nebo vinného octu Balsamico di 

Modena. Pro restaurace, které upřednostňují mít olivový olej a vinný ocet na 

každém stole, má Borges praktický stojan, do kterého se mohou kombinovat 

olivové oleje a vinné octy v originálním balení. Pro kuchyně, 

které už objevily různorodost olivového oleje, jsou 

tu také aromatické olivové oleje vytvořené 

světoznámým šéfkuchařem Ferranem Adrià. 

Kontakt: Medist Czech, s.r.o., 

Tel.: 274780039 

obchodní oddělení: 

jitka.kralova@medistczech.cz 

www.medistczech.cz

Extra panenský olivový olej nefiltrovaný 

FRANZ JOSEF KAISER 

Objem balení: 0,5 l 

Acidita: max. 0,8 % 

Původ: Španělsko 

Dovozce: GASTON, s. r. o, Zlín 

K dostání: v prodejnách řetězců Tesco, Globus, 

Makro, Albert (supermarket i hypermarket) 

Doporučená cena: 149,90 Kč 

Extra panenský olivový olej FRANZ JOSEF 

KAISER 




Dovozce: GASTON, s. r. o, Zlín 

K dostání: v prodejnách řetězců Coop, Terno, CBA, 

Hruška, Tesco, Globus, Makro, Albert 

(supermarket i hypermarket) 


Borges Extra Virgin Fruity Extra panenský 

olivový olej 



Původ: Středomoří 

Dovozce: Medist Czech, s. r. o, Borges, Praha 10 

K dostání: v prodejnách řetězců Globus, Kaufland, 

Terno a Tesco 

Doporučená cena: info o ceně v prodejnách 

Borges Extra Virgin Original Extra panenský 

olivový olej 

Objem balení: 0,1 l, 0,25 l, 0,75 l, 1 l a 2 l 



Dovozce: Medist Czech, s. r. o, Borges, Praha 10 

K dostání: v prodejnách řetězců Albert, Billa, 

Globus, Kaufland, Makro, Terno a Tesco 

Doporučená cena: info o ceně v prodejnách 

9-10/2015 

23

D.O. Montes de Toledo 


Acidita: cca 0,19 % 


(známka PDO – chráněné označení 

původu – Montes de Toledo) 

Dovozce: Oliva gourmet / Sentis, 

spol. s r. o, Beroun 

K dostání: e-shop www.oliva-gourmet.cz, 

facebook, provozovna v Berouně, farmářské 

trhy v Kunraticích, několik kamenných 

obchodů s delikatesami 

v Praze. 

Doporučená cena: 189 Kč 

Terra Creta 

– Extra Virgin olivový olej 


Acidita: 0,3 % 

Původ: Řecko (Kréta) 

Dovozce: PeMap, s. r. o, Přerov 

K dostání: v prodejnách Albert, 

Globus, Billa 

Doporučená cena: info o ceně 

v prodejnách 

GASTRO 

Extra panenský olivový olej 

s provensálským kořením 




Dovozce: Oliva gourmet, Beroun 

K dostání: e-shop: www.oliva-gourmet.cz, 

facebook, provozovna v Berouně, farmářské 

trhy v Kunraticích, několik kamenných 

obchodů s delikatesami 

v Praze. 


Kreolis 

– Extra panenský olivový olej 



Původ: Řecko 

Dovozce: STEINEX, a. s., Brno 

K dostání: v sítích Tesco, Globus 

a Ahold (Albert), nově také na 

www.Kolonial.cz, www.itesco.cz 

nebo na www.Chutnato.cz 


Premium 




Dovozce: Oliva gourmet, Beroun 

K dostání: 

e-shop www.oliva-gourmet.cz, 

facebook, provozovna v Berouně, 

farmářské trhy v Kunraticích, 

několik kamenných obchodů 

s delikatesami v Praze. 


Naxos 

– Extra panenský olivový olej 

Objem balení: 0.5 l 


Původ: Řecko 

Dovozce: STEINEX, a.s., Brno 

K dostání: v sítích Tesco, Globus 

a Ahold (Albert), nově také 

na www.Chutnato.cz 


24 

9-10/2015

Borges Extra Virgin Robust Extra 

panenský olivový olej 




Dovozce: 

Medist Czech, s. r. o., Borges, Praha 10 

K dostání: v prodejnách řetězců Tesco 

a ve vybraných prodejnách Terno 

Doporučená cena: info o ceně 

v prodejnách 

Monini Classico 

extra panenský olivový olej 



Původ: EU 

Dovozce: 

Bolton Czechia, spol. s r. o., Praha 4 

K dostání: v prodejnách řetězců Albert, Tesco, 

Globus, Billa, Makro 


Monini Gran Fruttato 

extra panenský olivový olej 



Původ: Itálie 

Dovozce: 

Bolton Czechia, spol. s r. o., Praha 4 

K dostání: v prodejnách sítě Makro, dále 

Hypermarkety: Albert, Tesco, Globus 

a supermarket Billa 


Red 

Foto: archiv dovozců 

9-10/2015 

25

ŠPANĚLSKÁ NOVÁ PIVNÍ VLNA 

Španělsko je, jistě po právu, vnímáno především jako vinařská velmoc. Věděli 

jste ale, že je zároveň třetím největším evropským producentem piva? Jeho 

vaření tu má překvapivě dlouhou tradici a také stále zajímavější současnost. 

Přestože na celkovém objemu uvařeného piva se drtivou většinou podílí 

výrobky několika velkých pivovarských koncernů, na pozadí této masové 

produkce se právě teď odvíjí vzrušující příběh nadšení a kreativity, která 

nezná hranice a vytváří eklektickou scénu španělských minipivovarů. 

PIVO 

Pomineme-li archeologické nálezy z prehistorického 

období, první významný impulz pro rozvoj španělského 

pivovarnictví dal král Karel V., který vyrůstal 

ve Vlámsku a podle dobových záznamů si „více 

rozuměl s dcerou zrna než dcerou hroznů“, tedy 

holdoval víc pivu než vínu. Poté co usedl na španělský 

trůn, pozval ke svému dvoru vlámské a německé 

sládky. Zahraniční vliv se výrazně prosadil 

i v 19. století, kdy industrializace a rozvoj železnic 

umožnily zakládání průmyslových pivovarů, z nichž 

některé fungují dodnes. Roku 1876 rodák z Alsaska 

August Damm založil v Barceloně firmu, jíž 

propůjčil své jméno, a dnes je pivovarský 

koncern Damm jedním z největších v zemi. 

Srdce Španělů si získává tím, že je v čistě 

tuzemském vlastnictví, a také pestrým portfoliem 

na pevných základech německých 

pivních stylů. Pod jeho křídly prosperuje 

i pivovar v Murcii s populární značkou 

Estrella Levante. Mezi jeho hlavní konkurenty 

patří koncern Mahou-San Miguel, 

který vaří piva těchto značek v sedmi 

pivovarech v různých regionech Španělska 

včetně Madridu, Barcelony a Kanárských 

ostrovů. Dnes by už jen málokdo hledal 

jeho počátky v rodinné firmě francouzského 

sládka z roku 1890, koncernu však slouží 

ke cti, že ve svém vlastnictví nechává 

autonomii i granadskému pivovaru Cervezas 

Alhambra, produkujícímu vynikající černý ležák 

Alhambra Negra. Trojici největších výrobců doplňuje 

Heineken Espaňa, jehož čtyři pivovary ročně uvaří 

11 milionů hektolitrů piva, především všudypřítomného 

světlého ležáku Cruzcampo. Svět tak trochu 

sám pro sebe jsou Kanárské ostrovy, kde ve vlastnictví 

koncernu SABMiller provozuje společnost Compania 

Cervecera de Canarias pivovary na ostrovech 

Tenerife a Gran Vanadia, takže i čeští turisté důvěrně 

znají značky Dorada a Tropical. Vedle těchto velkých 

koncernů vaří oblíbený ležák Estrella Galicia 

stoprocentně rodinný pivovar Hijos de Rivera, 

hrdě provozovaný pravnukem zakladatele José 

María Rivery, a nezávislý průmyslový pivovar La 

Zaragozana slaví úspěchy se značkou Ambar. 

O mnoho více etiket v regálech supermarketů 

nebo lednicích plážových barů nenajdete. 

Příběh pivovaru Fábrica Cerveza Moritz ukazuje, 

jak se tradiční pivovar může vyrovnat 

s výzvami postindustriální doby. I zde 

najdeme německé kořeny; Louis Moritz 

z Pfaffenhofenu založil roku 1856 v barcelonské 

čtvrti Raval pivovar, který patřil 

k největším v zemi. Jeho historie se naplnila 

roku 1978, kdy závod, uvězněný hluboko 

v zástavbě prudce se rozvíjejícího města, 

ukončil provoz. Na víc než dvě dekády se 

vůně čerstvé mladiny z ulice Sant Antoni 

26 

9-10/2015

vytratila. Obnovení výroby provázela konverze 

na restaurační pivovar, jehož interiéry plně těží 

z atraktivity původních výrobních prostor 

s klenutými stropy ležáckých sklepů. 

Autentickou atmosféru dokreslují dvě domácí 

piva, světlý Moritz a polotmavý Moritz Epidor, 

obě nefiltrovaná. U Moritze si navíc uvědomili 

marketingový potenciál tradičního 

loga, a tak designový butik M Store nabízí 

široký sortiment zboží v atraktivní modrožluté 

kombinaci. 

Když před několika lety pánové Webb 

a Beaumont psali svůj Světový atlas piva, 

uvedli Španělsko v kapitole „Zbytek Evropy“, 

ovšem s vizionářskou poznámkou, že 

pokud v nejbližších letech dojde někde 

k zajímavému vývoji, pak právě tady. Už 

v té době se totiž začínalo odehrávat něco, 

co lze bez nadsázky nazvat španělskou pivní 

revolucí. Dnes působí po celém Španělsku 

přes čtyři sta malých pivovárků; více než třetina 

v Katalánsku, ale nechybí v žádné ze 

sedmnácti autonomních oblastí, dokonce 

i maličká španělská enkláva Ceuta na africkém 

pobřeží se jedním pyšní. Na rozdíl od České 

republiky jen menšina funguje podle konceptu 

pivovaru restauračního, kde většina 

produkce se vypije hned na místě. Na vině 

je částečně španělská legislativa, která 

ve snaze chránit centra měst před vlivem 

průmyslu nepřeje ani výrobě piva mimo 

tzv. poligonos industriales neboli průmyslové 

zóny. Když na sklonku 80. let otevíral 

madridský Naturbier, první novodobý španělský 

minipivovar, administrativní průtahy 

zpozdily zahájení výroby o neuvěřitelné tři roky. 

Některé minipivovary dnes zřizují ochutnávkové 

místnosti a otevírají se návštěvníkům alespoň 

některé dny v týdnu, většina ale svá piva 

stále prodává skrz síť specializovaných prodejen 

a především stále populárnějších pivních 

barů. A jde o piva opravdu zajímavá. 

Pohled na žebříček padesáti nejlepších 

španělských piv podle recenzí světové 

databáze Ratebeer ukazuje, že představa 

Španělska coby země lehkých, světlých 

ležáků je dnes už překonané klišé. 

Do zmíněné padesátky se vešel jediný 

a přiznejme si, že novozélandskou odrůdou 

Motueka chmelený ležák Aotearoa 

s maorským válečným tetováním na etiketě, 

produkt kreativního pamplonského minipivovaru 

Naparbier, není právě podle tradice 

plzeňských sládků. Zbytek zmiňovaného 

výběru tvoří piva svrchně kvašená a nápadně 

často s přídomkem „imperial“, ať už jde 

o výrazně hořký styl imperial IPA nebo 

tmavý, vydatně sladově pražený a obsahem 

alkoholu mocný imperial stout. Nechybí 

další zajímavé pivní styly, netradiční ingredience 

ani nápaditá jména a výtvarně 

odvážné etikety. Co třeba Roasted Brain, 

Paranoic Delirium nebo Kraft Kanibbal? 

Jen několik příkladů z pivovárku Catalan 

Brewery… Uniformita průmyslových piv 

umožnila španělským minipivovarům 

odhodit konvence a bez zábran experimentovat. 

Každoročním fórem jejich pokusů, 

úspěchů i omylů je od roku 2012 Barcelona 

Beer Festival a pohled do seznamu účastníků 

ukazuje, že si za krátkou dobu konání získal 

skvělou reputaci; vedle domácích pivovarů 

přijíždí přední nezávislí výrobci z Německa, 

Belgie, Anglie nebo Norska, nechybí ani 

zástupci z Čech. 

Minipivovary najdete dnes ve většině velkých 

španělských měst a turistických středisek, 

často ale i mimo ně. Máte-li čas a chuť, 

udělejte si výlet třeba do Sabadellu. Město 

20 kilometrů severně od Barcelony je dnes 

jen jedním z mnoha poklidných hnízd, ale 

v 19. století se honosilo přezdívkou „španělský 

Manchester“ a tepalo tu srdce textilního 

průmyslu celé země. Od konečné stanice 

příměstské linky je pivovárek La Micro 

Cervecería Or i Plata pět minut klidné chůze. 

Za vysokými dřevěnými vraty se otevírá sympaticky 

neokázalý lokál s varnou a ležáckými 

tanky netradičně v patře nad výčepem. 

Z vousatých a dredovatých chlapíků za barem 

čiší nakažlivé nadšení pro věc, v poličce 

vedle výčepu nechybí klasické knížky o pivu 

a místní Bitter, Blonde i vyhlášený Coffee 

Robust Porter snesou ta nejpřísnější 

měřítka. Skvělou zprávou je, že podobných 

podniků jsou ve Španělsku desítky, ba 

stovky. Pivní revoluce začala a stále zuří! 

Vít Dvořák 

Foto: archiv pivovarů 

PIVO 

9-10/2015 

27

Jak chutná Španělům české pivo? 

PIVO 

Dlouho se soudilo, že pivo se do nejzápadnějších 

oblastí Evropy dostalo z Mezopotámie oklikou přes 

severní Afriku. Médii však před časem proběhla 

informace, že na Iberském čili Pyrenejském poloostrově 

znali kvašený nápoj z obilí už 6400 let př. n. l. 

Důkazem má být objev hrobu v jeskyni Can Sadurni 

nedaleko katalánské metropole, který archeologové 

barcelonské univerzity uskutečnili roku 1999. 

Španělé tedy možná mají ve výrobě piva dlouhou 

tradici, která je ale z velké části zastíněna proslulostí 

španělských vín. 

Pivo však není ve Španělsku přehlíženo a k jeho spotřebě významně 

přispívá incomingový cestovní ruch. Pijí se zde domácí značky i spousta 

piva dovezeného z jiných evropských zemí. Jak se v tvrdé konkurenci 

západoevropských značek prosazují česká piva? O odpověď jsme požádali 

několik našich výrobců. 

Rodinný pivovar BERNARD, a. s., našel nového obchodního partnera ve 

Španělsku v roce 2013. Zdejšímu přesycenému trhu podle jeho mínění 

vládnou ležáky, které jsou zde cenově zařazovány velmi nízko. Pivo Bernard 

se prodává mezi crafty a prozatím jde o malá množství. Pijí ho lidé, kteří 

chtějí ochutnávat nová, zajímavá piva. Do budoucna humpolečtí pivovarníci 

plánují postupný růst exportu a uvažují také o spolupráci v několika významných 

španělských restauracích. 

Náchodský PRIMÁTOR, a. s., vyváží 

ročně do Španělska okolo 1 000 hl 

svého piva. Nejvíce se na prodejích 

podílí klasický spodně kvašený 

světlý ležák Premium, následuje 

11° Ležák a tmavé pivo Premium 

Dark; ze silnějších speciálních piv je 

to pouze Exkluziv 16° a Polotmavý 

13°. Ze svrchně kvašených speciálů 

mají španělští partneři zájem o náchodský 

pšeničný Weizenbier 

a o novinku India Pale Ale. 

Náchodská piva putují za hranice 

nejvíce v láhvích o objemu 0,33 l, 

částečně i 0,5 l a v nevratných 

plastových sudech – petainerech. 

Náchodští charakterizují španělský 

trh jako spíše konzervativnější, 

zdejší zákazníci proto umějí ocenit 

chuť a kvalitu tradičního českého 

ležáku. 

Plzeňský Prazdroj, a. s., do Španělska 

vyváží piva Pilsner Urquell a Velkopopovický 

Kozel. Objem vývozu do 

této země se pohybuje kolem 5 % 

z celkového exportu (tento výrobce 

celkem vyváží asi 3,5 milionu hl do 

54 zemí světa), ale jeho výše meziročně 

vzrostla téměř o pětinu 

a roste již několik let. Ze španělského 

trhu čerpají výrobci Plzeňského 

Prazdroje, a. s., inspiraci také v kategorii 

nápojů cider, které jsou ve 

Španělsku velmi oblíbené. 

Přesné údaje o celkovém objemu 

vývozu českého piva do Španělského 

království nejsou známy, tato 

země nefiguruje v desítce největších 

dovozců českého piva, je součástí 

skupiny ostatních dovozců, kteří 

ročně odebírají asi 202 500 hl, 

přičemž do celé EU se z ČR vyváží 

přibližně 2,8 milionu hl piva. 

Otakar Gembala 

Foto: archiv 

28 

9-10/2015

soul 

...serving professionals 

www.crystalex.cz

VELKÁ OFENZIVA PIVNÍCH TANKŮ 

Právem se říká, že nejkvalitnějšího moku se napijete z ležáckého tanku v pivovaru. 

Výčepní tanky v současných restauracích, pivnicích a pivních barech se od pivovarských 

liší. Představují však nejohleduplnější způsob, jak pivo uchovat v kondici 

a kvalitě blízké té pivovarské. Zároveň jde o nejlepší technický systém jeho čepování. 

První výčepní tanky se objevily před více než čtyřiceti lety. Jenže od té doby 

je všechno trochu jinak. 

PIVO 

Od časů, kdy se s pivem začalo obchodovat, 

řeší výrobci otázku přepravy tohoto choulostivého zboží. 

Transportní i spotřebitelské obaly prodělaly vývoj neméně 

převratný než samotná technologie výroby tohoto nápoje. Začalo to 

nádobami z pálené hlíny, od středověku vládl dubový sud, jejž ve 20. století 

vystřídal sud hliníkový, po něm přišel KEG z ušlechtilé oceli, nejnověji se 

objevil plastový KEG neboli petainer. Tanky sice sudy ze sklepů nikdy úplně 

nevytlačí, neboť jejich užití má přesně dané meze, ale úspěšně narušily jejich 

monopol. Alespoň v českých poměrech. 

30 

9-10/2015 

Kde se vzaly 

Pivo přepravované cisternou nákladního automobilu 

a přečerpávané hadicí v prachu ulice nebudilo v konzumentech 

nikdy příliš důvěry. Před několika desetiletími tak 

naše největší pivovary zásobovaly nádražní či sídlištní restauranty 

a pivnice vybavené vertikálně umístěnými pivními 

tanky, nádobami z oceli s vnitřním pryskyřičným potahem. 

Pivo se z nich tlačilo k výčepním kohoutům vzduchem z kompresoru, 

což mu také na chuti nepřidalo. V 90. letech již 

komunikace brázdily méně monstrózní pojízdné cisterny 

s oddělenými komorami o objemech 10, 20 a 30 hl, jež začaly 

zásobovat podniky vybavené výčepními tanky nové generace. 

