RozhlasovÃ½ podzim - ÄŒeskÃ½ rozhlas

More documents

Recommendations

Info

Bedřich Smetana Šárka, symfonická báseň z cyklu Má vlast Šárka, symphonic poem from the My Country series Witold Lutosławski Koncert pro violoncello a orchestr Cello Concerto 13| 10| St 19.30| Rudolfinum – Dvořákova síň 13| 10| Wed 7.30 pm| Rudolfinum – Dvořák Hall p ř e s t á v k a | i n t e r v a l Wojciech Kilar Koncert pro klavír a orchestr Piano Concerto Andante con moto Corale Toccata Leoš Janáček Taras Bulba, rapsodie pro orchestr Taras Bulba, rhapsody for orchestra Smrt Andrijova | The Death of Adrei Smrt Ostapova | The Death of Ostap Proroctví a smrt Tarase Bulby | The Prophecy and reath of Taras Bulba Symfonický orchestr Polského <strong>rozhlas</strong>u Varšava Polish Radio Symphony Orchestra Warsaw Łukasz Borowicz | dirigent | conductor Jiří Bárta | violoncello Julia Samojło | klavír | piano Koncert je vysílán přímým přenosem na stanici Český <strong>rozhlas</strong> 3 – Vltava a na internetu. Koncert bude vysílán ze záznamu do sítě Evropské vysílací unie. 12
13| 10| St 19.30| Rudolfinum – Dvořákova síň 13| 10| Wed 7.30 pm| Rudolfinum – Dvořák Hall Je možná škoda, že geniální hudba Mé vlasti Bedřicha Smetany (1824–1884) se stala „oficiálním“ slavnostním dílem, protože kromě Vltavy se málokdy jednotlivé části cyklu hrají samostatně. Dnes máme možnost vychutnat hudební krásy třetí části Mé vlasti, symfonické básně Šárka. Tato nejemocionálnější část Mé vlasti líčí obsah známé báje obsažené již v Kosmově kronice. Poměrně stručné, dramaticky vpřed se ženoucí dílo je rozčleněno v souladu s mimohudebním námětem do několika zřetelně kontrastních oddílů, které bychom mohli popsat jako: Divoký zjev nezkrotné Šárky – Ctiradova jízda lesem – milostná scéna – tanec Ctiradovy skupiny s postupným usínáním (zde roztomilý disonantní tón ve fagotu líčící údajně chrápání zbrojnošů) – Šárčino volání družek (signál lesního rohu) s následnou meditativní pasáží sólového klarinetu (váhá nakonec Šárka nad svým činem?) – závěrečné zkázonosné běsnění. V 60. a 70. letech minulého století se stala pojmem takzvaná Polská skladatelská škola. Jejím čelným představitelem je Witold Lutosławski (1913–1994). Ve svých začátcích navazoval na tvorbu B. Bartóka, postupně si vybudoval svůj typický styl postavený na dominanci barevného prvku a na střídání jakýchsi zvukově-barevných „skvrn“. Často v tomto tvůrčím období užívá nástrojovou stylizaci umožňující hráči jistou volnost – zejména v rytmickém ztvárnění svého partu. K vrcholným dílům Lutosławského patří Koncert pro violoncello a orchestr, který premiéroval Mstislav Rostropovič v roce 1970. V jednom proudu exponované dílo je plné kontrastních nálad. Skladatel napsal k premiéře díla sólistovi podrobný popis průběhu díla, kde zdůrazňuje neustále probíhající dialog mezi sólistou a orchestrem. Zejména mezi sólovým partem začínajícím dílo obsáhlou kadencí a sekcí trubek vládne podle skladatele jistá napjatá „nevraživost“. Tvůrčí vystoupení Wojciecha Kilara (1932) v polovině 70. let s jeho symfonickým obrazem Krzesany znamenalo značný obrat ve vývoji evropské hudby. Do té doby se zdálo, že vývoj hudební řeči vede sice s výkyvy, ale přece jen kontinuálně stále k větší složitosti a sofistikovanosti. Prudký obrat k jednoduchému vyjádření, zaznamenaný i v díle Kilarových generačních vrstevníků Goreckého, Pärta a jiných, tento dodnes často citovaný myšlenkový model narušil. Od doby vzniku Krzesaneho vytvořil Kilar řadu dalších děl. Jedním z novějších je jeho Koncert pro klavír a orchestr z roku 1997. Skladatel se zde nechal ovlivnit řečí hudebního minimalismu. Prvá věta stojí na dlouho držených souzvucích s nevelkým melodickým pohybem. V mírně kontrastní 2. větě slyšíme chorálovou melodiku. Prudkou změnu přinese závěrečná část, v které se připojí celý, částečně dosud nehrající orchestr a hudební proud zde spěje v motorickém pohybu vpřed. V závěru je do zběsile běžící věty zapojena chorálová melodie z 2. věty. Rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka (1854–1928) patří k autorovým nejtypičtějším dílům. Janáček se jako rusofil často inspiroval ruskou literaturou. V tomto případě se jedná o stejnojmennou novelu líčící boj ruských kozáků s Poláky. Janáček vybral z literární předlohy tři epizody a podle nich nazval tři části díla. V prvé líčí příběh syna Andrije, který pro lásku k Polce zběhl a Taras Bulba ho sám se slovy: „Já jsem tě zplodil, já tě také zabiju“ potrestá. Část druhá líčí smrt syna Ostapa, kterého zajali Poláci a veřejně ho mučí. Když již syn nemůže muka snést, volá o pomoc otce: „Tatínku! Kde jsi? Slyšíš to všecko?“ (kvílení klarinetu). Z davu se ozve Taras Bulba: „Slyším“ (údery tympánů). V poslední části je sám Taras upálen a dílo končí apoteózou lidské statečnosti. Přes chmurný námět je hudba plná nádherných, typicky janáčkovských ploch. Závěr díla patří k nejkrásnějším projevům skladatelova mistrovství. It may be a pity that the brilliant music of Bedřich Smetana’s (1824–1884) Má vlast (My Country) became an “official” ceremonial piece because besides Vltava (The Moldau) the other individual parts of this cycle are rarely played separately. Today we can enjoy the musical beauty of its third part, the symphonic poem Šárka, which is the most emotional part of My Country and tells the story of a well-known legend 13
Page 1: Mezinárodní hudební festival Int
Page 4 and 5: Úvodní slovo ministra kultury Če
Page 6 and 7: Ferenc Liszt Uherská rapsodie č.
Page 8 and 9: 12| 10| Út 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 10 and 11: 12| 10| Út 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 14 and 15: 13| 10| St 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 16 and 17: 13| 10| St 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 18: 13| 10| St 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 22 and 23: 14| 10| Čt 19.30| Sál Martinů |
Page 38 and 39: Wojciech Kilar Ricordanza pro smyč
Page 40 and 41: 15| 10| Pá 19.00| Sál Martinů |
Page 48: 15| 10| Pá 19.00| Sál Martinů |
Page 52 and 53: 15| 10| Pá 19.30| Betlémská kapl
Page 58 and 59: Wojciech Kilar Orawa pro smyčcový
Page 60 and 61: 16| 10| So 19.00| Rudolfinum - Dvo
Page 62 and 63:
16| 10| So 19.00| Rudolfinum - Dvo
Page 64:
Vydal Radioservis, a. s. se sídlem
show all

RozhlasovÃ½ podzim - ÄŒeskÃ½ rozhlas

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?