Facility Manager

úspory energií
ENERGETICKÝ MANAGEMENT
V CAFM
Evropská legislativa i její národní úpravy přinášejí vlastníkům, pronájemcům i nájemcům fyzického majetku
mnohé nové úlohy. Ty nejsou bohužel ponechány na úvaze zástupců uvedených skupin, neboť „rozumné
chování“ by se mělo u ekonomických subjektů předpokládat.
V poslední době vstupuje do hry další faktor, který je nutné brát v potaz.
Je jím zákon č. 103/2015 Sb., jímž se mění zákon č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií. V poslední době bylo rozhodnuto o výši prostředků
pro dotace v programech Nová Zelená úsporám (NZÚ) pro rezidenční
bydlení (bytové domy a rodinné domky), očekávají se podmínky pro
výměny kotlů (tzv. kotlíkové dotace) a veřejné budovy. V souhrnu lze
konstatovat, že byly v ČR vzaty na milost malé výrobny elektrické energie,
TUV a malé kogenerační jednotky, a dokonce na ně může být použita
dotace. Výroba, distribuce a prodej či nákup energie, zdá se, budou
řízeny podle rozumných pravidel. Výsledkem by mohly být postupně se
zvyšující podíly obnovitelné energie z distribuovaných zdrojů. Ideální je
spotřebovávat právě tolik energie, kolik se jí v bezprostředním okolí vyrobí,
což je ideální stav, k němuž se budeme obtížně přibližovat.
NOVÉ TECHNOLOGIE PŘISPÍVAJÍ K ÚSPORÁM…
Této změně nahrává nástup a postupný vývoj nových technologií
umožňujících alespoň nějakou akumulaci energie, vývoj nových typů
baterií či hybridních vozidel. Slibným se ukazuje využití vodíku vzniklého
elektrolýzou vody v době nadbytku energie. V pražském ÚJV
úspěšně probíhá výzkumný úkol, při němž testují akumulaci elektřiny
pomocí vodíku. Schéma spotřeby odpovídající životnímu rytmu lidí je
možné měnit v automatizovaných továrnách, které jsou v provozu
pouze tehdy, je-li nadbytek energie. Informační technologie se podílejí
10% podílem na spotřebě elektrické energie.
Jak je těmto technologiím vlastní, začaly již před více než 20 lety do
svých operačních systémů implementovat nejenom úspornější zdroje,
ale také systémy řízení spotřeby, které jsou založeny na přepínání součástí
do pohotovostního režimu, nebo jejich úplného vypnutí v okamžicích,
kdy jejich funkcí není třeba. Jejich automatické přepnutí zpět do
provozu, např. na základě síťového provozu, je velice podobné iniciativě
Smart Grid. Integrace řízení původně LAN prvků, sdružená např.
v produktu Cisco EnergyWise (uváděno pouze jako příklad), vychází
z toho, že centrální body sítě sice nejsou největšími „žrouty“ energie, jimiž
jsou koncové prvky, ale ty jsou alespoň částečně řízeny právě těmi
centrálními body. Distribuovaný systém se pak zaměřuje právě na snížení
spotřeby koncových zařízení. Řízení spotřeby se neomezuje pouze
na klasická síťová zařízení. Přes definovaná rozhraní, s pomocí speciálních
aplikací (mediátorů), je možné měřit a řídit spotřebu vytápění,
ventilace, klimatizace a dalších systémů. Zkušenost ukazuje, že je možné
dostat přes LAN síť pod kontrolu až 70 % spotřeby v budově. Úspory
energie a nákladů pak mohou být velmi výrazné. Systémy osvětlení na
bázi LED jsou napájeny technologií POE (Power over Ethernet), obsahují
množství volitelných čidel, takže jejich nasazení může doplnit stávající
systémy měření a regulace. Dochází tím k plné integraci světa IT se
světem technologie v budově. Úspory provozních nákladů činí až 40 %.
Všechny tyto skutečnosti vycházejí a jsou důsledkem rozpracování
EPBD II iniciativy EU, ale i Energetické strategie české vlády.
Energetický management v CAFM Archibus.
Systémy technologií v budově jsou klasickým příkladem dnes hodně
diskutovaného oboru IOT (Internet of Things – Internet věcí). Tyto
systémy, stejně jako ostatní produkty ve stavebnictví, mají další charakteristiku,
jíž je poměrně dlouhá životnost: 20 nebo 30 let stará klimatizace,
vzduchotechnika či vytápění jsou zcela běžné. Jejich integrace
s moderními prvky měření, řízení a regulace je jistě problematická,
nikoli však nemožná. Systémy měření spotřeb energií v podrobnosti
a členitosti přizpůsobené velikosti a nasazeným systémům v budově
lze oddělit od vlastní technologie. Výsledky měření pak mohou sloužit
k modernizaci, doplnění, optimalizaci provozu těchto technologií, s cílem
zvýšit efektivitu tak, jak to doporučují energetické audity.
Co dělat s daty, která představují výsledky činností BMS systému, která
po 10 let ukládá ve svých pamětech (pokud mu dostačují)? Tato
data mohou představovat „poklad“ pro rozumné využití a korelaci
s daty o klimatických podmínkách, s daty o využívání objektu. Jak
zpracovávat taková obrovská kvanta dat? Lze použít metod pro práci
s velkými objemy dat, označovaných jako BIG DATA?
… ALE TAKÉ NĚCO STOJÍ
Facility management musí být nejen schopen na různých stupních
svého řízení rozpoznat anomálie, ale i vyhodnotit je a přijímat krátkodobá
i dlouhodobá opatření s cílem zvýšit energetickou efektivitu. Jinými
slovy, je třeba vždy posuzovat, zda navržená opatření jsou realizovatelná
v čase návratnosti. Ve velkých společnostech musíme vždy
počítat s velkou setrvačností a malou ochotou podstupovat byť jen minimální
riziko. „Nahraďme všechny desktopové počítače notebooky,
ušetříme až 40 % elektrické energie,“ je sice hezká myšlenka, ale veli-
28 FACILITY MANAGER 5 –6/2015