Změnil se také výčepní systém. Nyní je tvořen horizontálně uloženým 

tankem o objemu 5 nebo 10 hl umístěným v izolovaném 

prostoru tankovny chlazené na 5–10 °C, popř. dvouplášťovým 

tankem s vlastním chlazením. Uvnitř tanku je ukryt neprodyšný 

jednorázový sterilní vak z polypropylenu (tzv. systém bag-in-box), 

do něhož se bez jakéhokoliv kontaktu s okolím přečerpá nepasterované 

pivo. Po „uklidnění“ z transportu se pivo tlačí k výčepním 

kohoutům filtrovaným vzduchem, který však působí jen na vnější stranu 

vaku, takže pivo s ním opět nepřijde do styku. Vyčepované množství 

kontroluje průtokový digitální měřič. Tankovna je buď zcela samostatná 

uzavřená místnost, někdy prosklená, navazující na interiér restaurace. 

Menší dvouplášťový tank může být umístěn pod výčepní stolicí či volně 

v prostoru. Tankovna bývá snadno smontovatelná a rozebíratelná a pivo 

z ní lze vést souběžně do několika kohoutů na více výčepech. Systém má 

ještě další výhody, například odpadá veškerá manipulace se sudy u výrobce 

i u zákazníka. Nedá se však použít vždy a všude. Vyžaduje splnění některých 

požadavků. K těm základním patří určitý objem výtoče, přesnost v zacházení 

a nezbytná čistota spojená s pečlivou péčí o pivo a veškeré zařízení. 

Dobytí pivních lokálů 

Ofenzivní nástup tanků do českých 

a moravských restaurací a pivnic logicky 

zahájil před dvaceti lety největší český 

výrobce piva. Dosud jich obsadil svým 

nejznámějším výrobkem více než pět 

set. Plzeňský Prazdroj je spolu se svými 

dalšími značkami Gambrinus, 

Radegast a Velkopopovické pivo lídrem 

českého trhu s tankovým pivem. 

S možností instalace menších tanků 

o objemu 5 hl do vhodných provozoven 

mu přibývají následovníci. Počet svých 

tankoven rychle rozšiřují Budějovický 

Budvar, Pivovary Staropramen, Svijany, 

Starobrno, Krušovice i další. Správnost 

jejich volby v době, kdy převážil prodej 

piva v láhvích a konzumace off-trade 

čili v soukromí, potvrzují ekonomické 

i další důvody: Pivo, které nemusí procházet 

pasterací, plnicí linkou nebo 

stáčírnou sudů není ohroženo nesprávným 

skladováním ani jinými vlivy 

okolního prostředí. 

Výrobci zároveň reagují na rostoucí zájem 

spotřebitelů. Ing. Nataša Rousková, 

sládková přerovského pivovaru Zubr, a. s., 

k tomu říká: „Pivo čepované z tanku je 

v současné době našimi konzumenty 

přijímáno velmi pozitivně. Líbí se jim, 

že je nepasterované a myslím, že 

tanky jim nahrazují představu klasického 

ležáckého sklepa.“ K podmínkám, 

které dodavatel i odběratel 

musí splnit, dodává: „Máme několik 

svých ,zatankovaných' provozoven, jde

vesměs o pivnice s velkou výtočí, kde 

se pivo rychle vypije, a tudíž v rozčepovaném 

tanku neleží dlouho. Pivu 

sice velký objem tanku prospívá, ale 

vše má svá pravidla. Plocha hladiny 

v ležatém výčepním tanku je velká, 

a přestože je pivo tlačeno z vaku, 

jeho styčná plocha je podstatně větší 

než v KEG sudu. Jakožto nepasterované 

je náchylné ke kontaminaci, má 

podstatně kratší záruční dobu. Personál 

pivnice musí tedy věnovat velkou 

pozornost hygieně a sanitaci tanků 

i jejich příslušenství, jak potrubních 

rozvodů a hadic, tak pravidelnému 

ručnímu 

mytí samotných 

tanků.“ 

Hovoříme tu sice 

o výčepních tancích 

v restauracích a hospodách 

s velkou výtočí, které zásobují velcí 

výrobci, ale z čepování piva z tanku 

fakticky nejsou vyloučeny ani minipivovary, 

zejména ty, které jsou součástí 

restaurace a jsou přímo spojeny 

s výčepem. Jejich pivo totiž putuje ke 

konzumentovi ještě kratší trasou, z ležáckého 

tanku přes chlazený přetlačný 

výčepní tank přímo do sklenice v nejlepší 

možné kvalitě. 

Slovo výčepního 

Někdejší mistr republiky a vicemistr 

světa v čepování piva Pilsner Urquell 

z roku 2012, výčepní pražské restaurace 

U Pinkasů Ota Haurythun, přidává 

své zkušenosti: „První podmínkou 

instalace tanků do provozovny je 

vysoká výtoč. Tank o objemu 5 hl by 

měl být vyexpedován do tří dnů. Dále 

už nepasterované pivo začíná měnit 

chuť a zkušený host to pozná. Před 

naražením tanku by pivo mělo naopak 

ležet zachlazené pět až sedm 

dní. Sice už nezraje, ale rozhodně 

získává na kvalitě.“ Uchování senzorických 

vlastností piva je ve společném 

zájmu pivovarníků, obchodníků 

i prodejců. Minimalizovat možnost 

kontaminace, nedat nápoji šanci ke 

kontaktu s čímkoliv cizorodým, co by 

jeho kvalitu mohlo poškodit. „Pivo 

z tanku se setká s okolním prostředím, 

se vzduchem, se světlem, až když ho 

čepujeme,“ dodává Ota Haurythun. 

Společně s kolegou Jaroslavem Učíkem, nositelem týchž titulů z roku 2011, 

jsou autory projektu školení personálu zaměřeného na hygienu čepování 

a péči o pivo. „Pivo je vůči svému okolí nejchoulostivější nápoj na světě. Kromě 

toho, že svou práci v lokále musí bezvadně odvést sanitační technik, mezi 

základní povinnosti personálu patří pečlivé čistění tankovny a bezvadná čistota 

výčepu, kohoutů, výčepní stolice, skla a všeho dalšího,“ komentuje zvyšující 

se návštěvnost jejich kurzů ze strany profesionálů. 

Česká specialita 

Spory o to, zda je expanze tankoven a růst jejich popularity ryze český jev, 

jsou vcelku zbytečné. Tento způsob přepravy a čepování už před časem zaujal 

i další velké evropské výrobce piva i výčepních technologií. Těm českým, 

zejména plzeňským, však zůstává prvenství v jeho masovém rozšíření a díky 

nim české tankové pivo překračuje další a další hranice. Nedávno proběhla 

zpráva o otevření tankového výčepu v berlínském Neuköllnu, již před několika 

lety se takto čepovalo ve Vídni a ve Štýrském Hradci, tankové pivo poznali 

v Londýně. Nepřehlédnutelná je „účast“ českého tankového piva na světové 

výstavě EXPO 2015 v italském Miláně, jejíž návštěvníci mají letos od května 

do října možnost se o jeho kvalitě přesvědčit v české restauraci 

navazující na národní pavilon ČR. Až čtyřikrát týdně 

je zásobována přímými dodávkami čerstvého 

tankového piva z Plzně. 

Lepší než ze sudu? 

Česká pivní 

veřejnost se 

podobně jako fotbaloví 

fandové dělí do 

různých táborů. Silnými 

skupinami posledních desetiletí 

jsou příznivci minipivovarů 

a zastánci tankového piva. Je ale 

některé z nich skutečně lepší? 

A pozná zákazník rozdíl mezi pivem 

z KEG sudu a tankovým? Ota Haurythun tvrdí: 

„Styl a princip čepování tankového a sudového piva je stejný. U sudu 

KEG je nutné si správně nastavit tlak. Jsou proslavené lokály, které čepují 

vynikající pivo ze sudu, stejně jako výčepy, které umějí podávat skvělé pivo 

tankové.“ Výčepní mistr od Pinkasů je zastáncem čepování hladinky na jeden 

zátah, uznává a cení i možnost vyjít hostu vstříc dalšími podobami piva 

ve sklenici, jimiž jsou čochtan, mlíko, šnyt i tzv. mezinárodní způsob. 

To bychom však už otevřeli docela jinou pivní kapitolu. 

Otakar Gembala 

Ilustrace: Ján Chovanec 

Tank – (z angl.) velká nádoba, nádrž, cisterna; též obrněné pásové 

bojové vozidlo s vlastním pohonem. 

9-10/2015 

31 

PIVO

IPA – PIVO 

Před pár lety význam těch tří písmen tušili jen nemnozí, dnes se v Čechách stává hitem. IPA neboli 

India pale ale, svrchně kvašené, vydatně chmelené pivo podle angloamerické pivní tradice si díky 

výraznému charakteru získává početné příznivce. Populární český food bloger Cuketka ho popsal 

takto: „IPA je burácející aroma monstrum, které v sobě pojí svěží travnaté a ovocné vůně s břitkou 

hořkostí, která vám dokáže pěkně vyprášit celou pusu.“ Svým dílem přispívá i romantická 

legenda o pivu výrazně chmeleném i silně alkoholickém, aby vydrželo dlouhou plavbu do 

britských zámořských kolonií, během níž lodě dvakrát přepluly Atlantik a dvakrát překročily 

rovník. Centrem vaření piv IPA se stal středoanglický Burton on Trent, kde plně 

využili složení místní vody, k výrobě tohoto stylu zvlášť příhodné. Jinde ji obtížně 

imitovali „burtonizací“ vody přimícháváním sádrovce a dalších minerálů, skutečnou 

konkurencí však byli jen pivovarníci z Edinburgu, kde má podzemní voda 

podobné parametry. Burton zažil jakousi „IPA horečku“, v určitém období tu 

vařilo přes dvacet pivovarů včetně velkých jmen jako Bass nebo Worthington, 

jeden londýnský pivovar si tu dokonce ve snaze získat podíl na lukrativním 

obchodu se zámořím otevřel filiálku. Burton a IPA jako by byly synonymy. 

PIVO 

LONDÝNSKÁ KOLÉBKA 

Jak už to bývá, historická skutečnost je trochu jiná. Pivo odpovídající stylu IPA 

poprvé uvedl pivovar Hodgson´s z Bow Bridge ve východní části Londýna. Produkcí 

malý podnik využil blízkosti přístavu Blackwall na Temži, kotviště Východoindické 

společnosti. Ta se těšila monopolu na obchodování s britskou kolonií v Indii, kde 

armáda vojáků i civilních úředníků žíznila po hltu piva z daleké domoviny. Nebylo také 

třeba vynalézat nový recept; sládek vyšel z tradičních silných piv, jaká se vařívala ve 

šlechtických pivovárcích na anglickém venkově v dobách, kdy pro nedostatek spolehlivého 

chlazení bylo třeba pivo silně chmelit a nechat zrát ve sklepě i několik 

let (tzv. stock ales). Ukázalo se, že postupné změny teploty a kolébání lodi 

během plavby dokáží tento proces zdárně urychlit, pivo připlouvalo do Indie 

ve stavu vhodném ke konzumaci. Při jeho prodeji pivovar obratně využil skutečnosti, 

že kapitáni Východoindické společnosti mohli při plavbě obchodovat 

i soukromě, a nabídl jim výhodnou splatnost až za rok a půl, po návratu 

z Indie. Díky tomu rychle pronikl na lukrativní trh a jeho pivo si získalo takovou 

popularitu, že na něj koloniální důstojníci skládali oslavné písně. Ke ztrátě výsostného 

postavení ve prospěch konkurentů z Burtonu tak došlo hlavně proto, 

že nová generace majitelů ve snaze zvýšit zisk zvedla cenu piva, ukončila kapitánům 

velkorysé platební podmínky a začala tvrdě vyžadovat hotovost. Představitelé 

Východoindické společnosti následně nabídli vývoz burtonským pivovarům, které 

právě otevřením železniční trati získaly možnost rychlé dopravy svého piva do námořních 

přístavů. Sláva pivovaru Hodgson´s ve stínu konkurentů z Burtonu upadala 

a skončila pikantním skandálem s nádechem ironie: provoz ukončil roku 1849, když poslední 

z pivovarnického rodu Hodgsonů utekl do Paříže s jistou paní Trowerovou, manželkou 

indického koloniálního důstojníka. To už ale styl IPA žil vlastním životem. Vedle Indie se 

stal populární i doma v Anglii, prý poté, co v dražbě bylo prodáno několik sudů, zachráněných 

ze ztroskotané lodi mířící do zámoří. Nadvláda piv IPA byla nicméně poměrně 

krátká. Na konci 19. století je díky rozvoji průmyslového chlazení rychle vytlačil spodně 

kvašený ležák spolu s méně chmelenou, a tím levnější alternativou pale ale. Burtonské pivovary 

fúzovaly a zavíraly, nového století se dočkala jen malá část. IPA se stáhla ze scény. 

32 

9-10/2015

S VŮNÍ DÁLEK 

RENESANCE 

Jenže historie se ráda opakuje. K renesanci piv IPA došlo v USA, kde na počátku 80. let začala revoluce tzv. craft 

breweries, malých pivovárků vznikajících díky ryzímu nadšení těch, kterým nevyhovovala chuťově nudná 

a uniformní piva velkých pivovarů. Když v roce 1981 založili přátelé Ken Grossman a Paul Camusi 

v Kalifornii dnes legendární minipivovar první vlny Sierra Nevada Brewing, začali vařit i pivo 

Torpedo ve stylu IPA a ostatní „garážové“ pivovárky je brzy následovaly. Jejich sládci ochotně 

využili americké, vysoce aromatické odrůdy chmelů, a tak se do povědomí pivařů 

začala dostávat jména jako Citra, Cascade, Chinook nebo Amarillo. Američtí sládci 

styl IPA nejen vrátili do hry, ale také dál rozvíjeli. Posedlost hořkostí a láska k chmelu 

vedla ke vzniku double IPA, kde se, stručně řečeno, zdvojnásobil obsah chmele, 

a jednotky hořkosti i obsah alkoholu vylétly do nebývalé výše. Legendami jsou 

v tomto směru piva z delawarského pivovaru Dogfish Head Brewery, např. 120 

Minute IPA s úctyhodnými osmnácti procenty alkoholu. Novým fenoménem 

se stala tzv. black IPA tmavé barvy a středně až silně pražené chuti i vůně díky 

použitým sladům. Puristé sice oprávněně namítají, že tento styl neměl nikdy 

nic do činění s Indií a rozhodně není ani „pale“, ale jeho početní fanoušci 

paradoxnímu jménu intuitivně rozumějí. Prvním počinem vermontského 

sládka Glenna Waltera s ikonickým jménem Blackwatch IPA se inspirovali další 

po celých Spojených státech a dnes nový pivní styl zažívá velký rozmach. 

PIVO 

(RE)BORN IN USA 

Díky americkému znovuzrození se IPA znovu vrátila do Evropy. Především domů na 

britské ostrovy, kde dnes malé pivovárky po celé zemi využívají směsi původních domácích 

odrůd chmele z Kentu s americkými. Na piva tohoto stylu narazíte ale také 

v Belgii, Norsku nebo Itálii. Jejich rostoucí obliba v České republice možná trochu 

překvapí, neboť u nás nenavazuje na jakoukoliv tradici. Přesto zatímco u našich 

sousedů v Německu nebo Rakousku jde o kuriozitu od několika málo výrobců, 

české minipivovary se stylu IPA oddaly ve velkém. Někdy jde o poněkud rozpačité 

pokusy svézt se na módní vlně, jinde ale vaří slavný styl se vší vážností a s využitím 

patřičných, především amerických chmelů, které dávají lepší výsledek než 

domácí odrůdy. Jedním z prvních byl varnsdorfský Kocour, jehož Samurai IPA 

je příspěvkem japonského sládka Joshi Toshiho, zatímco Quarterback uvařený 

ve spolupráci se sandiegským pivovarem Ballast Point aspiruje na titul nejhořčejšího 

českého piva. Sokolovský Permon letos zahájil sérii single hop IPA a várky 

chmelené odrůdami Citra či Cascade se opravdu vydařily. Kočující pivovar Falkon 

učinil středobodem svého programu Stalker IPA a recepturu každé várky mění. Pod 

dojmem úspěchu malých pivovarů se přidávají i ty větší. Mezi prvními „specialista na 

speciály“ náchodský Primátor, který při vaření piva IPA se sympatickým indickým slonem 

na etiketě zúročil zkušenosti s předchozími svrchně kvašenými speciály. IPA Flying Cloud 

z pivovaru Vysoký Chlumec vzdává hold stejnojmennému, rekordně rychlému 

trojstěžníku a po úspěchu sudové verze je už k mání i v lahvích. K vaření IPA se 

rozhodli i v pivovaru Rebel a jistě Havlíčkobrodští nelitují; Rebel IPA záhy získal 

stříbrnou příčku na tradiční Žatecké dočesné. Češi mají hořká piva rádi, postupně 

slevují ze svého konzervativismu a piva stylu IPA se jim výrazně trefila do chuti. 

Vít Dvořák 

Ilustrace: Ján Chovanec 

9-10/2015 

33

* 

PIVO 

* 

* 

IPA DEGUSTACE 

„Původní anglická IPA vypadala dost jinak, než co si lidé v České republice 

představují pod tímto označením. To by ale zůstalo zřejmě na okraji pozornosti, 

kdyby tento druh piva nezpopularizovali Američané, kteří začali používat své 

specifické aromatické chmele,“ říká Aleš Dočekal, spolumajitel restaurace 

a pivotéky Pivovarský klub, kde se degustace konala v polovině srpna. Bylo 

tedy třeba brát v potaz, že k místu degustace pivo měřilo jistou cestu skrze 

tropické vedro. Ale i to by přece pravá IPA měla vydržet. Kromě již zmíněného 

Aleše Dočekala se degustace účastnil Rudolf Lach, sládek pivovaru Prager 

Laffe, a za redakci Arnošt Wagner, redakční pivní odborník Otakar Gembala, 

Róbert Verner a Ján Chovanec. 

34 

9-10/2015

ONE MORE IPA 11 – Single Hop Citra 

Výrobce: Pivovar IKKONA, s. r. o. 

Alkohol: 4,8 % obj. 

Objem láhve: 0,33 l 

Chmel Citra má být ve vůni specifický a výrazný, zde 

je ale spíše jemný. Světlá, příjemná barva. Dominantní 

je přetrvávající hořkost, která zřejmě přebíjí případné 

další chutě. Na IPU spíše menší množství alkoholu, 

který by jinak mohl tvořit protiváhu zmíněné hořkosti. 

BRUTÁL ALE 

Výrobce: JZD Letohrad, a. s. – Letohradský Jelen 


Objem láhve: 1,0 l PET 

Mnohem voňavější IPA než první degustovaná. Ve vůni 

především byliny a kukuřice, chuťově spíše nevýrazné 

pivo. Po otevření druhé láhve byla i barva piva čiřejší, 

méně zakalená, v chuti ale opět nic výrazného. Pivo ze 

vzorků, které dorazily na degustaci, příliš nesouzní se 

svým názvem – Brutál. 

IPA Samurai 

Výrobce: Pivovar Kocour Varnsdorf, s. r. o. 



Navzdory tomu, že byla pro toto pivo použita směs 

amerických chmelů, je ve vůni výrazný spíše slad než 

chmel, z čehož se dá usoudit, že Samurai zřejmě 

nebyl chmelen za studena. Přímo po ochutnání je 

hořkost příjemná a vyrovnaná, záhy ale začne dominovat 

a překrývat sladové tělo piva. Samurai je dobře 

pitelné pivo. 

