62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
články<br />
řízení hlavního líčení. Novinář nemusí vědět, že v obžalobě<br />
není obsaženo stanovisko obhajoby z přípravného<br />
řízení.<br />
Každoročně je v tisku, rozhlasu i televizi publikována<br />
řada jednostranně formulovaných zpráv, jež jsou sepisovány<br />
jen se znalostí obžaloby, tedy jednostranně, v neprospěch<br />
obžalovaného. Veřejnost tak již na počátku<br />
hlavního líčení, před provedením dokazování v něm, nabývá<br />
přesvědčení o vině obžalovaného, protože o důkazech<br />
v jeho prospěch, neuvedených v obžalobě, ani v novinářské<br />
zprávě není informována.<br />
V široce medializovaných případech někdy bývá nepřehlédnutelný<br />
nelíčený údiv novinářů a následně i veřejnosti,<br />
když dojde ke zproštění obžaloby u obžalovaného,<br />
o němž byly zveřejněny články, opírající se<br />
o obžalobu. Mnozí občané i novináři pod vlivem obžaloby<br />
nabyli přesvědčení o vině obžalovaného a nejsou<br />
s to ztotožnit se s argumenty soudu, který vynesl zprošťující<br />
výrok. Tak tomu bylo v případech, kdy po několika<br />
letech trestního řízení došlo k zproštění obžaloby<br />
u bankéřů z různých bank, poslance, ministra, rozličných<br />
podnikatelů a dalších osob, o jejichž vině byla veřejnost<br />
po řadě zpráv zveřejněných v médiích doslova naprosto<br />
přesvědčena. Těchto dopadů ohromného vlivu<br />
médií by si měl být zákonodárce vědom a zareagovat na<br />
ně novou formulací ustanovení § 177 písm. d) TrŘ.<br />
VI. Návrh de lege ferenda<br />
Dospívám k potvrzení prvé hypotézy, že současný právní<br />
stav, kdy ustanovení § 177 písm. d) TrŘ od roku 1994<br />
neukládá státnímu zástupci, aby v obžalobě uvedl argumenty<br />
obhajoby a vypořádal se s nimi, porušuje rovnost<br />
strany obžaloby a strany obhajoby a zveřejnění obžaloby<br />
neobsahující argumenty obhajoby je důvodem vytváření veřejného<br />
mínění proti obžalovanému.<br />
Dospívám také k potvrzení druhé hypotézy, že případné<br />
neprostudování spisu předsedou senátu před nařízením<br />
hlavního líčení nejednou vylučuje nařízení předběžného<br />
projednání obžaloby zejména z důvodů uvedených v § 186<br />
písm. c), e), f) TrŘ. Proto nemůže dojít k zastavení trestního<br />
stíhání [§ 188 písm. c) TrŘ, ani k vrácení věci státnímu<br />
zástupci k došetření (§ 188 písm. e) TrŘ] z výše<br />
uvedených důvodů, které jsou obsaženy ve spisu, nikoliv<br />
v obžalobě.<br />
1 Růžek, A. a kolektiv: Trestní řád. Komentář. Orbis,<br />
Praha 1975, s. 425.<br />
2 Růžek, A. a kolektiv: Trestní řád. Komentář. I. díl,<br />
Panoráma, Praha 1981, s. 453.<br />
3 Šámal, P. a kolektiv: Trestní řád. Komentář, I. díl.<br />
5. vydání. C. H. Beck, Praha 2005, s. 1367.<br />
4 Šámal, P.; Hrachovec, P.; Sovák, Z.; Púry, F.:<br />
Trestní řízení před soudem prvního stupně,<br />
C. H. Beck, Praha 1996, s. 103.<br />
5 Šámal, P. a kolektiv: Trestní řád. Komentář, I. díl.<br />
5. vydání. C. H. Beck, Praha 2005, s. 3.<br />
22<br />
BULLETIN ADVOKACIE 4/2009<br />
Může tak být postaven před soud v procesním postavení<br />
obžalovaného také ten obviněný, u kterého by po<br />
předběžném projednání obžaloby byl důvod k zastavení<br />
trestního stíhání či k vrácení věci státnímu zástupci k došetření<br />
[§ 188 odst. 1 písm. c), e) TrŘ, § 188 odst. 2 TrŘ],<br />
nebo k jinému rozhodnutí soudu dle § 188 TrŘ, než k nařízení<br />
hlavního líčení.<br />
De lege ferenda navrhuji novelizaci ustanovení § 177<br />
písm. d) TrŘ, v níž považuji za vhodné doplnění pasáží mnou<br />
uvedených tučně tak, aby obžaloba musela obsahovat:<br />
„odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů,<br />
o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž<br />
provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy,<br />
kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností<br />
podle příslušných ustanovení zákona a obhajobu obviněného<br />
uplatněnou v přípravném řízení a stanovisko<br />
státního zástupce k ní s uvedením skutečností, pro které<br />
státní zástupce pokládá obhajobu za vyvrácenou nebo za nerozhodnou.“<br />
Usuzuji, že v případě realizace uvedeného návrhu by<br />
obžaloba tvořila důsledný základ pro soupeření procesních<br />
stran v řízení před soudem při rovnosti zbraní<br />
obou stran, neboť by obsahovala jak argumenty obžaloby,<br />
tak argumenty obhajoby, stejně jako stanovisko<br />
státního zástupce k obhajobě obviněného uplatněné<br />
v přípravném řízení. Vytvářelo by to také předpoklad<br />
pro rovnost stran v řízení před soudem, a to již při přezkoumávání<br />
obžaloby a spisu předsedou senátu podle<br />
§ 185 TrŘ.<br />
Mohlo by to přispět i k tomu, že by státní zástupci věnovali<br />
v průběhu přípravného řízení větší pozornost žádostem,<br />
stížnostem a návrhům obhajoby, jimiž se v řadě<br />
případů meritorně nezabývají a mechanicky je označují<br />
za nedůvodné. Důsledkem toho by mohl být stav, kdy by<br />
se státní zástupci již v průběhu přípravného řízení důsledně<br />
zabývali argumenty obhajoby, protože by věděli,<br />
že se s nimi musí vypořádat v obžalobě.<br />
Potom by i informování veřejnosti vycházející z obžaloby<br />
ukazovalo, že jednání před soudem má charakter<br />
kontradiktorního sporu mezi žalobcem a obžalovaným<br />
(a jeho obhájcem), jimž náleží právní postavení zásadně<br />
rovnoprávných procesních stran. Obžaloba a její odůvodnění<br />
by pro to tvořilo potřebný základ.<br />
✤ Autor je advokátem v Brně.<br />
6 Vantuch, P.: Úniky informací o trestním řízení<br />
z vyšetřovacího spisu, Bulletin <strong>advokacie</strong><br />
č. 4/2007, s. 17-30.<br />
7 Vantuch, P.: Informování veřejnosti o podezřelém,<br />
Právní rádce č. 6/2007, s. 4-12.
Change language