62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
BULLETIN ADVOKACIE 4/2009<br />
Odůvodnění obžaloby<br />
bez argumentů obhajoby<br />
a rovnost stran<br />
doc. JUDr. PAVEL VANTUCH, CSc.<br />
I. Úvodem<br />
Podle ustanovení § 177<br />
písm. d) trestního řádu musí obžaloba<br />
obsahovat „odůvodnění žalovaného skutku s uvedením<br />
důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam<br />
důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož<br />
i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování<br />
skutečností podle příslušných ustanovení zákona.“<br />
Z citovaného ustanovení neplyne státnímu zástupci<br />
povinnost uvést v obžalobě argumenty obhajoby a vypořádat<br />
se s nimi. Považuji za potřebné zabývat se otázkou,<br />
zda stručné odůvodnění obžaloby bez uvedení argumentů<br />
strany obhajoby a vypořádání se s nimi neporušuje<br />
rovnost stran a zda nemůže být v některých případech<br />
důvodem zbytečného nařizování hlavního líčení předsedou<br />
senátu, případně důvodem k vytváření veřejného<br />
mínění proti obviněnému (obžalovanému).<br />
II. Dřívější úprava<br />
Před účinností novely trestního řádu provedené zákonem<br />
č. 292/1993 Sb. bylo odůvodnění obžaloby oproti<br />
současnému právnímu stavu výrazně náročnější. Obžaloba<br />
musela podle ustanovení § 177 písm. d) TrŘ až do<br />
31. 12. 1993 obsahovat jednak<br />
a) odůvodnění žalobního návrhu, jež muselo obsahovat<br />
vylíčení skutkového děje s uvedením důkazů,<br />
o které se toto vylíčení opírá, jednak<br />
b) obhajobu obviněného a stanovisko prokurátora<br />
k ní s uvedením skutečností, pro které prokurátor<br />
pokládal obhajobu za vyvrácenou nebo za nerozhodnou,<br />
jakož i právní úvahy, kterými se prokurátor<br />
řídil při posuzování skutečností podle příslušných<br />
ustanovení zákona.<br />
Komentář k trestnímu řádu z roku 1975 k tomu uváděl:<br />
„Obhajobou se musí prokurátor zabývat sice stručně, ale v celém<br />
rozsahu. Musí uvést, čím je konkrétně vyvrácena a proč<br />
je nerozhodná a u doznání musí zdůraznit, zda bylo spontánní,<br />
či učiněné pod vlivem přesvědčivých důkazů.“ 1<br />
Komentář<br />
k trestnímu řádu z roku 1981 pak uvedl: „Obhajobou<br />
obviněného je třeba se zabývat v celém rozsahu a zejména<br />
uvést, čím je konkrétně vyvrácena, popř. proč je nerozhodná.“ 2<br />
19<br />
články<br />
Proto až do konce roku 1993 musel prokurátor v obžalobě<br />
uvést nejen odůvodnění žalobního návrhu, nýbrž<br />
také obhajobu obviněného a stanovisko k obhajobě obviněného<br />
uplatněné v přípravném řízení. V řadě případů<br />
musel prokurátor věnovat značné úsilí vyvracení argumentů<br />
obhajoby. Pokud k obhajobě obviněného nezaujal<br />
žádné stanovisko, nevyvrátil ji, ani nedospěl k názoru,<br />
proč je nerozhodná, potom riskoval, že mu bude obžaloba<br />
po jejím předběžném projednání vrácena soudem<br />
k došetření, nebo bude obžaloba před soudem jinak neúspěšná.
Change language