TIP 

redakce 

P.I.P.A. – Permon India Pale Ale 

Výrobce: Pivovar PERMON Sokolov 



První pivo s hustou, velkou pěnou. Ve vůni je nejvíce 

cítit chmel, což naznačuje chmelení za studena. Chuť 

mírně svíravá, ale vyrovnaná a příjemná.

e-IPA 

Výrobce: Jihlavský radniční 

právovárečný pivovar 



Pěna relativně velká, nicméně ve vůni 

i chuti je tato IPA víceméně nevýrazná. 

Minimální doznění lihu a kouře. 

Sv. Norbert IPA 

Výrobce: Klášterní pivovar Strahov 

Alkohol: 6,3% obj. 


Pivo tmavších odstínů než předcházející 

Raptor. Plné tělo spíše lahodné chuti než 

hořkosti, na kterou odkazuje 60 jednotek 

hořkosti (IBU) uvedených na etiketě. 

PIVO 

IPA 14.95 

Výrobce: Jihlavský radniční 

právovárečný pivovar 



Mnohem lepší než předchozí IPA ze stejného 

pivovaru! Příjemná vůně chmelu, 

tmavší barva. Tělo příjemně hutné. IPA 

14.95 je vyvážená a příjemná. 

TIP 

redakce 

Anna 

Výrobce: pivovar Wywar, Holíč 



Anna má načervenalou barvu. Ve vůni 

je vyrovnaně cítit kombinace citrusů 

a chmele. Říz sice není nikterak výrazný, 

tělo piva je ale plné a silné, hořkost vyvážená. 

KOLČAVKA CZECH IPA 15% 

POLOTMAVÝ SPECIÁL 

Výrobce: Pivovar Nad Kolčavkou, a. s. 

Alkohol: 6% obj. 


Oproti předcházejícím vzorkům je tato 

IPA ve vůni i v chuti spíše nevýrazná. 

Určitě stojí za další pokus a ochutnání, ze 

zaslaných vzorků byly ale všechny jednotlivé 

složky charakteru piva nekonkrétní. 

PRIMÁTOR India Pale Ale 

Výrobce: PRIMÁTOR, a. s. 



Velmi povedená IPA, navíc zástupce z jediného 

průmyslového pivovaru této degustace. 

Vůně je jemná, ale příjemná. Tím 

a také chutí se blíží spíše anglickému stylu 

IPA. Bylo by jistě zajímavé ochutnat toto 

pivo bez předešlé pasterizace. 

TIP 

redakce 

Raptor 

Výrobce: Pivovar Matuška 



Pěna u této IPY je hustá. Dominantní 

chmelová vůně, u Matušky typická, je 

velmi příjemná. Není to typická IPA, 

naopak je sládkem Matuškou „doupravená“, 

nikoli ke škodě místních milovníků 

piva. Chuť chmelová, vyvážená. 

Klášterní IPA 

Výrobce: Břevnovský klášterní 

pivovar sv. Vojtěcha, a. s. 



Po ochutnání této IPY se dá konstatovat, 

že je rozhodně mnohem lepší na čepu než 

v láhvi. Samozřejmě záleží i na konkrétní 

várce. Vůně nebyla příliš výrazná, chybí citrusový 

buket, který se v Klášterní IPĚ běžně 

objevuje. 

36 

9-10/2015

Bohemian Pale Ale 

Výrobce: Two Tales Brewering, s. r. o. 



Bohemian Pale Ale voní po chmelu, 

což je velmi příjemné. Chuťově vyvážené 

pivo, až na konci převažuje mírná 

sladkost, narušující celkově velmi dobrý 

charakter tohoto piva. 

15 Years in Hell 

Výrobce: pivovar Wywar, Holíč 



Skvěle vonící IPA! Chuť hořká, přelívající 

se opět až do trpkosti, tentokrát výraznější. 

Oproti prvnímu vzorku (Anna) 

z tohoto pivovaru působí tato IPA, ve smyslu 

chuť/vůně, nevyváženě. 

Lucky Bastard India 

Výrobce: Pivovar Lucky Bastard 



Výrazně světlá barva piva s originální 

etiketou. Chutí i vůní je tato várka nevýrazná. 

Ze sudu je toto pivo běžně 

mnohem zajímavější a lepší, zde ale 

jaksi mdlé; na tuto míru alkoholu 

(6,7 %) působí slabě. 

SHERPA – India Pale Ale 

Výrobce: Pivovar PERMON Sokolov 



Oproti prvnímu degustovanému vzorku 

(P.I.P.A.) má hrubší hořkost a malý říz. 

Komplexně je předcházející IPA od Permona 

zajímavější a lepší. SHERPA je méně 

vyvážená, pro běžného pivaře také méně 

poutavá. 

PIVO 

Red 

Foto: archiv pivovarů a redakce 

Mimo hodnocení: 

Mimo soutěž byly zařazeny tři vzorky typu ALE, které se blíží druhu IPA. Jedná se o Colorado 

Pale Ale, India Brown Ale (oba ze Zemského pivovaru, s. r. o.) a Bohemian Black Ale z pivovaru 

Two Tales Brewering, s. r. o. Colorado Pale Ale (5,5 % obj.) působil téměř jako lambic, a to vůní 

i chutí, která je mírně nakyslá. Tmavá India Brown Ale (6,2 % obj.) má chuť po pražené kávě, což je 

správně. Nicméně je ke konci opět mírně kyselá. Toto pivo ze Zemského pivovaru jistě stojí za další 

ochutnání. Poslední pivo dnešního sezení, Bohemian Black Ale, má – jak název napovídá – tmavou, 

temnou barvu; na chuť je jemné a dobře pitelné, což celou kvalitativně širokou degustaci konejšivě 

uzavírá. 

9-10/2015 

37

mošty 

ZDRAVÍM NABITÉ 

Z MOŠTÁRNY LOUNY 

MOŠTY 

Spotřebitelský trend je v posledních několika letech velmi správně nakloněný 

poctivě připravovaným potravinám nejenom pro jejich vysokou kvalitu, 

hodnoty a vitamíny, ale například i z důvodu zpracování regionálních 

surovin, o jejichž původu se dá mnoho dohledat a díky jejichž krátkému 

převozu se zachová největší množství cenného obsahu. S touto myšlenkou 

je provozována také Moštárna Louny, jedna z nejpopulárnějších na českém 

potravinářském trhu. 

Moštárnu Louny provozuje společnost Promega spol. 

s r.o., zabývající se obchodem a zpracováním ovoce již 

od roku 1993. Své dvacetileté zkušenosti se majitelé 

rozhodli zúročit právě založením moštárny. Vznikla v roce 

2012 a od té doby se věnuje výrobě šťáv z čerstvého 

ovoce. 

V praxi to znamená za studena lisované ovoce a zeleninu, 

které jsou v obalech velmi šetrně pasterovány, tak 

aby mohly na váš stůl přinést maximální množství hodnotných 

látek obsažených v původním plodu. 

Když už je řeč o původu zpracovávaných druhů ovoce 

a zeleniny, Moštárna Louny používá pouze české, nejlépe 

regionální plody z Českého Středohoří, kde sídlí. Vykupuje 

je od lokálních pěstitelů a zahrádkářů, kteří je pěstují 

v běžných, přirozených podmínkách. 

„Mohli bychom si nakoupit třeba jahody 

z jiných států, a mít je tím pádem 

celoročně, jenomže jahoda 

z českých plantáží má i chuť 

jahody,“ naznačuje majitel 

Moštárny Louny Ivan Myšík 

a ohledně kvality zpracování 

a jejího udržení dodává: 

„Přidané druhy nakoupíme 

v té nejlepší zralosti a skladujeme 

jako stoprocentní šťávy. 

Jablka jsem schopni od místních 

dodavatelů získávat v podstatě 

38 

9-10/2015 Advertorial 

" 

Základ všeho jsou jablka. 

Jablečná šťáva je jednak 

vynikající a zároveň je to 

přírodní konzervant. 

celoročně.“ Kromě jablka jde „přímo do obalu“ díky technologii 

i šťáva z mrkve a červené řepy. A to už se pomalu 

dostáváme k bohaté škále moštů z Loun. 

Široké portfolio nabídky moštů je opravdu barvité a různorodě 

zkombinované. Naleznete v něm mixy s meruňkou, 

rakytníkem, bezovým květem, černým rybízem a mnoha 

dalšími, vitamíny překypujícími plody. Jelikož mluvíme 

o kombinacích, nemůžeme vynechat základ, a tím je 

jablko. „Ano, základ všeho jsou jablka,“ konstatuje Erika 

Myšíková. „Jablečná šťáva je jednak vynikající a druhým 

důvodem je, že nápoj stabilizuje přírodní cestou. Díky 

kyselině jablečné je to přírodní konzervant.“ Tudíž není 

potřeba přidávat žádné umělé konzervanty a mošt vám 

vydrží až překvapivě dlouho. Při dodržení skladovacích 

podmínek je totiž trvanlivost zaručena na rok 

a půl u skleněných obalů, bag-in-box 

forma vám klidně vydrží až celý rok. 

Nutno dodat, že kromě jablka, na 

bázi kterého se v Moštárně Louny 

míchá většina skvělých kombinací, 

jsou velmi populární i stoprocentní 

višeň a stoprocentní 

hruška. Ještě jednou je třeba 

dodat, že všechny mošty 

z Moštárny Louny jsou bez 

konzervantů a bez přidaného 

cukru. Je to stoprocentní přírodní 

šťáva lisovaná za studena.

K tomu majitel moštárny s úsměvem dodává: „Lidi se 

mne mnohokrát ptají – ‚A je to v tom cukr?‘ Jistěže 

ano, ale přírodní cukr z ovoce, fruktóza. Žádný jiný cukr 

v našich moštech nenajdete.“ 

Lounské mošty v prodeji naleznete ve třech různých 

variantách balení, ze kterého je ekonomicky nejvýhodnější 

pětilitrový bag in box. „Je to rodinné balení, v lednici 

vám vydrží až tři týdny a cenově vychází nejlevněji; 

mnohokrát si ho berou i cukrárny či kavárny, aby mohli 

šťávu stáčet hostům přímo do sklenic,“ hodnotí situaci 

Ivan Myšík. Toto balení se osvědčilo také na populárních 

farmářských trzích, kde se mošt stáčí a lidé si pak častokrát 

odnášejí pětilitrové boxy právě z trhů, kam svým 

charakterem tyto mošty přímo zapadají – čerstvé, regionální 

a plné zdraví. V různých sítích prodejen s potravinami 

pak naleznete nejběžnější balení, kterým je skleněná 

láhev o objemu 750 ml s víčkem. Zajímavý design 

láhve i etikety v kombinaci s čirým sklem dělá tento obal 

pro kupujícího velmi atraktivním. V neposlední řadě je 

v nabídce Moštárny Louny také ideální gastroobal, láhev 

o objemu 250 ml. Průhledná malá láhev s jednoduše 

odnímatelným víčkem je vhodná jak do provozoven jako 

zdravá alternativa sladkých limonád, tak jako forma rychlého 

doplnění energie a vitamínů v průběhu náročného 

dne. Právě tam, v energii a vitamínech, se také skrývá 

filozofie moštů z Moštárny Louny – výborné, vysoce 

kvalitní a čerstvost zachovávající mošty ze zahradních 

plodů, pro které se nejezdí daleko. 

A pro pěstitele, kteří to nemají do Loun daleko, provozuje 

Moštárna Louny také palírnu. V nemalé míře totiž 

v provozovně probíhá i tato služba – výroba ovocné 

pálenky pro zahrádkáře a sadaře, ve formě pěstitelského 

pálení. Pokud ale alkoholu nikterak neholdujete, zkuste 

třeba populární nealkoholický „svařák“. Ten má totiž 

Moštárna Louny také ve svém portfoliu. 

PR 

Foto: archiv Moštárny Louny 

MOŠTY 

www.mostarnalouny.cz 


39

Hlavní město Pamplona je možná 

známější svým závodem býků na 

festivalu San Fermín, který se zde 

koná každoročně v měsíci červenci. 

To byla mimochodem také jedna 

z nejoblíbenějších událostí pro 

Ernesta Hemingwaye, jenž se jí 

zúčastnil několikrát během svého 

života. 

VÍNO 

NAVARRA 

Království Navarra, jehož historie se začala psát již v roce 

824, bylo silným hráčem na středověké politické scéně. 

Ve svém rozkvětu na počátku 11. století Navarra zaujímala většinu 

území severního Španělska a rozkládala se od Barcelony 

na pobřeží Středozemního moře až po Bordeaux na severu. 

V současné době je Navarra jedním ze 17 autonomních společenství 

a částečně baskicky hovořící provincií sousedící 

s Francií, avšak nedosahuje již k pobřeží Atlantiku. Na severu 

ji ohraničuje pohoří Pyreneje a na jihu řeka Ebro. 

Ačkoli se jedná o relativně malou oblast, Navarra je jedním z hlavních 

vinařských regionů Španělska. Velké výškové rozdíly, vysoké hory, které 

střídají hluboká údolí s chladným a vlhkým přímořským podnebím na 

severu a úrodné planiny v povodí řeky Ebro s kontinentálním, velmi 

teplým a suchým podnebím na jihu, jsou pro vinohradnictví příznivé. 

V polovině 19. století, kdy vinice sousední Francie napadla mšička 

Phylloxera vastatrix, vína z oblastí Navarra a Rioja se stala hlavním 

zdrojem místo věhlasného a révokazem zdevastovaného Bordeaux, 

což vedlo k obrovskému rozšíření plochy vinic až do té doby, kdy se 

v roce 1892 tento škůdce objevil i ve vinicích Španělska. Navarra byla 

také místem, kudy tradičně procházely tisíce poutníků, kteří směřovali 

do Santiaga de Compostela na své pouti svatého Jakuba, což je zdokumentováno 

i v mnohých středověkých průvodcích. 

Vinařský region Navarra se dělí zcela 

přirozeně do pěti různých zón. Jsou 

to chladnější svahy Baja Montaña 

v podhůří Pyrenejí na severu, dále 

pak přes Tierra Estela a Valdizarbe 

k Ribera Alta v centru oblasti a konečně 

pak Ribera Baja v údolí řeky 

Ebro v okolí města Tudela na jihu. 

Podnebí je převážně vnitrozemské, 

kde suchá, horká léta střídají chladné 

zimy, avšak poněkud zmírněné 

vlivem Atlantického oceánu ze severu 

a Středozemního moře z jihu. 

Navarra byla od nepaměti proslavená 

svými růžovými víny - Rosado, kvalita 

jejích červených vín však rychle stoupá. 

Tradičně zde dominuje odrůda 

Garnacha, avšak v poslední době se 

začalo prosazovat všudypřítomné 

ušlechtilé Tempranillo, stejně jako 

obvyklé mezinárodní modré kultivary 

Cabernet Sauvignon, Merlot a Syrah. 

Bílá vína reprezentují pouhých 10 % 

produkce a jsou vyrobená především 

z odrůd Viura a Macabeo, velmi populárním 

se stalotaké Chardonnay. 

Letos na jaře uspořádala obchodní 

kancelář ICEX španělského velvyslanectví 

v Praze několik akcí, kde 

se představila i vína z Navarry. 

V hotelu Barceló Center na Starém 

Městě se konal týden španělské 

gastronomie Semana Gastronómica 

Española pod taktovkou šéfkuchaře 

Miguela Sáncheze ze společnosti 

Dgusta Spain, která představila 

speciality z tohoto gastronomického 

ráje za doprovodu řízené degustace 

vín z vinařtví Bodega Inurrieta 

z Navarry. 

40 

9-10/2015

ORCHIDEA 

Z jejich nabídky jsem vybrala dvě následujicí vína: 

Orchídea Cuvée Añada 2013, Bodega Inurrieta, Falces, Navarra, Španělsko 

Zajímavé víno vyrobené z hroznů odrůdy Sauvignon Blanc, které zrálo delší 

dobu (8 měsíců) v sudu na kvasničných kalech. Má krásný žlutavo-zelený 

odstín, jeho vůně je intenzivní, evokující zralé hrušky a jablka s jemnými tóny 

medu. Na patře je víno dobře zaoblené a košaté, plné ovocnosti a svěží 

kyselinky s hebkým odchodem. Nabízí delikátní chuť exotického ovoce 

s jemným nádechem dubu, který zůstává v pozadí. 

Doporučení v gastronomii: Samo o sobě jako aperitiv nebo s pokrmy 

ze sladkovodních ryb ve smetanové nebo vinné omáčce. 

Inurrieta Cuatrocientos Crianza 2011, Bodega Inurrieta, Falces, Navarra, 

Španělsko 

Toto velmi atraktivní víno pochází z keřů vysázených ve viniční trati, která 

se nachází ve 400 metrech nadmořské výšky, tudíž odtud název Cuatrocientos. 

Je hluboké rubínové barvy, s elegantní ovocitou vůní s dotekem koření 

a vanilky, což svědčí o školení v dubových sudech. Chuť je hladká a elegantní, 

šťavnatá, s dobře integrovanými tříslovinami. 

Doporučení v gastronomii: Výborně se hodí ke grilovanému masu a uzeninám. 

VÍNO 

Crianz 

fr 

…elega 

experie 

Interes 

Sauvig 

crianza 

A la vi 

verdos 

apreciá 

una te 

tropica 

delicad 

vino se 

momen 

que le 

Siempr 

con su 

Helena Baker 

Foto: archiv 

Ctra. Falces-Miranda de Arga, Km.30 31370 Falces (Navarra) España 

Telf.: +34 948 737 309 info@bodegainurrieta.com www.bodegainurrieta.com 

9-10/2015 

41

Mytická vína BODEGAS MITOS 

Rodinné vinařství Bodegas Mitos produkuje čtyři miliony láhví za rok a v regionu 

obou republik – České i Slovenské – jej zastupuje obchodní ředitel Zdeněk 

Karásek. Vinařství vyváží svá tichá vína především do evropských zemí, například 

Belgie, Velké Británie, Nizozemí, Německa. Láhve těchto vín jsou velmi dobře rozlišitelné 

a zapamatovatelné díky dominantnímu nápisu Mitos na etiketě, a nově 

i díky logu – slunce, ve kterém je velké písmeno M. Vína zrozená v mytických vinicích, 

jak zní slogan, je radost pít. Jsou vesměs suchá, nekomplikovaná, krásně 

barevná, stejně jako samotné Španělsko, kde přišla na svět. A ceny těchto vín? 

„Jsou příjemným překvapením,“ říká v rozhovoru Zdeněk Karásek. 

VÍNO 

Kde ve Španělsku se nachází vinařství Bodegas Mitos? 

Je to denominace Utiel Requena, takže od pobřežní Valencie asi sedmdesát 

osmdesát kilometrů do vnitrozemí. Jsou tam skvělé podmínky pro pěstování 

vinné révy, kontinentální podnebí nabízí jak dostatek slunce, tak i srážky, což 

je pro víno důležité. 

Můžeme také určit složení půdy, prosím? 

Jistě, je to kombinace vápence a písčité půdy. 

To zřejmě nebude pro révu ani samotné víno špatná kombinace. A jak 

prosím vypadá zázemí společnosti? 

Bodegas Mitos bylo vystavěno v prostorách původního vinařství z roku 1957. 

