RozhlasovÃ½ podzim - ÄŒeskÃ½ rozhlas

More documents

Recommendations

Info

Wojciech Kilar Orawa pro smyčcový orchestr Orawa for string orchestra 16| 10| So 19.00| Rudolfinum – Dvořákova síň 16| 10| Sat 7.00 pm| Rudolfinum – Dvořák Hall Ignacy Jan Paderewski Koncert pro klavír a orchestr a moll, op.17 Piano Concerto A minor, op. 17 Allegro Romanza Allegro molto vivace p ř e s t á v k a | i n t e r v a l Antonín Dvořák Symfonie č. 8 G dur, op. 88 Symphony No. 8 G flat Major, op. 88 Allegro con brio Adagio Allegretto grazioso Allegro ma non troppo Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu Katovice National Polish Radio Symphony Orchestra Katowice Tadeusz Strugala | dirigent | conductor Ian Foutain | klavír | piano Koncert je vysílán přímým přenosem na stanici Český rozhlas 3 – Vltava a přímým videopřenosem na stránkách Českého rozhlasu rozhlas.cz. Koncert bude vysílán ze záznamu do sítě Evropské vysílací unie. 58
16| 10| So 19.00| Rudolfinum – Dvořákova síň 16| 10| Sat 7.00 pm| Rudolfinum – Dvořák Hall Wojciech Kilar (1932) patří k nejvýraznějším polským skladatelům. Patří do skupiny autorů, kteří se stali známí jako takzvaná Polská škola. Jeho vlastní originalita vystoupila do popředí v roce 1974 po premiéře symfonické básně Krzesany, kde se skladatel výrazně nechal inspirovat podtatranským polským folklórem a do značné míry opustil hudební řeč avantgardy 60. let. Ke Krzesanymu přidal později ještě dvě další jednověté skladby, které tvoří s prvou jakýsi volný podtatranský triptych. Třetí z nich nazvaná Orawa je rozsahem nevelká kompozice psaná pro smyčcový orchestr a plně vykazuje znaky charakteristické pro „podtatranský” triptych: srozumitelná melodika a rytmika ovlivněná folklórem, důraz na zvukovou stránku. Kromě zmiňovaných tří kompozic je Kilar autorem velkého množství filmové hudby a v koncertní hudbě se v poslední době věnuje symfonickým a duchovním žánrům. Kromě Chopina, Szymanowského hudby a hudby autorů Polské školy 60. let 20. století u nás další polští autoři nejsou téměř známi. V Polsku ale vždy kvetla hudba plnohodnotným životem a tento umělecký obor zde pěstovala řada významných osobností. Jednou z nich byl Ignacy Jan Paderewski (1860–1941). Dnes je znám především Paderewského politický odkaz. V době první světové války a při vytváření Versailleské smlouvy vehementně bojoval za polské zájmy a stal se na čas předsedou polské vlády. V Polsku je jeho politický odkaz chápán podobně jako u nás odkaz T. G. Masaryka. Jeho odkaz hudební kromě populární drobničky – klavírního Menuetu – ale téměř vymizel z podvědomí. Uvedení jeho Koncertu pro klavír a orchestr a moll, op. 17, který skladatel napsal, když mu bylo osmadvacet let, je tedy vhodnou připomínkou díla umělce, který byl ve své době oslavován jako málokdo. Klavírní virtuos Paderewski, výborný interpret Chopina, vystupující za svého života na koncertních pódiích celého světa, vytvořil ve svém koncertu brilantní a efektní kompozici, která dává sólistovi možnost předvést všechny stránky svého umění a z které z níž na nás dýchá pravý „rozevlátý“ romantismus. Antonín Dvořák (1841–1904) patří od dob své tvůrčí zralosti již přes sto let k „hvězdám“ repertoáru vážné hudby. Z jeho četného díla žije na světových pódiích intenzivně především komorní a symfonická hudba. Symfonie č. 8 G dur, op. 88 je dílem vzniknuvším v době, kdy již skladatel trvale dobyl po krušných mladých létech uměleckého úspěchu a kdy ani nestačil plnit objednávky na vytváření nových děl. Ve vrcholné tvůrčí pohodě načrtl skladatel za pouhý měsíc novou symfonii a práci nad ní okomentoval slovy: „Melodie se mi jen hrnou.“ Ačkoliv vykazuje dílo v převážné míře idylickou a radostnou atmosféru, přece se tu a tam mihne stín: v dramatickém středním díle prvé věty, ve středu věty druhé. Stín je ale vždy vyrovnán návratem do energické optimistické nálady. Pro přirozenost a „samozřejmost“ této hudby si často ani neuvědomíme, kolik kompozičního umu a kolik nezvyklé originality tato symfonie obsahuje. Tisíce jednotlivých krásných detailů této mistrovské partitury byly již nesčetněkrát prověřeny koncertními i studiovými provedeními a lze bez nadsázky konstatovat, že za víc než sto dvacet let od doby vzniku díla nevybledly. Wojciech Kilar (1932) is one of the most distinctive Polish composers. He belongs to the group of authors who became known as the Polish School. His own originality came to the fore in 1974, after the première of his symphonic poem Krzesany, which was strongly inspired by the folklore of the area under the Tatra Mountains and in which Kilar, to a large degree, abandoned the musical language of the 1960s avant-garde. Krzesany was later supplemented with two more one-movement compositions and thus a loose Tatra triptych was created. The third one, called Orawa, is a short composition for string orchestra. It fully shows the typical features of the “Tatra” triptych: comprehensible melodic and rhythmical structure influenced by folk music and an emphasis on the aspect of sound. Besides the aforementioned three compositions, Kilar has also written a large number of film scores and as regards concert music, he has recently been pursuing a great deal of symphonic and sacred music. 59
Page 1:
Mezinárodní hudební festival Int
Page 4 and 5:
Úvodní slovo ministra kultury Če
Page 6 and 7:
Ferenc Liszt Uherská rapsodie č.
Page 8 and 9: 12| 10| Út 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 10 and 11: 12| 10| Út 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 12 and 13: Bedřich Smetana Šárka, symfonick
Page 14 and 15: 13| 10| St 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 16 and 17: 13| 10| St 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 18: 13| 10| St 19.30| Rudolfinum - Dvo
Page 22 and 23: 14| 10| Čt 19.30| Sál Martinů |
Page 38 and 39: Wojciech Kilar Ricordanza pro smyč
Page 40 and 41: 15| 10| Pá 19.00| Sál Martinů |
Page 48: 15| 10| Pá 19.00| Sál Martinů |
Page 52 and 53: 15| 10| Pá 19.30| Betlémská kapl
Page 60 and 61: 16| 10| So 19.00| Rudolfinum - Dvo
Page 62 and 63: 16| 10| So 19.00| Rudolfinum - Dvo
Page 64: Vydal Radioservis, a. s. se sídlem
show all

RozhlasovÃ½ podzim - ÄŒeskÃ½ rozhlas

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?