Jenom mimochodem, historie vinařství a výroba vína v oblasti Valencie 

– Requena má tradici více než 2 700 let. Pak v roce 2010 zakoupil tyto 

prostory nynější majitel pan Massaad, který je také následně zrekonstruoval 

s vědomím toho, že chce ve svém víně propojit tradiční výrobu s novými 

technologiemi, což se mu podařilo. 

42 

9-10/2015 Advertorial 

Název společnosti zní docela tajemně. Co přesně 

má vyjadřovat, prosím? 

Váš pocit je na místě. Slovo bodegas znamená 

vinný sklep a mitos je mýtus. Důvodem je, že 

jsme se snažili a snažíme pokořit několik 

překážek, výzev, chcete-li mýtů. 

Jakých například? 

Tak třeba takové běžné dogma, 

že ve Španělsku není možno 

vytvořit dobré bílé víno, 

jsme zcela určitě zrušili 

naším bílým vínem 

Mitos Blanco 2012 

a další nová bílá vína 

přichází na svět. 

Je to kupáž odrůd 

Macabeo a Moscatel, 

tedy Muškátu, a je to 

skutečně výborné víno. 

Pojďme ještě prosím nejdříve alespoň 

krátce charakterizovat celkovou 

produkci, pokud je to možné. 

Primárně produkujeme mladá vína 

k přímé konzumaci. Není sice problém 

některá vína Bodegas Mitos 

archivovat, nicméně doporučujeme 

vypít je do tří let, navzdory tomu, 

že si je už příště nekoupíte, protože 

prostě nebudou. 

Proč? 

Jak jsem říkal před chvílí, používáme 

inovativní postupy, což znamená, že 

v naší laboratoři stále zkoušíme nové 

kombinace odrůd, nové kupáže. 

Z toho důvodu nemáme pevné portfolio 

a víno, které se vyprodá, se již 

v naší nabídce nemusí objevit. 

No a co byste označil jako tradiční 

část v celém procesu vinařství 

Bodegas Mitos? 

Například podporujeme pěstování 

odrůd, které se už téměř na území 

Španělska nevyskytují. Mluvím právě 

o odrůdě Macabeo, která se 

pěstuje už jenom na pár hektarech 

a je už, svým způsobem, historická. 

Na slovenském a českém trhu 

je Macabeo téměř neznámá. 

To je část kupáže Mitos Blanco 2012, 

o které jste mluvil… 

Přesně tak. Konkrétně se jedná 

o 85 % Macabea a 15 % Moscatelu. 

Je to jemné, velmi dobře pitelné 

víno, klidně i na celodenní pití.

Muškát je tam jenom na doladění 

vůně, na dochucení Macabea, aby 

bylo toto víno lahodné, má vůni 

ananasu a broskví. 

Je to víno, které byste označil jako 

reprezentativní pro Bodegas Mitos? 

Máme jenom jedno bílé víno, 

takže je spíše výjimečné tím, že je 

jediné, i když je skutečně skvělé. 

Dokážeme tedy vybrat jedno takové 

z červených? 

Osobně považuji za víno číslo jedna 

naše Mitos Crianza 2012, což je kupáž, 

ve které můžete cítit vůni kakaa, 

anýz, určitě i dřevo, protože zrálo 

dvanáct měsíců v amerických dubových 

sudech a dalších dvanáct 

leželo v láhvi, než mohlo jít do prodeje. 

50/50 Cabernet Sauvignon 

s Tempranillem. Plné husté suché 

víno, i díky tomuto vínu jsme získali 

již spousty ocenění, například na 

ProWein v Düsseldorfu, výborné ohlasy 

byly také na prezentacích v Praze, 

pořádaných přímo Velvyslanectvím 

Španělska. Tato vína doporučuji 

dekantovat pro jejich neopakovatelný 

charakter a eleganci. 

Zde je zřejmě důležitou výhodou, 

že vy jste přímo zaměstnancem 

Bodegas Mitos, ne obchodníkem, 

který by nakupoval a prodával dál… 

Určitě ano. Také paní majitelka, resp. 

žena majitele pochází ze Slovenska. 

Myslím, že díky tomu je s námi 

mnohem lepší komunikace a dokážeme 

být velmi pružní. Například díky 

tomu jsme schopni do 48 hodin 

zásobovat velkým množstvím vína 

jakéhokoliv zákazníka. Málokteré 

zahraniční vinařství má své vlastní 

obchodní zastoupení. 

Ještě k té Crianze – k jakým 

pokrmům byste toto víno 

doporučil? 

Kromě toho, že je vynikající 

k samostatnému pití, se 

jistě hodí k široké škále různých 

červených mas, steakům 

z hovězího, vepřovému, 

myslím, že s přehledem 

obstojí i u ryb a těstovin. 

V portfoliu Bodegas Mitos je momentálně nabízeno šest různých vín. 

Které bychom mohli zmínit jako další, prosím? 

Určitě bych rád zmínil Mitos Roble 2012, což bylo moje nejoblíbenější 

víno, než přišla Crianza 2012. Je to takzvaný výběr z hroznů, tedy kupáž 

tří nejlepších vín z roku 2012. V tomto případě to znamená Cabernet 

Sauvignon, Merlot a Tempranillo, v poměru 40-35-25. Mitos Roble 2012 

zrálo v dubových sudech tři měsíce, jeho barva je vyzrálá, silná, intenzivní 

s výraznou chutí. Cítíte tam chuť bariku, dubu a kakaa. Je to víno pro 

všechny, kteří mají rádi bariková vína – toto silnější víno, vhodné například 

ke steakům, jistě stojí za ochutnání. 

Dále bych nerad opomenul naši Reservu, Mitos Reserva 2010, tedy 

speciální edice, kde byl vyroben jenom limitovaný počet láhví s kupáží 

90 % Tempranillo a 10 % Cabernet Sauvignon, což není zrovna tradiční 

poměr. Je to srdeční záležitost syna pana Massaada Williama. I etiketa 

je speciální, ve tvaru písmen WM. Víno zrálo pět let, než šlo do láhví 

a následně na trh. Je to lehké víno, dá se označit jako mimořádné, což 

naznačuje i samotná etiketa, vizuálně jaksi vyčnívající z naší řady. 

To byla Reserva 2010, díky vaší inovativní filozofii máte ale jistě i novinky. 

Ano, a konečně se tak dostaneme k jednoodrůdovému vínu, kterým je 

Mitos One. Stoprocentní Tempranillo ročník 2014 třešňové barvy, 

tabákové a medové vůně. Mohu je charakterizovat jako dobře pitelné 

a spontánní víno, i díky šroubovacímu uzávěru určené k rychlé konzumaci. 

K těstovinám a k sýrům se hodí skutečně skvěle. Pak je zde Mitos 

Selección 2014. Osobně si myslím, že je to velmi dobré víno, složené 

z odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot a Syrah. Dvacet procent Syrahu 

v této kupáži zjemňuje tóny do elegantní polohy. Velmi obdobné víno 

nabízíme v bag-in-boxech, ovšem z ročníku 2013 a v trošku jiné procentuální 

kupáži. Mitos Selección 2014 je příjemně lehké, možno v něm cítit 

intenzitu ovoce, černé bobule, což je právě díky odrůdě Syrah. 

Zde bych k vínu doporučil těstoviny a různé druhy uzenin. 

Zmínil jste bag-in-boxy. Jaké varianty Bodegas Mitos 

nabízí? 

V portfoliu je momentálně červené, o kterém jsem již 

mluvil, tak i bílá varianta Mitos Blanco 2013. Opět je to 

Macabeo a Moscatel. Bag-in-boxy v objemech tří, pěti 

i deseti litrů jsou vhodné do kaváren a restaurací, kde 

se prodává rozlévané víno, tedy především pro segment 

HoReCa. Ale také na párty, grilování, cateringy… 

Zde bych rád zmínil, že spousta koncových zákazníků 

chová vůči tomuto balení nedůvěru, ovšem ani zdaleka 

to není potřeba. Není to žádný „krabičák“, vína 

v bag-in-boxech jsou stejně kvalitní, velmi dobře balená 

v potravinářské folii a koncept použití pumpičky 

naopak nabízí delší trvanlivost a dlouhodobější 

zachování kvalit konkrétního vína, což je 

u Bodegas Mitos velmi důležité. 

PR 

Foto: archiv Bodegas Mitos 


43 

VÍNO

Galerie španělských vín 

VÍNO 

Z nepřeberného množství španělských vinařských regionů, 

denominací a vinařství přináší Beverage & Gastronomy 

„vlajkové lodě“ toho nejlepšího, co je k dostání na českém 

a slovenském trhu. Milovníci skvostných vín ať jásají, 

sommelieři ať zkoumají, kritici ať se zachmuří a ochutnávají 

– galerie španělských vín je zde! 

El Coto Blanco 

Ročník: 2014 

Odrůdová skladba: Viura 

Výrobce: Bodegas El Coto, www.elcoto.com 

Dovozce: BMC Brno s.r.o., www.bmcbrno.cz 

Dostupnost: Vzorkovna Jugoslávská 9, Brno 

El Coto Crianza 


Odrůdová skladba: Tempranillo 




El Coto Rosado 


Odrůdová skladba: 50 % Tempranillo, 50 % Garnacha 




44 

9-10/2015

MITOS Crianza 2012, D.O.P. Utiel Requena 


Odrůdová skladba: Tempranillo 50 %, Cabernet Sauvignon 50 % 

Výrobce: Bodegas MITOS S.A., www.bodegasmitos.com 

Dovozce: Geomin s.r.o. Bratislava a Geomin s.r.o., 

odštěpný závod Praha 10, sales@bodegasmitos.com 

Dostupnost: ve vybraných vinotekách v ČR a SR 

Sauvignon Blanc 


Odrůdová skladba: Sauvignon Blanc 100 % 

Výrobce: Grupo Yllera, www.grupoyllera.com 

Dovozce: La Botella, Uherské Hradiště, www.labotella.cz 

Dostupnost: e-shop: www.labotella.cz, také ve všech 

showroomech Los Kachlos 

MITOS Roble 2012, D.O.P. Utiel Requena 


Odrůdová skladba: Tempranillo 25 %, Cabernet Sauvignon 

40 %, Merlot 35 % 





Coelus Crianza 


Odrůdová skladba: Tempranillo 100 % 

Výrobce: Grupo Yllera, www.grupoyllera.com 




VÍNO 

MITOS Selección 2014, D.O.P. Valencia 


Odrůdová skladba: Cabernet Sauvignon 50 %, Merlot 

30 %, Syrah 20 % 





'y' 


Odrůdová skladba: Garnacha, Tempranillo, Merlot 

a Cabernet Sauvignon 

Výrobce: Bodega Pago Aylés, www.pagoayles.com 

Dovozce: Luxusní vína, www.luxusnivina.eu 

Dostupnost: www.luxusnivina.eu, www.pagoayles.cz/eshop 

Adalid Reserva 


Odrůdová skladba: Tempranillo 100 % 

Výrobce: Bodegas Briego, www.bodegasbriego.com 




'a' 


Odrůdová skladba: Garnacha, Tempranillo, Merlot 

a Cabernet Sauvignon 




9-10/2015 

45

Aldeya Barrica 


Odrůdová skladba: Tempranillo, Syrah, Merlot 




Valduero Crianza 


Odrůdová skladba: Tinto Fino (Tempranillo) 

Výrobce: Bodegas Valduero, www.bodegasvalduero.com 

Dovozce: Petrus spol. s r.o., Petrov u Prahy, 

www.petrus-vino.cz 

Dostupnost: www.petrus-vino.cz 

VÍNO 

Pazo de Villarei 


Odrůdová skladba: Albariňo 

Výrobce: Bodegas Pazo de Villarei, 

www.bodegaspazodevillarei.com 




Lanzaga 2008 


Odrůdová skladba: Cuvée Tempranillo, Graciano, Garnacha 

Výrobce: Telmo Rodriguez, www.telmorodriguez.com 

Dovozce: Wineworld CZ, www.wineworld.cz 

Dostupnost: www.wineworld.cz 

Finca La Emperatriz Crianza 


Odrůdová skladba: Tempranillo, Garnacha, Viura 

Výrobce: Finca La Emperatriz, www.bodegaslaemperatriz.com 




Heredad Bienzoval Tinto 


Odrůdová skladba: 70 % Tempranillo, 20 % Garnacha, 

10 % Mazuelo 

Výrobce: Bodegas Escudero, www.familiaescudero.com 



46 

9-10/2015 

Heredad Bienzoval Blanco 


Odrůdová skladba: 100 % Viura 

Výrobce: Bodegas Escudero, www.familiaescudero.com 



Red 

Foto: archiv dovozců

PETRUS – vína z vinařské velmoci 

V posledních letech jsme na českém trhu svědky postupující expanze španělských 

delikates, vína a ctění tradičních receptů; alespoň v restauracích, které se chtějí 

chlubit španělskou gastronomií. Nemalou měrou k tomu přispívá společnost PETRUS, 

specializovaný dovozce vín právě z této vinařské velmoci. Místo na českém vinném 

trhu má PETRUS díky dlouholeté osvětě a servírování španělského vína na český 

stůl. Vína, které lze bez váhání srovnat se slavnějšími sourozenci – italským nebo 

francouzským; ta jsou navíc většinou cenově náročnější. 

„Jsme jako za hranicí reality,“ sdělují spolumajitelé 

společnosti Eva Petrová a Ivan Jahoda, když nás vítají 

v sídle firmy s krásnou vilou a statkem kolem ní. Právě 

zde každý rok proběhne řada výtečných akcí, kde se 

vína degustují a snoubí s jídlem. Jako dodavatel kvalitních 

vín se totiž PETRUS orientuje především na 

restaurace, vinotéky a privátní klientelu. „Minulý týden 

přišlo na specializovanou letní akci více než sto lidí,“ 

počítá spolumajitelka. Neméně důležité jsou řízené 

degustace. I díky jejich vysoké sofistikovanosti jsou 

u veřejnosti žádané. Jenom za loňský rok jich sommelier 

společnosti Dominik Sokol vedl sedmdesát – číslo, 

dokazující význam společnosti na českém trhu a nejenom 

zde. Za celou dobu, po kterou podnik funguje, 

si firma vytvořila velmi dobré vztahy s dodavateli. 

„Když přijedeme k našim španělským partnerům, jsme 

tam pokaždé uvítáni jako doma,“ říká Eva Petrová a dodává: 

„Díky dobré pověsti se daří získat i velké a slavné 

značky.“ Ještě dokud jsme u dobrých vztahů – společnost 

v posledních letech pořádá i komfortní a dobře zorganizované 

cesty za vínem přímo do Španělska. V limitovaném 

počtu tak zájemci, obchodní partneři či 

znalci a milovníci vín, mají možnost projít vinařství 

konkrétního regionu. Protože se společnost PETRUS 

primárně soustředí na menší producenty, kde je kvalita 

vín stabilnější a komunikace jednodušší, je zde možnost 

poznat kouzlo výroby tamního vína. Díky tomu 

a také díky kompletnímu servisu jsou u milovníků 

dobrého vína cesty za španělským vínem skvěle hodnoceny. 

A teď už opravdu k vínům z portfolia společnosti 

z Petrova u Prahy. V průběhu bezmála dvaceti 

let se nabídka vyprofilovala na aktuálních více než 

čtyřicet španělských sklepů. Víno je zde zastoupeno 

v kategoriích od těch nejvyšších a ceněných řad až po 

víno nekomplikované a lehce pitelné. U každé kategorie 

a konkrétního vína je garantována kvalita. „Kdyby nám 

vína, která dovážíme, nechutnala, nemohli bychom je 

prodávat,“ prohlašuje Dominik Sokol. „Každé španělské 

víno vám může chutnat ve Španělsku. Ta atmosféra 

a ovzduší mu dodává obrovské kouzlo. O víně však 

rozhodujeme doma. Až v tichu, chladu a temnu české 

krajiny teprve pochopíme konkrétní víno.“ Je opravdu 

těžké vyzvednout jedno vinařství jako reprezentující. 

„Nejdůležitější španělská odrůda je Tempranillo a za 

ní by se jako další významná dala označit odrůda 

Garnacha; ta je plnější chuti, vína jsou důstojná, vážnější 

a komplexní, na rozdíl od Tempranilla, které je veselé 

a přímočaré (od slova ‚temprano‘, což by se dalo přeložit 

jako ‚brzy‘),“ vysvětluje sommelier a dodává: „Réva brzy 

raší a hrozny dříve dozrávají. V Petrově najdete vína z nejlepších 

regionů, jakým je například Rioja. Velmi zajímavá 

jsou vinařství Alcorta, Rincón de las Navas, Finca La 

Emperatriz, Tobelos a Marques de Caceres. Neméně 

slavný region Ribera del Duero zastupují značky Valduero 

a Viña Pedrosa. Důležitý je Penedés, ale i vína ze severu 

a jihu. Nelze zmínit všechny regiony, v nabídce firmy 

PETRUS je dnes již 30 denominací. 

Dále jsou excelentní vína ze severu, velmi zajímavé 

je Katalánsko, oblast unikátní díky šumivým vínům cava. 

Vyrábějí se tradiční metodou champenoise, tedy druhotným 

kvašením v láhvi. U cavy je zajímavé, že má 

svoji denominaci (která se místně kryje s jinými). Asi 

90 procent je v Katalánsku. Cavu najdete i v oblastech 

Rioja, Campo de Borja či ve Valencii, ale typická cava, 

to je především Katalánsko. 

Když se řekne španělské víno, mnoho lidí si představí 

jako dobré jenom víno červené. Opak je ale pravdou. 

„Španělsko je vysoko nad mořem a průměrná nadmořská 

výška je 600 metrů. Réva se pěstuje i v nadmořské 

výšce 900 nebo 1000 metrů, kde jsou samozřejmě 

nejlepší podmínky. Takže i bílá španělská vína jsou 

skvostná, právě díky těmto polohám obsahují jemnější 

kyselinky; jsou velmi příjemně pitelná.“ Neposlední 

zajímavostí, co se bílého španělského vína týče, je 

Galicie, kde Atlantik dělá s vínem doslova divy. 

K tomuto tvrzení stačí doložit například odrůdu Albariño, 

v mnoha zemích obzvlášť ceněnou a populární, v České 

republice zatím téměř neznámou, i tak je ale obsažena 

v portfoliu společnosti PETRUS. „Asi nejlepší španělské 

bílé víno je z Galicie,“ tvrdí shodně všichni. 

Na otázku, co znamená cítit ve víně Atlantik, slyšíme 

slova jako svěžest, sůl, mineralita. „Musíte to prostě 

ochutnat,“ dodává s úsměvem Dominik Sokol. 

PR 

Foto: archiv PETRUS 


47 

VÍNO

VÍNO 

VALTICKÉ VÍNO BEZ HRANIC 

PODRUHÉ 

Na úspěšnou loňskou premiéru navázal pořadatel Lednicko-valtický areál, z. s., 

druhým ročníkem festivalu Víno bez hranic / Wein ohne Grenzen, který proběhl 

v termínu 21. - 22. srpna 2015 na zámku ve Valticích. „Rádi bychom vytvořili tradici 

příhraniční spolupráce a navázali na sousedské vztahy, které sahají hluboko do historie 

nejen mezi vinaři, ale i v kultuře a sportu,“ říká promotér festivalu Pavel Spálený. 

Na náměstí Svobody v informačním 

centru bylo možné ochutnat vzorky 

vín a zároveň získat podrobné informace 

o kompletním programu. Tady 

byl i start a cíl sobotního závodu na 

horských kolech Kolo bez hranic, 

jehož trasa vedla mezi vinicemi na 

obou stranách hranic. Ochutnávky 

vín, řízené degustace a kulturní program 

se tentokrát konaly v areálu 

nedalekého zámku, kde se na pódiu 

od pátku do soboty střídaly populární 

hudební skupiny. Každý z návštěvníků 

obdržel za symbolickou cenu 

vstupného degustační sklenku a autentický 

slaměný klobouk, který se 

stal hitem celého festivalu. V sobotu večer se fanoušci dočkali hvězdy 

festivalu, čtyřnásobného slovenského Zlatého slavíka Petera Cmorika 

a jeho Bandu. Někdo však dával přednost cimbálovce, která vytrvale 

dotvářela atmosféru ochutnávek v zámecké konírně. Podle kastelána 

zámku Valtice Richarda Svobody zámecká jízdárna prošla od dubna 

2014 do června 2015 nákladnou rekonstrukcí, jejímž investorem byl 

Národní památkový ústav a autorem projektové dokumentace ateliér 

vedený profesorem Petrem Hrůšou. Kompletně byly obnoveny veškeré 

sítě a po archeologickém průzkumu byla nahrazena celá skladba 

podlahy. Kolem stěn byly umístěny lambríny ukrývající osvětlení včetně 

sítí. Byla vyměněna část krovů, střešní krytina, stropy, na nové konstrukce 

byly zavěšeny 160 kg těžké lustry z českého skla. Došlo k částečné 

změně dispozice do stavu z 18. stol. Celková stavební oprava 

jízdárny stála kolem 80 mil. Kč, většina byla financována z fondů EU. 

„Proč na přehlídce není zastoupeno více vinařů?“ zněla otázka některých 

návštěvníků. ,,Od samého vzniku festivalu byla představa klást 

48 

9-10/2015

důraz především na kvalitu než na kvantitu. Na letošním ročníku 

se představuje osm moravských a čtyři rakouská vinařství. 

A to je dle našeho názoru optimální počet,“ vysvětluje Milan 

Sedláček, spolupořadatel festivalu, který byl sommeliérem 

a moderátorem řízených degustací v jedné osobě. 

Vedle známých moravských vinařství, jako Moravíno Valtice, 

Dwořáček, Kopeček, vinařství U Samsonů, Vinařská škola 

Valtice, se z rakouské strany hranic představila vinařství 

Aeichler, Christen, Schlafmütze z Hernbaumgartenu a Ipsmüler 

ze Schrattenbergu.. Prezentovaná vína doplňovala v jízdárně 

nabídka holandských sýrů, nakládaných rajčat, paštik a stánek 

s nabídkou jihomoravských regionálních potravin. 

„Proti loňskému ročníku došlo k výrazné podpoře festivalu díky 

generálním partnerům – agentuře Czech Tourism a Regionálním 

potravinám Jihomoravského kraje. V příštím roce očekáváme 

z rakouské strany vetší zájem regionálních partnerů, s nimiž 

vedeme intenzivní jednání,“ doplňuje člen organizačního týmu 

Daniel Meller, jenž se zasazuje o větší účast regionální gastronomie 

jak jihomoravské, tak i rakouské, která je zároveň předpokladem 

úspěšného rozvoje cestovního ruchu v regionech. 

Umění reprezentovala mezinárodní výstava v galerii Reistna. Při 

slavnostní vernisáži kurátor výstavy Pavel Forman konstatoval: 

„Jsem velmi rád, že se oproti loňsku podařila sice komornější 

výstava, ale na druhou stranu představujeme výborné výtvarníky 

a malíře. Na vernisáži jsou mezi námi přítomni i samotní 

umělci v čele s Jun´ichiro Ishii z Japonska, který patří ve svém 

oboru mezi světovou špičku.“ 

Lednicko-valtický areál, z. s., připravuje ve Valticích na listopad 

Festival Svatomartinských vín, jehož vyvrcholením bude 

Svatomartinský ples, na kterém kromě jiných interpretů zazpívá 

i Karel Gott. 

Více informací o této akci, jejímž mediálním partnerem byl 

časopis Beverage & Gastronomy, naleznete na stránkách 

www.vinobezhranic.cz 

Arnošt Wagner 

Foto: Renata Hasilová, archiv

1+1 

jako unikátní 

vinařská 

kombinace 

VÍNO 

Jedno staré francouzské přísloví prý praví, že udělat víno umí (s prominutím) 

kdekdo. „Ale až uděláš pořádné červené, můžeš si říkat, že jsi vinař.“ Navzdory 

tomu, že se trend v pití vína ubírá, v rámci mainstreamu, spíše k vínům jednodušším, 

čehož důkazem například je, že někteří moravští vinaři přestali vyrábět 

červená vína a „spokojí“ se s růžovým a bílým, přicházejí dva významní vinaři 

Miloš Michlovský a František Mádl s opravdu unikátním projektem, nazvaným 1+1. 

Jedná se nejenom o dvě různé kupáže, ale také o dvě různá vinařství, která spojila 

své zkušenosti, síly, um a v neposlední řadě také vynikající vína do díla, které u nás 

nemá obdoby. 

S konstatováním, že na českém a slovenském trhu s vínem 

momentálně dominuje především méně komplikované 

a lehce pochopitelné víno, přišli majitelé dvou 

významných moravských vinařství – Malý Vinař (Velké 

Bílovice) a Vinselekt Michlovský (Rakvice) – s velmi originálním 

záměrem vytvořit opět víno svým charakterem nejenom 

adekvátní pozici jeho tvůrců ve vinařském prostředí, 

ale především víno pro opravdové znalce, pro lidi, kteří 

se kvalitnímu vínu věnují a dokážou ho patřičně ocenit. 

A Beverage & Gastronomy je u toho. Oba šlechtitelé mají 

mnoholeté zkušenosti a díky úspěchům, kterých dosáhli 

jak na komerční, tak i na odborné úrovni (např. Vinselekt 

Michlovský byl oceněn jako Vinařství roku v roce 2009, 

Malý Vinař dosáhl stejného ocenění v roce 2011), bylo 

vůbec možné se do projektu nemalého rozměru pustit. 

„Víno je jako vinař a vinař je jako víno,“ říká František Mádl. 

I z toho důvodu je zřejmě u obou vinařství stále patrný 

velký důraz na kvalitu a její kontrolu. Když například 

50 


sedíte s Milošem Michlovským u jednoho stolu a pijete 

jeho víno, u každé skleničky ho prověřuje, zkoumá, kam 

se vyvinulo. „Je jedno, jestli produkujeme půl milionu 

láhví, nebo padesát či sedm set litrů, kontroluji si všechno 

od vinice přes výrobu až po lahvování. Můžete stát 

v kterékoli mé vinici a já vám na dálku řeknu, co se tam 

právě dělalo, protože tam denně jezdím; můžete stát 

u kteréhokoli tanku na víno a řeknu vám, která odrůda 

v něm zrovna je.“ To jsou potvrzující slova Františka 

Mádla, majitele vinařství Malý vinař, jehož dominantními 

odrůdami jsou Rulandské šedé a Sauvignon. 

Červená vína pod názvem 1+1 jsou několik let připravovaným 

experimentem a výzvou zároveň. Nebylo potřeba 

jenom domluvit se na společném produktu, ale 

především dovést ho do finále, vyladit ho tak, aby 

s ním byli oba vinaři spokojeni. „Chtěli jsme, aby to 

víno, které spolu uděláme, bylo velké,“ zdůvodňuje Miloš 

Michlovský záměr obou vinařů. „Červené víno, to je kreativita 

a nejistota,“ říká František Mádl a nutno dodat, 

že v tomto případě se tvořilo ze skvělé rezervy – ročníku 

2009, což byl jeden z nejlepších za poslední roky 

a urodilo se v něm skutečně skvostné víno. „To víno 

musí být hlavně v tomto množství ještě k dispozici, aby 

bylo možno připravit kupáže. V roce 2013 jsme přípravu 

vína završili a rok na to se začalo lahvovat,“ vypočítává 

nahlas Miloš Michlovský. Od té doby 1+1 čeká 

v láhvích na správný moment, který právě nastává. 

Jak již sám název 1+1 napovídá, jedná se o dvě různé 

kupáže. První víno – i když se zde vlastně nedá konkrétně 

specifikovat první či druhé – je kupáží odrůd 

Zweigeltrebe a Rulandské modré, ve druhém jsou pak 

použity především Alibernet a Cabernet Sauvignon. 

Pro zjemnění byl přidán Merlot a mírné procento 

Frankovky, na doladění ve smyslu vrstevnatosti vína. 

„Podívejte se třeba na Bordeaux,“ objasňuje Miloš 

Michlovský, „je tam jenom minimum procent odrůdy 

Petit Verdot, ale musím smeknut, jak je tam důležitá 

na zaoblení, pro dokončení tvaru toho vína.“ 

Projekt 1+1 znamená v profesním životě Michlovského 

i Mádla pomyslný mezník, kterého by nebylo možno 

dosáhnout bez dlouhodobé edukace i zázemí obou 

úspěšných vinařských společností. Oba vinaři jsou 

velmi dobře a dlouhodobě etablovaní v českých i slovenských 

restauracích, nezřídka konzultují snoubení 

svých vín s pokrmy konkrétních provozoven. I zde, 

u 1+1, již mají relativně jasno. Celý projekt je v této chvíli 

o vínech červených a ty se primárně hodí k masitým 

pokrmům. V jednom případě bychom se měli zaměřit 

především na svět peří, druhá polovina vín 1+1 mnohem 

dominantněji obsahuje zvířecí prvek. Zde už je ke kombinaci 

ideální přímo zvěřina. „Když ke zvěřinovému jídlu 

nedáte víno, které také obsahuje jistou animalitu, tak 

se chutě nesnoubí,“ míní Miloš Michlovský. 

1+1 reprezentuje – a to nejenom v regionu moravských 

vinic – dvě cenná vína pro znalce, kteří mají zájem 

o vysoce kvalitní moravské víno. Jedná se o limitovanou 

verzi, 6666 láhví každého vína se speciální etiketou. 

Víno je navíc balené do exkluzivních krabic, jež bude 

možno případně navzájem propojit díky speciálnímu 

tvaru těchto obalů. Obě unikátní vína budou k dostání 

ve vybraných restauracích, v několika vinotékách, 

a v přímém prodeji vinařství Vinselekt Michlovský 

v Rakvicích a Malý Vinař ve Velkých Bílovicích. „Mnoho 

lidí si jistě toto víno koupí ze zvědavosti, protože je to víno, 

jaké se ještě na Moravě nepřipravilo, a druhé koupí pro 

známého,“ myslí si František Mádl a dodává: „Je to víno, 

ve kterém si věříme.“ „Já si myslím, že to víno bude jiné, 

nestandardní, netradiční ve vztahu k současným místním 

vinařům a jejich vínům,“ uzavírá Miloš Michlovský. 

Ján Chovanec 

Foto: archiv vinařství 

VÍNO 


51

KRÁLEM VÍN 

Podruhé v desetileté historii se stalo Championem suché 

víno, poprvé jde o víno z barrique sudu. Jeho autorem je 

vrbický vinař Leoš Horák. Svou letošní dominanci potvrdil 

i vítězstvím v kategorii červených vín, opět s barrique cuvée. 

Do KRÁLe VÍN České republiky 2015 přihlásili vinaři celkem 630 vzorků. Vína byla rozdělena 

do sedmi kategorií dle druhu a zbytkového cukru. Nejméně obsazenou kategorií byla 

kategorie sladkých vín s 23 vzorky, renesanci zažívá kategorie šumivých vín, která poskočila 

na skvělých 38 vzorků, nejobsazenější kategorií byla opět kategorie bílých suchých vín 

s 219 vzorky. 

VÍNO 

Champion a KRÁL VÍN: 

VINAŘSTVÍ LEOŠ HORÁK, Cuvée Horák 2013, pozdní sběr, 

složené z odrůd Pálava, Tramín červený a Ryzlink vlašský. 

Morava, Velkopavlovická podoblast, Vrbice 

alkohol: 12 % obj. 

Barva je výrazně žlutá s jemným zeleným podtónem. Ve vůni dominuje kvalitní sud s vanilkou 

a kořením, za ním se otevírá celý koš zralého ovoce. Chuť je opulentní. Dokonale 

provedené barikové víno ve skvělé kondici. Nebojte se půlhodinové dekantace a poté 

v němém úžasu usrkávejte. 

91,4 bodů 

Vítěz kategorie bílých suchých vín: 

VINAŘSTVÍ ILIAS, Pinot blanc barrique 2014, moravské zemské víno 

Morava, Mikulovská podoblast, Pavlov, Slunný vrch 


Barva je jemně zlatá se zelenými menisky. Vůně krásně snoubí bílé letní ovoce a sušené traviny 

s jemnou kořenitostí a medovostí. V chuti najdeme harmonické spojení jemně pichlavých 

citrusů a minerálů se sladkými taniny. Přikousněte roastbeef s bylinkovým dipem. 

90,6 bodů 

Vítěz kategorie soutěže bílých polosuchých vín: 

AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO, Ryzlink rýnský 2014, 

pozdní sběr 

Morava, Znojemská podoblast, Vrbovec, Nad sklepy 


Barva je zlatavá. Vůně je velmi mohutná, dynamická, přichází zralé citrusy, pomerančová marmeláda 

a kvetoucí ovocné stromy. Chuť je méně expresivní než vůně, dominují angrešty, rybízy 

a velmi šťavnatá kyselina. Dlouhá suchá dochuť ho předurčuje ke steakům z tuňáka. 

88,6 bodů 

Vítěz kategorie růžových vín a klaretů: 

VÍNO J. STÁVEK, Rosé Nad Zahrady 2014, výběr z hroznů 

Morava, Velkopavlovická podoblast, Velké Pavlovice, Nad Zahrady 


Barva je jahodová s meruňkovou. Vůně plná a bohatá, přináší celé spektrum letního ovoce, 

jahody, špendlíky, blumy a ostružinové listy. Ovoce z vůně je v chuti poskládáno do ladné 

kompozice dotvářené domácí vanilkovou zmrzlinou. Připravte si růžové roastbeefové rolky 

s blanšírovanou zeleninou. 

87,8 bodů 

Vítězové kategorie červených suchých a polosuchých vín: 

VINAŘSTVÍ LEOŠ HORÁK, Cuvée Horák červené 2012, pozdní sběr z odrůd Cabernet 

Sauvignon a Dornfelder 

Morava, Velkopavlovická podoblast, Vrbice 

alkohol: 13 % obj.

JE SUCHÉ VÍNO! 

Barva je tmavě rubínová, vůně velmi bohatá. Přináší celý košík domácího červeného 

a modrého ovoce, marmelád a čokolády. Chuť je ušlechtilá, elegantní se zralým 

ovocem, čokoládou, kořením a hebkým tříslem. Uvařte si zvěřinový guláš. 

90,4 bodů 

VITIS STRÁŽNICE, Merlot barrique 2013, výběr z hroznů 

Morava, Slovácká podoblast, Strážnice, Horní hory 


Barva je tmavá až fialová. Vůně je neuvěřitelně bohatá, nacházíme brusinky, borůvky, 

černý jeřáb, koření, jemný kouř. Chuť je opulentní, snoubí zralé ovoce, koření, čokoládu, 

marmelády i likéry, velmi dlouhé víno si přeje jelení steak s čokoládovou omáčkou. 

90,4 bodů 

Vítěz kategorie bílých polosladkých vín: 

VINAŘSTVÍ VLADIMÍR TETUR, Chardonnay 2014, kabinetní víno 

Morava, Velkopavlovická podoblast, Velké Bílovice 


Barva je svítivě zeleno-zlatá. Vůně je mohutná, bylinkovo-travnatá, dominuje seno, med 

a krásná angreštová marmeláda. Chuť je hladká, středně dlouhá, přináší kompot 

z letního ovoce a jablečný kompot s badyánem. Uvařte si speciality asijské kuchyně. 

89,2 bodů 

Vítěz kategorie sladkých vín: 

VINAŘSTVÍ LEDNICE ANNOVINO, Hibernal 2012, slámové víno 

Morava, Velkopavlovická podoblast, Žabčice, Horní díly 


Barva je sytě zlatá, v tónu asijského zlata. Vůně je výrazná, plná a dynamická, na 

sladké víno neuvěřitelně svěží, citrusová i s citronovou trávou. Chuť je výrazně sladká 

se sušenými ananasy, liči, mangem, v druhé vlně zralé fíky a citrony. 

90,8 bodů 

Vítěz kategorie šumivých vín bez rozdílu zbytkového cukru: 

BOHEMIA SEKT, Bohemia Sekt Prestige 2011, brut jakostní šumivé víno 

Morava 


Barva je sytě žlutá se zelenkavými odlesky, velmi jemné a bohaté perlení. Vůně je hutná, 

skvěle nazrálá s patrnou stopou kvašení, toasty s máslem, biskvity, velmi lákavá. Chuť 

je plná, stále ještě trochu ovocná, dominuje toast s máslem a meruňkovou marmeládou, 

dlouhá dochuť. Podávejte klasické lívance s kaviárem a zakysanou smetanou. 

88,2 bodů 

Soutěž kolekcí za posledních 5 let čtyřikrát vyhrálo Vinařství Volařík 

a letos se jim to povedlo znovu. Bylo to sice jen o prsa, ale přesto. 

Vypadá to, že se nám špička stále zkvalitňuje a zahušťuje. 

Pořadí Přihlašovatel 

Průměr 

1 VINAŘSTVÍ VOLAŘÍK 87,77 

2 VÍNO MIKULOV 87,50 

3 VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV 87,33 

4 BOHEMIA SEKT 87,30 

5 VINAŘSTVÍ ILIAS 86,93 

6 VÍNO KADRNKA 86,63 

7 VINAŘSTVÍ LEOŠ HORÁK 86,57 

8 TEMPLÁŘSKÉ SKLEPY ČEJKOVICE 86,43 

9 VINAŘSTÍ ŽEROTÍN 86,37 

10 VÍNO J. STÁVEK 86,33 

Komise udělila celkem 20 zlatých 

medailí, 57 stříbrných a 113 bronzových. 

Na stříbrnou medaili bylo třeba překročit 

86,8 bodů, na bronzovou nestačilo ani 

85 bodů. Neuvěřitelných 331 vín překročilo 

80 bodů a medaile už na ně nezbyla. 

Rozhodně tedy neplatí, že vína 

s menším počtem korunek (bez medaile) 

nestojí za ochutnání či nakoupení. S některými 

z nich se setkáte i na Královských 

koštech, které se letos konají od října do 

listopadu v Plzni, Českých Budějovicích, 

Ostravě, Hradci Králové, Hustopečích 

a Praze. Výsledky byly zveřejněny na 

Reprezentačním královském koštu v Praze 

dne 28. 8. 

Hodnocení opět probíhalo v exkluzivních 

prostorách kongresového centra Clarion 

Congress Hotel Prague. Jeden z největších 

pražských hotelů poskytl skvělý servis 

a zajistil ideální prostředí pro náročnou 

práci hodnotitelů. Tato lokalizace nám 

umožnila nejen velmi pohodlné hodnocení 

v konferenčním sále na hodnoticím 

počítačovém systému Národního 

vinařského centra, ale i řadu odpočinkových 

a prezentačních aktivit. Každý den 

bylo hodnocení rozděleno do tří bloků. 

Po prvním ranním bloku následovala 

lehká svačina, po druhém, dopoledním, 

oběd a pracovní program dne zakončil 

odpolední blok. Podvečerní čas mohli 

hodnotitelé využít k relaxaci na pokojích 

nebo k aktivnímu odpočinku. Každý večer 

se degustátoři sešli v kongresovém centru, 

spolu s partnery projektu a novináři, 

k volné degustaci vzorků dne. Každý 

večer bylo k dispozici okolo 180 vzorků 

vín, probírala se kontroverzní hodnocení, 

zkoumalo se, kam se vína posunula od 

hodnocení. Příjemné večery však musely 

končit před půlnocí, vždyť další den čekala 

na hodnotitele další porce jejich složité 

a záslužné práce… 

9-10/2015 

PR 

Foto: archiv vinařství 

53 

VÍNO

Jediný jamón 

bez konzervantu 

a barviv 

54 

9-10/2015 

www.jamon.cz

Cava 

- šampaňské" ze Španělska 

" 

Cava Brut 

Bílé suché šumivé víno 

Složení: 50 % Macabeo, 35 % Parellada, 15 % Xarel 

Osvěžující ovocná chuť a bohaté perlení zaručuje lahodný 

požitek při každé oslavě. Nejlépe si je vychutnáte samotné 

jako aperitiv, skvěle se doplňuje s kaviárem, ústřicemi, sushi 

a dalšími asijskými pokrmy a mořskými plody. 

Cava je výtečné šumivé víno, které pochází 

ze Španělska a vyrábí se z bobulí 

hroznového vína od konce 19. století 

stejnou tradiční metodou jako pravé 

luxusní champagne ve Francii. Má 

vynikající chuť, přitom je však cenově 

dostupnější. 

Ona tradiční metoda se nazývá „champenoise“ a jde 

o proces, kdy k druhotnému kvašení vína dochází v láhvi 

– na rozdíl od běžné levnější metody „charmat“ s druhotným 

kvašením v tanku a teprve následným lahvováním. 

Výsledkem je lahodný nápoj s bohatou vůní a chutí doprovázenou 

proudem jemných bublinek, uzavřených pod 

rafinovanou korkovou zátkou, která chrání tajemství zrání 

až do otevření láhve. Šumivá vína cava zrají ve sklepích 

minimálně 9 měsíců, než jsou uvolněna do prodeje. 

Většinou se cava vyrábí ze tří odrůd vinné révy, jejichž různé 

kombinace jsou nositelem finální chuti. Je to ovocné 

a svěží Macabeo, Parellada s květinovým aroma a Xarel 

dodávající alkohol a kyselinku. 

Jaume Serra 

Jedněmi z nejlepších sektů cava na trhu jsou produkty 

značky Jaume Serra, které opakovaně získávají prestižní 

ocenění na výstavách i v časopisech. Přes 80 % produkce 

se nachází v oblasti Katalánska. Označení cava je známkou 

kvality, místa původu hroznů a dodržení výrobních postupů. 

Důkazem je černá čtyřramenná hvězda, kterou najdete na 

obalu nebo pod zátkou. 

Cava Jaume Serra se hodí jako přípitek k oslavám stejně 

jako každé jiné šampaňské víno, je ale vynikající i k vychutnávání 

pravé španělské gastronomie, olivám, suchému 

pečivu picos, mořským plodům nebo sladkým dezertům. 

Obliba tohoto šumivého vína stoupá právě pro jeho skvělou 

chuť, která je jemnější než u ostatních, víno má jiskru 

a je ideální pro všechny oslavy, párty a výjimečné životní 

okamžiky. 

Cava Demi Sec 

Bílé polosladké šumivé víno 

Složení: 50 % Macabeo, 35 % Parellada, 15 % Xarel 

„Dosage“ se provádí stejným vínem, zrajícím tentokráte 

12 měsíců v sudech. V chuti je lahodné, svěží a ovocně 

zakulacené. Objevují se tóny broskví, meruněk a medu. 

Hodí se k pokrmům z mořských plodů, ovocným salátům 

a sýrům, ale chutná výborně i samotné jako aperitiv. 

Cava Rosado 

Růžové suché šumivé víno 

Složení: 60 % Pinot Noir, 40 % Trepat 

Výrazná ovocná vůně se mísí s tóny jahod, třešní a vyváženou 

mineralitou. Víno je svěže čerstvé s dotykem kořenitosti, čisté 

a velmi příjemně pitelné, ideální pro všechny výjimečné momenty. 

Hodí se k pokrmům z mořských plodů, šunkám, ovocným 

salátům a sýrům, ale chutná výrobně i samotné jako aperitiv. 

Cava Brut Magnum 

Bílé suché šumivé víno ve větším balení, láhev 1,5 l 

Složení: 40 % Chardonnay + Macabeo + Parellada, 20 % Xarel 

Vína cava značky Jaume Serra zakoupíte např. na 

oficiálním e-shopu dovozce www.donpealo.cz nebo 

v jedné z 68 prodejen vín, destilátů a tabáků Don Pealo, 

které jsou v nákupních centrech po celé ČR. 

PR 

Foto: archiv dovozce 

VÍNO 


55

PRAŽÍRNY 

přehled pražíren v ČR 

SEZNAM 

KONTAKTY 

9-10/2015 

57

Seznam pražíren v České republice 

Beverage & Gastronomy vám přináší přehledný seznam dostupných pražíren, odkud 

může káva vonět až do vaší kavárny, mlýnku a šálku. Každá káva bude jinak vonět, 

každá jinak rozehraje vaše chuťové struny. Popusťte uzdu své zvědavosti, váš seznam 

– seřazený abecedně dle sídla pražírny – je připraven. 

KÁVA 

Cafe Eternity, s.r.o. 

Albrechtice u Českého Těšína 

Petr Frolík & syn 

Borohrádek 

Kafírna Dogvill 

Boskovice 

Bota Coffee 

Brno 

Caffé del Saggio 

Brno 

Gill coffee 

Brno 

Káva Malena, s.r.o. 

Brno 

Monro 

Černá Pole - Brno 

Coffe Carera 

České Budějovice 

Pražírna kávy jedna radost 

České Budějovice 

Pražírna kávy CAFFE08 

Děčín 2 

Pražírna kávy Drahonice 

Drahonice 

Vista cafe 

Hodonín 

CafeRoma 

Hlučín 

Canto 

Hradec Králové 

Sicafe - pražírna výběrové kávy 

Jablunkov 838 

GEMINI JBC 

Jablonec nad Nisou 

Coffee Berry 

Jivno 10 

RÓSTA KAFE - pražírna kávy 

Kašperské Hory 

Yemenites 

Klatovy 

Pražírna PRIMAcafé 

Kovalovice 163 

www.cafeeternity.cz/nase-prazirna 

www.frolikovakava.cz 

www.kafirna.cz/cz/prazirna 

www.botacoffee.cz 

www.saggio.cz 

www.gills.cz 

www.kavamalena.cz 

www.kavabrno.cz 

www.carreracoffee.cz 

www.prazirna-kavy-jedna-radost.cz 

www.caffe08.cz 

www.a-mano.cz 

www.vistacafe.cz 

www.plantaznikava.cz 

www.canto.cz 

www.sicafe.cz 

www.gemini-espresso.cz 

www.prazirnacb.cz 

www.rostakafe.cz 

www.yemenites.cz 

www.primacafe.cz 

Pražíme jednodruhové plantážní kávy 100% arabica, mícháme 

vlastní směsi 100% arabica i směsi s robustou. Pražíme každý týden. 

Káva je vždy čerstvá. Pražíme dle požadavků zákazníka. 

Doprava po Praze zdarma! 

T: 604 480 855 

E-mail: kava@cafeneo.cz 

www.cafeneo.cz 

58 

9-10/2015

Coffee Source s.r.o. 

Pražírna a balírna kávy Longberry 

Kralupy nad Vltavou 

APe Pražírna a balírna 

Křížany 

Svět Fantasie 

Kroměříž – Vážany 

Coffeespot 

Kudlovice 1 

Monika Korábová 

Kunčina 277 

Pražírna u Kapličky - Globalsale 

Kyselka 

Pražírna kávy Lanškroun 

Lanškroun 

Yakima 

Milovice 

JTR Coffee 

Moravany 

Riccaffe 

sídlo neuvedeno 

Pražírna kávy Nižbor 

Nižbor 

Novopacká pražírna 

Nová Paka 

Rodinnná káva 

Nový Šaldorf - Sedlešovice 

Henri 

Olomouc 

Kafé Kodó 

Olomouc 

Kateřinská káva 

Opava 

Rodinná pražírna Laura Coffee 

Ostrava 

SacerGape s.r.o. 

Ostrava 

Pražírna Gaetano Daneli 

Pardubice 

Fragaria coffee 

Písek 

Orient Coffee 

Plzeň 

Amares coffee 

Poděbrady 

Dobrý kafe 

Pouzdřany 

Čerstvě pražená káva 

Praha 1 

Original Coffee 

Praha 1 – Staré Město 

www.longberry.cz 

www.apecafe.cz 

www.zenovy-koralek.cz 

www.kavaprazena.cz 

www.prazirna-korab.cz 

www.prazirnaukaplicky.cz 

www.prazirnakavylanskroun.cz 

www.yakimacoffee.eu 

www.jtrcoffee.cz 

www.ricaffe.cz 

www.majkafe.cz 

www.novopackaprazirna.cz 

www.rodinnakava.cz 

www.henri.cz 

www.kafekodo.cz 

www.katerinska-kava.cz 

www.lauracoffee.cz 

www.prazimekavu.cz 

www. gaetano.cz 

www.Fragariacoffee.cz 

www.orientcoffee.com 

www.kavapodebrady.cz 

www.dobrykafe.cz 

www.cerstve-prazena-kava.cz 

www.originalcoffee.cz 

Sídlo / Show room / Obchod 

Francouzská 100 

Praha 10, 101 00 

1000 kg 

The magic taste of specialty coffees. 

Tel./Fax: 222 780 115 

E-mail: info@coffeesource.eu 

IČO: 28417160 

DIČ: CZ 28417160 

Coffee Source 

Pražírna káv rozličných 

ČERS T V Ě P R A ŽEN O 

Co deláme ... 

KÁVOVARY LA MARZOCCO 

PROFESIONÁLNÍ MLÝNKY 

ÚPRAVNY VODY 

PRAŽÍME ČERSTVOU KÁVU 

CHLADÍME VZDUCHEM 

VZDĚLÁVÁME 

BARISTY 

MÁME KÁVU 

PRO FIRMY A INSTITUCE 

A L L W A Y S FRESH C O FFEE 

... 

INS I D E 

35,2 OZ 

Společnost zapsána u obchodního rejstříku, 

vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, 

vložka 140027 

www.coffeesource.eu 

VEŠKERÉ DOPLŇKY 

A VYBAVENÍ 

PRO BARISTY 

SKLADUJEME ZELENÉ KÁVY 

VYTVÁŘÍME SMĚSI KÁV 

NA ZAKÁZKU - BLENDING 

Proste strkáme nos do vseho 

kolem kávy, tak se klidne 

zeptejte ... 

www.coffeesource.eu

Pražírna kávy 

Jmenuji se Goran Jozić a pocházím z Bosny a Hercegoviny, 

země, jejíž kávová kultura má pevné kořeny a tradice. 

Historicky ji nejvíce ovlivnili Turkové, kteří otevřeli první 

kavárny na tomto území již v 15. století. Pití kávy je u nás 

dodnes obřadem, při kterém se potkávají lidé všech generací. 

Kousek mé země jsem přenesl i do kavárny, kde připravujeme 

kávu v džezvě tradičním způsobem. Vše kolem 

kávy se tedy stalo mým koníčkem, prací a vášní. 

Příběh naší kávy začal v roce 2002. Od té doby v pražírně 

Orient Coffee pražíme kávu, jejíž směsi a chutě se vyvíjejí 

nejen podle světových trendů, ale také podle hodnocení 

našich věrných zákazníků. 

Víme, že pro dokonalý výsledek nemůžeme ošidit základní 

surovinu, a tou je zelená káva. 

Pečlivě vybrané druhy zelené kávy nejvyšší jakosti pocházejí 

z celého světa. Aktuálně nabízíme kávy z Kolumbie, 

Brazílie, Mexika, Indie a Panamy. 

Letitou zkušeností jsme vytvořili směsi káv s vyváženou 

chutí, kyselostí, hořkostí v rovnováze a ovocným nádechem. 

Naše přesvědčení je to, že nejlepší chuti dosáhneme mícháním 

jednodruhových káv. Směsi splňují očekávání těch 

nejnáročnějších labužníků. Najdete zde vše, co má opravdu 

dobrá káva mít: hořkost, kyselost, jemnost, ovocný nádech. 

Proto jsme pro vás vytvořili 5 různorodých směsí 

káv. Pražení, míchání a mletí jednotlivých druhů se odvíjí 

v závislosti na způsobu přípravy kávy, kterou máte rádi. 

Může to být např. klasické espresso, turecká káva v džezvě, 

moka konvičce, french pressu ... 

Také poskytujeme kompletní kávový servis do kanceláří, 

restaurací a hotelů. prostě všude tam, kde vyžadují kávu 

nejvyšší jakosti. 

Prodáváme hrnečky, cukry, sušenky, kávovary, kávomlýnky, 

kvalitní horkou čokoládu a širokou nabídku zboži na údržbu 

a servis. 

Těšíme se na šálek kávy s Vámi. 

Váš Goran Jozić a jeho tým 

Čerstvá káva 

Praha 10 

Dos mundos 

Praha 2 

Kavárna Pražírna s.r.o. 

Praha 2 

La boheme cafe 

Praha 2 

Pražírna kavárna 

Praha 2 

Cafe Neo 

Praha 5 

www.cerstvakava.cz 

www.dos-mundos.cz 

www.kavarna-prazirna.cz 

www.labohemecafe.cz 

www.kavarnaprazirna.cz 

www.cafeneo.cz 

Balírny Praha-Holešovice – pražírna kávy www.kavaprodej.cz 

Praha 7 

Pražírna kávy Alchymista 

Praha 7 

Fair & Bio 

Praha 8 

Mamacoffee 

Praha 8 

Můj šálek kávy 

Praha 8 

4coffee s.r.o. 

Rožmitál pod Třemšínem 

Buna café - PROFNET s.r.o. 

Rudná u Prahy 

Daniels coffee 

Sezemice 

Oxalis 

Slušovice 

PRAŽÍRNA KÁVY k.s. 

Strmilov 

Hofr 

Svratka 

Pika káva 

Teplice 

Volkafe 

Trutnov 

Pražírna kávy JAMAI CAFÉ 

Uherský Brod 

COFFEE DREAM 

Uherský Ostroh 

M&V Coffee 

Ústí nad Labem 

doubleshot s.r.o. 

Zeleneč v Čechách 

Kavárna v kostce 

Zlín 

www.alchymista.cz 

www.fair-bio.cz 

www.mamacoffee.cz 

www.mujsalekkavy.cz 

www.4coffee.cz 

www.bunacafe.eu 

www.danielscoffee.cz 

www.oxalis.cz/prazirna-oxalis 

prazirna@quick.cz 

www.hofr.cz 

neuvedeno 

www.volkafe.cz 

www.jamaicafe.cz 

www.coffeedream.cz 

www.mvcoffee.eu 

www.doubleshot.cz 

www.kavarnavkostce.cz

ABY KÁVA BYLA SLADKOU TEČKOU… 

Káva je v restauracích často to poslední, co zákazník ochutná. 

Může tedy vylepšit, nebo naopak i radikálně zhoršit celkový dojem 

a není nic horšího než špatné cappuccino, ze kterého se zákazníkovi 

udělá špatně, a on má pocit, že za to může jídlo. 

Jak tedy docílit toho, aby káva byla sladkou tečkou? 

„Pečujte o svoji kávu 

i o svůj personál,“ říká 

Adéla Machová, zakladatelka 

pražírny výběrové 

kávy Dos Mundos. 

Když se řekne výběrová káva, co to vlastně znamená? 

V českém gastronomickém prostředí bych to přirovnala asi k vínu. Dříve 

tu bylo jen víno červené nebo bílé, maximálně tak francouzské a italské. 

Dnes se již bavíme o odrůdách, ročnících, zpracování a případných přívlastcích. 

S kávou je to podobně. Má spoustu odrůd, není to jen Arabika 

a Robusta. I kultivary Arabiky mají mimochodem své chuťové projevy. 

Důležitá je metoda zpracování zrn, umění pražiče maximalizovat chutě 

v kávě a na závěr hrají svoji významnou roli i ruce baristy. U výběrové kávy 

se v každém okamžiku dbá na maximální kvalitu. Měla by mít svůj charakter, 

být přirozeně sladká, ale také trochu kyselá a hořká zároveň. Zkrátka 

měl by to být poměrně komplexní chuťový zážitek. 

Mluvila jste o kyselosti, stane se, že vám lidé vrátí kyselou kávu? 

Ne, to ne, spíše si přidají mléko nebo cukr. Káva je plod kávovníku, je to 

ovoce podobné třešni. Přirozeně má ovocné, tedy kyselé i sladké tóny 

a chutě. Je nádherné odkrýt je pražením a v šálku si je užívat. Toho tmavým 

pražením nikdy nedocílíte. Káva by však měla být spíše sladká než kyselá. 

Záleží také hodně na tom, jak si ji připravíte. Pokud budete pít drip, tedy 

filtrovanou kávu, třeba z Etiopie, bude nádherně ovocná, květinová a jemná, 

pokud byste si tu samou kávu připravili na espressu, už by mohla být moc 

agresivní. Já ji třeba mám ráda skoro na všechny způsoby. Je ale pravda, že 

se člověk k výběrové kávě nějaký čas propíjí a teprve pak si ji užívá naplno. 

V restauracích si lidé dávají kávu jako poslední tečku za menu, jak 

se za poslední roky změnila tato tečka? Je sladká? 

Úroveň kávy v restauracích je přirozeně obecně nižší než v kavárnách, kde 

více dbají na školení personálu a zaměstnávají baristy – ty, kteří za kávovarem 

stojí celý den a věnují se její konstantní kontrole. V restauracích 

pozice baristy většinou není, kávu pak připravuje, kdo je zrovna volný, ať 

už je to barman, servírka či pan výčepní. Řekla bych, že v českých restauracích 

jsme jaksi stále na startovní čáře. Káva v restauracích je spíše hořká 

než sladká a často i špatně připravená. Vidíme však start lepších zítřků 

– obracejí se na nás restaurace, které chtějí tyto trendy zvrátit, trénují své 

zaměstnance a opakovaně je proškolují. 

Káva je v restauraci ten poslední 

zážitek po dobré večeři. Pokud host 

dostane neodborně připravenou kávu, 

nebo kávu starou či špatně upraženou, 

nejen že dojem z předchozího skvělého 

menu může být radikálně snížen, 

může mu po takové kávě také být těžko 

od žaludku, což jistě nikdo nechce. 

Jakou radu byste dala restauracím, 

aby jejich káva chutnala co nejlépe? 

Rad je celá řada – používejte čerstvě 

praženou kávu, ne aby byla od pražení 

několik měsíců. Dále je nutné čistit 

mlýnek i kávovar každý den. Ujistěte se, 

že každý člen vašeho personálu, který 

k přípravě kávy přijde, ví, co má dělat. 

Pokud neví, připravte pro ně školení. 

Náklady se vám vrátí velmi rychle spokojenými 

zákazníky. Radikálnější možností 

je vzdát se espressa a nabízet filtrovanou 

kávu. Technologie na její přípravu 

je levnější, jednodušší a riziko špatné 

kávy je nižší než u espressa. Navíc ji pak 

můžete krásně zakomponovat do menu 

jako párování k dezertu, zvlášť pokud 

budete pracovat s výběrovou kávou, je 

v tom příběh, a to mají lidé opravdu rádi. 

PR 

Foto Nikola Bílková 


61

European Coffee Trip 

v Mnichově 

KÁVA 

b 

Mnichov je třetím největším městem Německa, ale oproti Berlínu je znám spíše 

svou pivní kulturou. Sami jsme si mohli atmosféru začínajícího Oktoberfestu 

vyzkoušet a je pravda, že i samotní kavárníci si klepali na čelo, když zjistili 

důvod naší návštěvy – káva a ne pivo! 

Spíše tradiční a konzervativní Mnichov prochází v posledních letech kávovou 

renesancí a my vás pozveme na výlet do tří kaváren, které byste měli 

v Mnichově navštívit. 

Mahlefitz 

Nymphenburger Str. 51, München 

www.mahlefitz.de 

Na jaře 2014 otevřela trojice majitelů v městské části 

Neuhausen po více než roce příprav kavárnu a pražírnu 

Mahlefitz. Nový podnik způsobil ve městě s dlouhou tradicí 

italských kávových směsí a tradičního pražení velký 

povyk. Sebastian Losch, spolumajitel a hlavní pražič, chce 

ukázat v kávě její pravý potenciál a toho dosáhne spíše světlejším 

pražením. Aby bylo možné porovnat jeho kávy, organizuje 

pravidelné degustace a kurzy domácí přípravy kávy. 

Kavárna samotná nabízí velkorysý prostor se spoustou 

denního světla, které dopadá také na dlouhý bar a pražicí 

místnost umístěnou přímo za barem. Peter Schlögl, další 

spolumajitel a barista, nám o prostoru řekl, že byl navržen 

tak, aby se v něm cítili příjemně hlavně oni, protože dobře 

věděli, kolik času zde budou trávit. V poslední době je 

možné jejich kávu ochutnat i v České republice, nejčastěji 

asi v pražském EMA Espresso Baru. 

Kromě nápojů na bázi espressa doporučujeme ochutnat 

také filtrovanou kávu. Ta je v kavárně připravována pomocí 

Aeropressu, který dle slov baristů „nabízí největší konzistenci 

v kvalitě připraveného nápoje”. Jestli je naším stereotypem 

pravého Němce jeho preciznost, nemusíme se za to 

v Mnichově stydět. Příprava Aeropressu totiž bude vždy 

trvat 90 sekund a použije se voda o teplotě 97 °C, ani 

o sekundu nebo stupeň více či méně. 

62 

9-10/2015

e 

b 

Man vs. Machine 

Müllerstr. 23, München 

www.mvsmcoffee.com 

Jako bychom slyšeli věčné debaty baristů a milovníků 

kávy: „Dostanete lepší kávu z mašiny, nebo připravenou 

ručně?“ Tuto nikdy nekončící otázku zapsali majitelé, 

manželský pár Marco a Conny Mehrwald, přímo do 

názvu kavárny a pražírny, kterou otevřeli na sklonku 

léta 2014. Na pomoc s pražením si přizvali zkušeného 

Jaspera Springelinga, který, přestože je původem 

z Holandska, pomáhal rozvíjet známou berlínskou 

pražírnu Bonanza. S úsměvem nyní kvituje, že v Mnichově 

se filtrovanou kávu daří představovat mnohem 

jednodušeji, než tomu bylo kdysi v Berlíně. 

Přímo v centru města si můžete pochutnat na nejméně 

třech různých filtrovaných kávách a dvou připravených 

s použitím espresso mašiny. Jakmile vejdete do kavárny, 

pravděpodobně vás zaujmou dvě věci: pomalovaný 

kávovar a podivný krokodýl všude na zdech a balíčcích 

kávy. Upravený kávovar La Marzocco Strada nese 

poselství pro zákazníky čekající na svůj šálek kávy 

a nás informoval, že: „Káva je ovoce a nemáme se 

děsit její ovocné chuti.” Ten podivný krokodýl všude 

okolo je dílem výtvarníka Jona Contina, kterému majitelé 

dali volnost v realizaci vizuálů pro jejich podnik. 

Vits Der Kaffee 

Rumfordstr. 49, München 

www.vitsderkaffee.de 

KÁVA 

Pokud jste u prvních dvou kaváren poznali už v prvních 

pár vteřinách, že budou něčím výjimečné, u Vits Der 

Kaffee vám to může trvat o něco déle. Přestože je 

kavárna plná zákazníků, její vzhled je spíše tradiční. 

Podle množství prodaných káv bychom ji pravděpodobně 

bez doporučení místních baristů příliš brzy odsoudili. 

Pražírna a kavárna existuje už osm let a postupně se 

adaptuje na aktuální trendy. Jak nám řekl hlavní pražič 

Wolfgang Helmreich: „Firma se vyvíjí s chutí a požadavky 

svých zákazníků.” Pokud se podíváte trochu blíže, 

naleznete vynikající zázemí se všemi nezbytnými 

nástroji pro přípravu skvělé filtrované kávy, o čemž 

nás přesvědčily dvě ochutnávky Etiopia Konga Secha 

a Keňa Muchagoni, obě připravené pomocí Aeropressu. 

Na závěr nám Wolfgang vysvětlil, že se snaží mít 

v nabídce vždy alespoň čtyři opravdu výjimečné kávy, 

a vy byste je měli jít při návštěvě Mnichova ochutnat! 

Aleš Pospíšil a Radek Nožička 

Foto: archiv autorů 

9-10/2015 

63

ČAJ 

ÁJURVÉDSKÉ ČAJE 

– SÍLA BYLIN V ŠÁLKU ČAJE 

64 

9-10/2015

Čaje a jejich nesporné účinky na lidské zdraví 

Pravý čaj je bohatý na mnoho látek, které prospívají lidskému zdraví. Klinicky 

prokázané jsou třeba účinky japonské senchy, která působí proti rakovině. 

Všechny pravé čaje pak organismus detoxikují a používají se při odtučňovacích 

kúrách. Je potřeba ale dávat pozor na odvodňování, které pravý čaj 

také způsobuje. 

Sílu bylin využívali naši předci od pradávna, první přírodní léčiva se sbírala 

jako volně rostoucí v přírodě, později se byliny vysazovaly kolem lidských 

obydlí. Ve středověku vrcholilo v Evropě pěstování nejrůznějších bylin v klášterních 

zahradách, v Asii pak využívá sílu bylin i pravého čaje především 

ájurvédská medicína. 

Ájurvédské čaje 

Ájurvédská medicína vychází z netušených možností přírodních léčiv. Po tisíciletí 

osvědčené především bylinné směsi mohou pomoci při mnoha potížích. 

Ájurvéda je ve své podstatě naukou o člověku, při jeho typologii vychází 

z řady vlastností metabolismu a k určitým vlastnostem přiřazuje různé druhy 

bylin a jejich směsí. Proto je dobré si před nákupem ájurvédských čajů udělat 

test, do které skupiny vlastně patříme. I když čaj nenakupujeme jako léčivo, 

ale jen pro jeho přirozené pročišťující a relaxační účinky, měli bychom 

respektovat vlastní metabolismus a vybrat si čaj vhodný právě pro nás. 

Tři životní energie (dóša) podle ájurvédské medicíny 

Podle ájurvédy je člověk složen z pěti elementů, tří životních energií-principů 

(dóša), sedmi tkání (dhátu) a množství kanálů (sróta). Nejznámější jsou 

tři základní typy životní energie: kapha, pitta a váta. Dále pak pět elementů: 

vzduch, prostor, oheň, voda a země. Vždy dva elementy pak tvoří základ tří 

dóš. Dóši, tři základní principy kapha, pitta a váta, prostupují podle ájurvédy 

celou přírodou. 

Váta je energie pohybu, pitta vyjadřuje látkovou výměnu neboli metabolismus 

a kapha odpovídá principu hmoty a struktury. Tyto energie se nacházejí 

v každém z nás, jen u každého jedince jsou v jiném poměru. Každý člověk 

je tedy unikátní a jedinečný. Kombinace tří dóš u každého jedince vytváří 

naši konstituci neboli metabolický typ. 

Kapha – princip struktury (uspořádání) 

Je výrazně ovlivněn elementem vody (a také země), díky kterému získává 

sjednocující účinek. Kapha propůjčuje člověku sílu, stabilitu a pružnost, pomáhá 

v těle udržovat tekutiny v takové rovnováze, aby mohly být zdrojem 

energie. Vyrovnaná kapha dodává sílu a vytrvalost, podporuje imunitní systém, 

upevňuje trpělivost a duševní stabilitu. Kapha je těžká, mastná, studená, 

tvrdá, pevná, jemná a sladká. 

Čajové směsi KAPHA 

Do čajových směsí pro tento metabolický typ se často přidává zázvor, listy 

ostružiníku, meduňka, z koření petržel, fenykl, koriandr a kardamon. Může 

být doplněna o pálivé chilli, které celé směsi dodá pikantní nádech. Ideální 

je, když jsou všechny komponenty v bio kvalitě, která zaručuje čistotu čaje. 

Kapha je stimulační pro duši i pro citové vzplanutí, vášeň. 

Pitta – princip látkové výměny 

Řídí proces látkové výměny. Převažujícím prvkem je oheň: žár umožňuje 

obecně změnu tvaru. V lidském těle reguluje pitta látkovou výměnu a tělesnou 

teplotu. Díky tomu, že vše podléhá neustálým změnám, je v těle 

umožněna duševní pružnost a rozvoj 

inteligence, odvahy a rozhodnosti. 

Pitta vše stráví a vše spotřebuje – bez 

ohledu na to, zda se jedná o potravu 

nebo smyslové vjemy. Pitta nese vlastnosti 

ohně a vody: je lehká, žhavá, mírně 

mastná, ostrá, štiplavá, tekutá, proudící 

a kyselá. 

Čajové směsi PITTA 

Pikantní, lehce nasládlý bylinný čaj se 

svěží citronovou notou! Takové bývají 

ideální pitta čaje, které obsahují jako 

základ chladivou mátu, svěží citronovou 

trávu, listy maliníku, z koření 

pak lékořici, kardamon, sléz a z květů 

okvětní plátky růží. U pitty lze použít 

také pravý zelený čaj. Pitta čaje jsou 

ideální pro dobrou náladu a chvíle 

s přáteli. 

Váta – princip pohybu 

Působí změnu všech věcí v univerzu. 

Jako takový je tedy zodpovědný i za 

centrální nervový systém, dýchání, vylučování, 

krevní oběh, práci svalů a všech 

pohybových procesů v těle. Vyrovnaná 

váta přináší energii, kreativitu, entusiasmus 

a bdělost ducha. Vlastnosti váty 

jsou definovány na základě vlastností 

vzduchu a prostoru: je suchá, lehká, 

chladivá, pohotová, zemitá, čirá. 

Čajové směsi VÁTA 

Váta čaje bývají lehce nasládlé bylinné 

směsi pikantního rázu. Míchá se do 

nich lékořice, koriandr, skořice, zázvor, 

ale také anýz, květy slézu a fenykl. 

Objevit se mohou i kmín a laoský 

zázvor – galgant. Dodávají sílu a pohladí 

duši, často proto nesou tyto 

dvě vlastnosti ve svém názvu. 

Ať už čaje připravujeme jakýmkoliv 

způsobem, jedno budou mít vždy společné. 

Čaj je příležitostí k odpočinku, 

spočinutí po náročném dni, příležitostí 

k setkání s přáteli a třeba i zamyšlení 

nad životem. Včetně všech blahodárných 

účinků na lidské zdraví. A to i pro 

moderního člověka. 

Autor: Markéta Puzrlová 

Foto: archiv TeeGschwendner 

ČAJ 

9-10/2015 

65

ŠPANĚLSKÁ 

ČOKOLÁDA 

PROVONĚLA 

ČOKOLÁDA 

EVROPU 

" 

Se sladce kořenitou exotickou chutí na zmlsaném jazýčku se dá říci, že jako 

Francouzi zásobují gurmánský svět noblesními pralinkami, Švýcaři lesklými 

tabulkami křupající čokolády a Italové nadšeně míchají z kakaa a lískových 

oříšků neodolatelnou gianduju, tak Španělé objevili, zušlechtili a dali Evropě 

na stříbrném podnose čokoládu jako takovou. A to hlavně díky odvážným, 

Myšlenky by měly být jasné a čokoláda hustá. 

(španělské přísloví) 

divokým a neúprosným námořním výpravám ke břehům neprobádané Střední 

a Jižní Ameriky na přelomu 15. a 16. století. 

To pravé kakao 

Nejvýznamnější postavou španělské dobyvatelské éry byl bezesporu Hernán 

Cortéz, jenž vedl rozsáhlé výpravy, mapování, boje a obchody na území Aztéků, 

dnešního Mexika, čímž došlo i k jejich porobení evropskými conquistadory 

za vlády posledního aztéckého krále jménem Montezuma. Porážka Aztéků 

nenesla jen vojenský význam, nýbrž i mystický. Král Montezuma byl posedlý 

opětovným příchodem toltéckého boha Quetzalcóatla, který byl na některých 

obrazech zpodobňován jako muž bílé pleti s vousatou bradou. Montezuma jej 

mylně rozpoznal v Cortézovi, čímž značně oslabil svou pozici. Nabídl mu tedy 

xocoatl jako nápoj bohů a Španělé rychle pochopili jeho duchovní, strategický 

a obchodní význam. 

V této části Latinské Ameriky byly nalezeny nejstarší důkazy o jednom ze dvou 

botanických původů pravého kakaa, druhu Criollo, který je dodnes nejvíce ceněný. 

Ten nejdříve zpracovávali Olmékové, 

poté Toltékové, Mayové a nakonec 

Aztékové. Druhým místem botanického 

výskytu původního kakaa je jihoamerická 

oblast horního toku Amazonky, tam se 

ovšem jednalo o méně ceněný druh 

Forastero. Dá se tedy říci, že první vlny 

dovozu kakaa do Evropy přinášely to 

nejlepší. 

Když roku 1519 Aztékové kapitulovali 

a dostali se pod nadvládu Španělů, byly 

objeveny rozsáhlé zásoby kakaových 

bobů panovníka Montezumy, jež dosahovaly 

až 1 000 tun. Trvalo nějakou 

dobu, než Španělé pochopili plný význam 

a hodnotu kakaa pro obyvatele Latinské 

Ameriky a začali s ním dle toho zacházet. 

Hernán Cortéz tudíž koncem 15. století 

vezl do Evropy kakao už jako velkou 

vzácnost. Na starém kontinentě ale 

nikoho neuchvátilo. Příprava vlastní 

americkým indiánům nebyla atraktivní 

66 

9-10/2015

pro labužnické radovánky španělské 

honorace. Aztékové popíjeli čokoládu 

velmi hořkou, jen občas ji dochucovali 

medem. Často do ní ale přidávali vanilku, 

chilli, pepř a kukuřici, směs se poté 

důkladně šlehala do husté pěny, což 

bývala jedna ze známek skvěle připraveného 

nápoje. Takto namíchaný nápoj 

nabídli Hernán Cortéz v roce 1528 

Karlu V. císaři římskoněmeckému jako 

neubývalo modlících se lidí. 

Za největší příliv kakaa do Španělska mohou křesťanští mniši, kteří hned od 

začátku zahájili rušné obchodování mezi kláštery obou kontinentů. Nejzdatnějším 

řádem byli v tomto směru jezuité. Díky nim se kakaové boby rozšířily valem 

i do ostatních koutů Evropy. Slávě čokolády napomohly i mezinárodní sňatky se 

ŠPANĚLSKÁ 

španělskými šlechtici. 

Kakao jako komodita 

ČOKOLÁDA 

Kakao bylo jako zámořská komodita v Evropě vždy drahé a v podstatě je tomu 

důkaz skvělých výdobytků. Kakaové tak až dodnes, ačkoli je díky obrovské produkci a globalizaci již dostupnější. 

zlato ovšem Karla příliš neuchvátilo, Opravdovým hitem se kakao na španělském královském dvoře stalo až po 

více jej zajímala naleziště 

PROVONĚLA 

drahých kovů r.oce 1650. V pozdější době bylo uznáno dokonce za národní nápoj. Ve stříbrných 

servisech podávaly salonní dámy napěněnou čokoládu jako sladkost po 

a nové plošně využitelné potraviny a koření. 

Španělé v té době již obchodovali hlavním jídle. Zde vznikla i kultura šálků a konvic z jemného porcelánu. Nádobí 

s americkým ananasem, dýněmi, avokádem, 

tohoto typu se stalo sběratelským artiklem, vždyť některé kousky byly z achátu 

rajčaty, paprikou, bramborami, nebo se pozlacovaly. Kultovní byly montezunovské šálky na nožičce se dvěma 

fazolemi a kukuřicí. V 

EVROPU 

Evropě se dobře oušky. Čokoláda se nalévala z úzkých vyšších konví s postranním držátkem. 

uchytila i vanilka, chilli a pepř. 

Prostředkem víčka vedl tlouček, kterým se čokoláda při posezení dle potřeby 

ještě našlehávala. I tento model okoukali Evropané od Aztéků. Velký vliv na 

Výživa i platidlo 

oblibu kakaového nápoje mělo i to, že jej Španělé začali notně sladit medem 

a cukrem. Jako sladkost dávala čokoláda starému kontinentu konečně smysl. 

Španělští usedlíci v Mexiku však začali 

poznávat pestré a skvělé účinky kakaových 

bobů a přivykali jim jako Aztékové. 

Kromě nápoje se používala usušená 

Španělští obchodníci inspirovali svými zisky z dovozu i ostatní státy, ty ve snaze 

získat svoje vlastní kolonie a zboží napadaly španělské državy a flotily. Španělé 

udrželi své výhradní právo na dovoz kakaa více než 100 let. 

Tak vzhůru do Španěl! Objevovat čokoládové delikatesy. Nejvyhlášenější jsou ty 

" 

kakaová kaše zabalená do velkých listů, tekuté a Španělé se specializují též na výrobu práškového kakaa a instantních kabojovníci 

ji nosili na dlouhé výpravy kaových nápojů. Z horkých vás jistě dostane např. chocolate a la taza! 

jako výživu. 

Myšlenky 

Americké národy používaly 

by měly 

Přidává 

být 

se do 

jasné 

ní pšenice, 

a 

rýže 

čokoláda 

či škrob z kukuřice. 

hustá. 

Máte-li rádi sladší čokolády, 

kakaové boby též jako vzácné platidlo, (španělské tak vyzkoušejte přísloví) její variantu familiar de la taza. 

ale ačkoli na jejich území to Španělé Jinak dobrou čokoládu seženete téměř všude, ačkoli vyhlášené čokoládovny 

respektovali, v Evropě se nic takového jsou hlavně v Barceloně, Madridu a ve Valencii. Architektonicky překrásná 

neuchytilo. 

Valencie nabízí také fantastickou horkou čokoládu, k níž se podávají smažené 

Aby kakaový prášek rozmíchaný ve tyčinky churros, jejichž těsto se podobá našemu těstu na koblihy. Tyčinky se 

Se sladce vodě kořenitou více vyhovoval exotickou chutím na Španělů, zmlsaném jazýčku namáčejí se dá do říci, šálku že s jako čokoládou, Ten jde nejdříve o opravdu zpracovávali velmi vydatný Olmékové, pokrm. Vhodný 

Francouzi doplňovali zásobují gurmánský si recepty svět o suroviny noblesními dová-pralinkamižené pro toreadory. Švýcaři Když lesklými už jsme u poté býků, Toltékové, tak jedna Mayové z nejznámějších a nakonec značek španěl- 

křupající do Ameriky čokolády z Evropy. a Italové Jednalo nadšeně se míchají ské z pultové kakaa a čokolády lískových nese jméno Aztékové. Toro. Populární Druhým místem je též pečivo botanického z listového těsta 

tabulkami 

oříšků neodolatelnou o skořici, anýz, gianduju, sladké mandle tak Španělé a různé objevili, s zušlechtili čokoládovou a dali polevou. Evropě výskytu původního kakaa je jihoamerická 

na stříbrném ořechy. podnose čokoládu jako takovou. A to hlavně Čokoládové díky odvážným, technologie se neustále oblast horního vyvíjejí. Důkazem toku Amazonky, je i španělský tam se výrobce 

divokým a Nejvíce neúprosným se o rozvoj námořním nových výpravám španělských ke břehům Armando neprobádané Yanez, který Střední uvádí na ovšem trh čokoládový jednalo o set méně Lola, ceněný který obsahuje druh nezávadnou 

a Jižní Ameriky receptů na na přelomu území Mexika 15. a 16. zasloužili století. 

aminokyselinu, která se Forastero. při požití Dá 1-2 se kousků tedy říci, čokolády že první stráví vlny a v mozku 

mniši a jeptišky v tamních klášterech. poté signalizuje pocit sytosti. Lola dovozu se konzumuje kakaa do Evropy asi 20 přinášely minut před to jídlem 

To pravé Ve kakao svých uzavřených kuchyních neustále 

a způsobí menší příjem potravy. nejlepší. A na světě je čokoláda, po níž se nemusí jíst! 

vylepšovali poměry, způsob pražení Ale já chci jíst a chci si užívat ty Když nejlepší roku čokolády 1519 Aztékové světa kapitulovali a pralinky a lanýže 

Nejvýznamnější a mletí. postavou Čokoláda španělské se tam podávala dobyvatelské éry a byl kočičí bezesporu jazýčky a Hernán vůbec… Tak sbohem, a dostali se Lolo!!! pod nadvládu Španělů, by- 

Cortéz, jenž od vedl rána rozsáhlé do večera výpravy, a výdejní mapování, místa se boje a obchody na území Aztéků, 

dnešního začala Mexika, nazývat čímž došlo chocolaterias. i k jejich porobení evropskými conquistadory 

ly objeveny rozsáhlé zásoby kakaových 

bobů panovníka Montezumy, jež dosahovaly 

až jsou 1 000 španělská tun. Trvalo čokoládová nějakou muzea: 

za vlády posledního Postupem aztéckého času vznikla krále v Latinské jménem Ame- Montezuma. Dokonalými Porážka zdroji Aztéků inspirace a informací 

nenesla jen rice vojenský nová třída význam, přistěhovalců nýbrž i mystický. a obzvláště Král Montezuma Chocolates comes byl posedlý www.chocolatescomes.com 

dobu, než Španělé pochopili plný význam 

opětovným dámy příchodem propadly toltéckého tomuto nápoji boha bohů. Quetzalcóatla, Museo který de byl la na xocolata některých www.pastisseria.cat a hodnotu kakaa pro obyvatele Latinské 

obrazech Začaly zpodobňován si jej brát jako s sebou muž i bílé na bohoslužby, pleti s vousatou bradou. Montezuma jej 

mylně rozpoznal což způsobilo v Cortézovi, ostrou čímž kritiku značně z řad ducho- oslabil svou pozici. Nabídl mu tedy 

xocoatl jako venstva. nápoj Gurmánsky bohů a Španělé naladěné rychle ženy pochopili však jeho Hubert duchovní, Hátle strategický 

Ameriky a začali s ním dle toho zacházet. 

Hernán Cortéz tudíž koncem 15. století 

vezl do Evropy kakao už jako velkou 

a obchodní daly význam. přednost čokoládě před svatostánky, Foto: archiv 

vzácnost. Na starém kontinentě ale 

V této části a tak Latinské museli Ameriky církevní byly hodnostáři nalezeny vstup nejstarší www.degustea.cz 

důkazy o jednom ze dvou 

botanických do původů kostela pravého s čokoládou kakaa, povolit, druhu aby Criollo, který Dobrá je dodnes čajovna nejvíce Prahaceněný. 

nikoho neuchvátilo. Příprava vlastní 

americkým indiánům nebyla atraktivní 

ČOKOLÁDA 

ČKOLÁDA 

9-10/2015 

67

WHISKY 

&JÍDLO 

BAR 

Když jsem před cca patnácti lety začal párovat whisky 

s jídlem, koukali na mne mnozí jako na zjevení. A mnozí 

„odborníci“ to šmahem odsuzovali, aniž to vyzkoušeli 

(tedy nepočítám-li jejich pokusy o párování „luxusní“ 

české no name whisky s lidskou tváří s bramborovým 

gulášem a žabími hleny). Přitom kdyby se v oblasti jen 

trochu orientovali, zajisté by znali minimálně jedno jméno 

– Martine Nouet, která s párováním whisky s jídlem 

začala již v polovině 90. let. Ale nebylo by to typicky 

české, pokud by se cokoliv nového ihned nepomluvilo. 

Ale jelikož jídlo mám rád, nedal jsem na pomlouvačné 

hlasy a nevzdal jsem to, ale pokračoval dál. A kupodivu 

lidí, kterým tento koncept vyhovoval a líbil se, bylo více 

a více. Takže dnes pořádám několik „párovacích“ seancí 

měsíčně, při nichž objevujeme další nové možnosti, jak 

a co párovat s whisky. 

BAR 

Nicméně od párování whisky s jídlem (mezi moje nejpopulárnější programy 

patří Whisky & Sushi, Whisky & Cheese a Whisky & Chocolate) byl logicky 

jen krok k vaření s whisky. A mohu vám říct, že to je skutečně mnohdy 

„challenge“. Ale opravdu velmi příjemná „challenge“ (stačí se podívat na 

mou prostorově výraznější, blahobytem překypující postavu, která svědčí 

o tom, že jídlo mi vskutku není cizí a nejsem líný pro to i něco udělat). 

A abyste se i vy dopracovali k takovým barokně krásným tvarům, uvedu 

vám zde jeden mnou lehce upravený (a na vlastní postavě vyzkoušený) 

recept s whisky. Je to kombinace tradičního skotského dezertu crannachan 

(taková menší kalorická bomba) a palačinek. Tak snad vám to přijde k duhu. 

68 

9-10/2015

Rychlé Crannachan Exotic palačinky 

Ingredience: 

1 banán 

2 vajíčka 

200 g hladké mouky 

400 ml mléka 

0,05 l whisky Grant´s Sherry Cask 

špetka soli 

tekutý karamel 

máslo 

Náplň: 

smetana (min. 41%) 

0,05 l whisky Grant´s Sherry Cask 

(nebo i lehce více) 

ovesné vločky 

banán 

Příprava: 

Hladkou mouku rozmixujeme se špetkou 

soli, mlékem, sklenkou whisky a dvěma 

vejci tak, aby vznikla správně hustá směs 

vhodná pro palačinky. Banán oloupeme, 

rozmixujeme a přidáme ke směsi. Těsto 

nemůže být moc vodnaté, to se pak 

placka rozpadá na kousky, ani v něm 

nesmí být žádné hrudky. Směs by měla 

20 minut stát, aby měla mouka čas se 

vstřebat do mléka. Těsto má správnou 

konzistenci, pokud ze zvednuté lžíce jen 

lehce stéká. Na pánev dáme trochu másla 

(tak, abychom vytvořili jen lehký film), 

a teprve když začne lehce kouřit, nalijeme 

směs (přibližně jednu malou naběračku). 

Palačinku smažíme z obou dvou stran 

dozlatova. 

Jednu porci počítám na 2 palačinky. 

Recepty vystačí přibližně na 10-12 palačinek 

v závislosti na velikosti pánve 

a tloušťce palačinek. 

Pro náplň vezmeme skleněnou misku, 

do ní dáme smetanu, vlijeme sklenku 

whisky (šetřit skutečně není třeba), lžičku 

tekutého karamelu a vyšleháme do husté 

pěny. Mezitím si na pánvi upražíme 

polévkovou lžíci ovesných vloček. Banán 

oloupeme, pokrájíme na malé kousky 

a naskládáme na střed palačinky a opatrně 

zarolujeme. Celé to překryjeme 

pěnou a posypeme opraženými ovesnými 

vločkami. 

Dobrou chuť a sláinte!!! 

BAR 

Václav Rout, whisky brand ambasador 

Rémy Cointreau Czech Republic 

Foto: archiv 

9-10/2015 

69

ANGLICKÉ TABÁKY JMÉNEM 

Gawith 

Hoggarth 

PIVO TABÁK 

Mnozí kuřáci dýmek a kvalitního dýmkového tabáku milují Anglii a vše s ní spojené. 

Doba anglických gentlemanů s buřinkami kouřících dýmku již dávno minula, ale nostalgie 

starých časů stále zůstává. Byly doby, kdy Anglie byla tabákovou velmocí. Ačkoliv 

má Anglie v dýmkovém tabáku bohatou historii, řada věhlasných firem, která po staletí 

vyráběla anglický tabák, je v současnosti součástí nadnárodních společností, které 

v Anglii uzavřely továrny a pravý anglický tabák si nechávají vyrábět jinde, například 

v Dánsku. Teď mám na mysli například typickou anglickou směs Erinmore nebo Dunhill, 

které se dříve dělaly v Anglii v továrně Murrays a synové a dnes je vyrábí v Dánsku. 

Receptura je stejná, ale výsledkem přesto může být odlišná chuť, protože genius loci 

a smysl označení „Made in England“ se někde cestou z Dánska vytratily. Dnes již na 

tabákové mapě Anglie zbylo jediné místo. Tím místem je malé městečko Kendal, 

které ještě donedávna mělo dvě firmy na výrobu tabáku, a to firmu Samuel Gawith 

a Gawith Hoggarth. Letošní rok se stal synonymem pro spojení obou firem do jedné, 

přestože mají částečně spojenou historii. Firma Samuel Gawith koupila v letošním 

roce firmu Gawith Hoggarth, a tím se obě firmy po 150 letech sjednotily. Obě firmy 

vyrábí vynikající dýmkové tabáky a skvělé šňupací tabáky, které si nacházejí stále větší 

oblibu u kuřáků po celém světě. 

72 


Illingwortha. Nejmladší syn Samuel Gawith junior se spojil s Henry Hoggarthem 

a vytvořili novou firmu Gawith Hoggarth. Od této chvíle běží historie obou firem 

odděleně. Starší z bratrů vede firmu Samuel Gawith a mladší vyrábí tabákové 

výrobky pod značkou Gawith Hoggarth. Tak tedy fungovaly až do loňského roku 

dvě firmy s velmi podobným portfoliem výrobků a podobnou filozofií. Především 

se zde vyrábí velmi kvalitní flaky, dále tabákové provazy a plugy. Tabáky 

různě zapečené a lisované s důrazem na klasickou anglickou chuť, tedy mnoho 

kvalitních latakiových směsí. Tradiční dýmkové tabáky vyráběné stejnou technologií 

starou více než 200 let. O tom svědčí také certifikát, který vlastní firma 

Samuel Gawith, ohledně nejstaršího výrobního zařízení na světě, které se stále 

používá při každodenní výrobě. Je to stroj z roku 1750. 

Tabáky Gawith Hoggarth jsou výrobky z čistých přírodních ingrediencí, oblíbené 

zejména mezi znalci dýmkového tabáku nebo těmi kuřáky, kteří vyhledávají 

tabáky vyrobené bez moderních chemických postupů. 

Mezi nejoblíbenější tabáky této značky patří určitě ty, které jsou upraveny lisováním, 

tedy takzvané flaky. Specialitou a raritou jsou tabáky ve tvaru provazců, 

tzv. twist, tento tabák však vyžaduje zkušeného kuřáka dýmky, protože je náročnější 

na přípravu před kouřením. Musí se totiž velmi dobře rozmělnit. Výhodou 

je ale skvělá, plná chuť a dobrá vlhkost. U Gawithů mají speciální pánev na 

grilování tabáků. Tuto přes sto let starou technologii „grilování tabáku“ používají 

při výrobě většiny svých dýmkových směsí. Díky tepelnému zpracování cukr 

v tabáku karamelizuje a vytváří překvapivé chuťové kombinace. Není tedy potřeba 

tabák dochucovat různými „vylepšujícími“ aditivy. 

TABÁK 

Podívejme se na tento ojedinělý příběh 

podrobněji. 

Výroba šňupacího tabáku v Kendalu 

se datuje do roku 1792, kdy se kendalský 

občan Thomas Harrison právě 

vrátil ze zkušené v Glasgow ve Skotsku. 

Nejenže se zde naučil správně vyrábět 

šňupací tabák, ale ještě si k tomu přivezl 

ze Skotska kompletní zařízení, 

které bylo taženo koňmi a vážilo 

50 tun. Od šňupacího tabáku to už 

byl krok k tomu dýmkovému. Brzy 

firma začala vyrábět i velmi kvalitní 

a typicky anglický tabák. Po Thomasovi 

firmu vedl jeho zeť Samuel Gawith 

a firma funguje pod stejným názvem 

až do současnosti. A kdy se zrodil 

Gawith Hoggarth? Po smrti Samuela 

Gawitha roku 1865 firma přešla pod 

správce Henryho Hoggartha a Thomase 

Podívejme se nyní podrobněji na sortiment značky Gawith Hoggarth. 

Snad nejoblíbenější směsí je Balkan Mixture, který patří mezi typické anglické 

směsi s bohatou porcí Latakie a Virginie. Skvěle ochucený čokoládový tabák 

najdeme pod názvem Bobs Chocolate Flake. Tento úžasný flake je směsí zralé 

Virginie, Burleye a Latakie. Celá směs je báječně dochucená whisky a čokoládou. 

Zajímavým tabákem je například i Glenngarry Flake, který obsahuje klasickou 

Virginii, med a whisky. Tabák ve tvaru koláčků najdeme pod názvem Curly Cut 

de Luxe, který obsahuje čistou Virginii, která byla stočena do tabákových provazců, 

ponechána určitou dobu ke zrání a poté nařezána do tvaru takzvaných 

koláčků. Před kouřením je třeba tyto koláčky rozcupovat. Někteří zkušení dýmkaři 

dokáží koláčky naskládat do dýmky a zapálit i bez rozcupování. To však již 

vyžaduje opravdu zkušeného kuřáka, protože koláčky mají vyšší vlhkost a udržet 

takto dýmku zapálenou není vůbec snadné. 

Letošní rok se nabídka firmy Gawith Hoggarth pro české kuřáky dýmek rozšíří 

i o další druhy. Můžete se tedy těšit na lahůdky, které tu ještě nebyly. 

U Gawithů díky jisté anglické konzervativnosti, samozřejmě v dobrém slova 

smyslu, se do dnešních dnů zachovaly poklady ve formě starých receptů, které 

mají stále co říci i dnešním kuřákům dýmek. V Kendalu zkrátka umějí vyrobit 

ten pravý a především velmi kvalitní anglický tabák, který je v dnešní přechemizované 

průmyslové výrobě jistým zázrakem. 

Více informací najdete na www.mostex.cz 

Text: Michaela Koláčková 

Foto: Rostislav Čuřík 


73

Mons Kallentoft 

Food Junkie — Posedlý jídlem 

Autobiograficky laděný příběh na pomezí beletrie a literatury faktu o autorově vášni číslo jedna (kromě 

psaní): jídle a gastronomii. Tato záliba přivedla Monse Kallentofta dokonce mezi členy poroty, která 

vybírá padesátku nejlepších restaurací na světě. V knize sledujeme autorovu nadšenou a posedlou 

honbu za nejzajímavějšími kulinářskými zážitky. Temný, bouřlivý a fascinující příběh zavádí čtenáře 

přímo do center gastronomického vesmíru, od pouličních stánků v Bangkoku až po nejvyhledávanější 

restaurace v New Yorku. Kniha se postupně stává i milostným románem, vyprávěním o přežití 

a o hledání domova a pevného bodu v životě. Zaujme každého, komu připadá jídlo zajímavé a kdo chce 

nahlédnout do zákulisí nejlepších světových restaurací. Není to kuchařka s recepty, fotografiemi či 

ilustracemi, spíš příběh člověka milujícího jídlo a gastronomii. Ta je pro Monse Kallentofta záležitostí 

života a smrti, způsobem úniku a pátráním po pravdě o sobě samém. 

www.nakladatelstvi.hostbrno.cz 

KNIHY 

Jan Plajner a Veronika Klamtová 

Tajemství syrové stravy 

Kuchařka Tajemství syrové stravy vám přináší unikátní výběr jídel připravovaných podle principů 

veganské raw stravy. Jedná se o nejnovější trend přístupu k přípravě jídel a životu. Raw (nebo také 

vitariánská) kuchyně pracuje pouze s přírodními surovinami rostlinného původu, které se zpracovávají 

za syrova. Budete překvapeni, co vše je možné vytvořit a jak skvěle jídla chutnají a vypadají. Díky téměř 

dvěma letům provozu restaurace Secret of raw a cukrárny Sweet secret of raw, stovkám vyzkoušených 

receptů a postupů, tisícům připravených jídel a dezertů bylo možno v knize s devadesáti skvělými, 

chutnými a zdravými raw recepty zúročit zkušenosti a předat je čtenářům. Je to první kuchařka 

restaurace Secret of raw. 

www.rawkucharka.cz 

Peter Mayle a Gérard Auzet 

Tajnosti francouzského pekaře 

V tomto útlém svazku Peter Mayle spojil síly s Gérardem Auzetem, majitelem proslulé pekárny „Chez 

Auzet“ v provensálském Cavaillonu, aby nám prozradil vše o pečení chleba po francouzsku. Od přípravy 

a míchání těsta až po vlastní pečení, od tradičních baget a bulek až po kořeněné, olivové či vinné 

chleby, tento britský milovník Francie a její kuchyně nás seznamuje s jednoduchými a podrobně vysvětlenými 

recepty, postupy a tipy pro domácí pečení, jež doplňuje lidovými rčeními, humornými historkami 

a stručnou historií čtyř generací této rodinné pekárny, kde „pečení a konzumaci chleba povýšili na 

úroveň náboženského obřadu“. 

www.argo.cz 

Michel Roux 

Vůně francouzské kuchyně 

Kuchařka Vůně francouzské kuchyně obsahuje 100 receptů. Najdete v ní předpisy na polévky, předkrmy, 

pokrmy z vajec, korýšů, ryb, drůbeže, zvěřiny a dalšího masa, zeleniny, ale i na dezerty a vývary 

a omáčky. Vše doplňuje kapitola základních receptů na nejrůznější těsta či dokonalé přepuštěné máslo 

a přehledný rejstřík. Nechybí ani praktický slovníček pojmů. V kuchařské knize Michela Rouxe se mísí 

vznešené pokrmy s těmi obyčejnějšími, protože obé podle autora zapustilo kořeny v kulturním dědictví 

Francie a její autentické kuchyni. 

www.ikar-knihy.cz 

74 

9-10/2015

9-10/2015 

75

Beverage & gastronomy

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?