62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
články<br />
Obligatorní náležitosti obžaloby uvedené v ustanovení<br />
§ 177 písm. d) TrŘ tvořily do konce roku 1993 vhodný<br />
základ pro soupeření procesních stran v řízení před soudem,<br />
neboť obžaloba obsahovala jak argumenty obžaloby,<br />
tak argumenty obhajoby.<br />
III. Současná úprava<br />
Od 1. 1. 1994, kdy nabyla účinnosti novela trestního<br />
řádu provedená zákonem č. 292/1993 Sb., musí obžaloba<br />
podle § 177 písm. d) TrŘ obsahovat odůvodnění žalovaného<br />
skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění<br />
opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení se<br />
v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými<br />
se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle<br />
příslušných ustanovení zákona.<br />
Oproti dřívější právní úpravě postačuje podstatně stručnější<br />
odůvodnění obžaloby, která musí obsahovat odůvodnění<br />
žalovaného skutku s uvedením důkazů (§ 89 odst. 2<br />
TrŘ). Státní zástupce zde spojí<br />
vylíčení prokázaných skutečností<br />
s poukazem na konkrétní<br />
důkazy opatřené v přípravném<br />
řízení, které v této souvislosti<br />
stručně zhodnotí, 3<br />
a připojí seznam<br />
důkazů, jejichž provedení<br />
se v hlavním líčení navrhuje, jakož<br />
i právní úvahy, kterými se<br />
státní zástupce řídil při posuzování<br />
skutečností podle příslušných ustanovení zákona<br />
[§ 177 písm. d) TrŘ].<br />
Státnímu zástupci však ustanovení § 177 písm. d) TrŘ<br />
od roku 1994 neukládá, aby v obžalobě uvedl argumenty<br />
obhajoby a vypořádal se s nimi. Proto státní zástupce v obžalobě<br />
neuvádí obhajobu obviněného, ani stanovisko obviněného,<br />
které bylo uplatněno v přípravném řízení.<br />
Vzhledem k tomu se státní zástupce nevěnuje vyvracení<br />
argumentů obhajoby.<br />
Vyjadřuji hypotézu, že tento právní stav porušuje rovnost<br />
strany obžaloby a strany obhajoby v řízení před soudem,<br />
a proto je zveřejnění obžaloby, či doslovné citování<br />
z ní důvodem k vytváření veřejného mínění proti<br />
obžalovanému, případně i příčinou neodůvodněného nařizování<br />
hlavního líčení předsedou senátu, pokud tak činí<br />
bez náležité znalosti spisu.<br />
IV. Nepřezkoumání spisu předsedou senátu<br />
Podle § 185 odst. 1 TrŘ obžalobu podanou u soudu<br />
přezkoumá předseda senátu a podle jejího obsahu a podle<br />
obsahu spisu posoudí, zda je nutné ji předběžně projednat<br />
v zasedání senátu anebo zda může nařídit o ní<br />
hlavní líčení.<br />
Pro naprostou většinu soudců je takový postup, tedy<br />
přezkoumání obžaloby a spisu před jakýmkoliv dalším<br />
opatřením naprosto samozřejmý a nedokážou si představit<br />
jiný postup. Existují však také někteří soudci, zejména<br />
u soudů prvního stupně s velkým nápadem trestních<br />
věcí, kteří v časové tísni nařídí hlavní líčení jen podle ob-<br />
Nařízení hlavního líčení předsedou<br />
senátu jen na základě znalosti<br />
obžaloby, avšak bez dokonalé znalosti<br />
spisu, vytváří straně obžaloby<br />
podstatnou výhodu před stranou<br />
obhajoby.<br />
20<br />
BULLETIN ADVOKACIE 4/2009<br />
sahu obžaloby, přičemž se spisem se seznamují později.<br />
Tak je tomu v souvislosti s potřebou obsazení jednacích<br />
síní soudu, či z jiných subjektivních důvodů, případně<br />
i proto, že ve studiu spisu až po nařízení hlavního líčení<br />
někteří soudci nevidí žádný problém.<br />
Autoři publikace „Trestní řízení před soudem prvního<br />
stupně“, renomovaní soudci, k tomu uvádějí: „Základní<br />
chybou předsedy senátu, jejíž důsledky se zpravidla<br />
vždy projeví v průběhu hlavního líčení nebo později, např.<br />
ve stadiu odvolacího řízení, je unáhlené či mechanické<br />
nařízení hlavního líčení jen na podkladě obžaloby<br />
a v ní uvedených návrhů, tj. bez důkladného prostudování<br />
spisu z toho hlediska, jaký podklad ve skutečnosti skýtají<br />
výsledky přípravného řízení. Nekritický vztah k obžalobě<br />
se předsedovi senátu zpravidla vymstí nebo mu<br />
alespoň způsobí nečekané komplikace. Předseda senátu<br />
by se nikdy neměl spokojit s tím, co je uvedeno v odůvodnění<br />
obžaloby, ani s tím, jaké důkazy v obžalobě navrhl<br />
státní zástupce.“ 4<br />
Pokud předseda senátu nařídí<br />
hlavní líčení pouze po prostudování<br />
obžaloby, avšak bez znalosti<br />
spisu, není schopen přezkoumat<br />
obžalobu a podle<br />
jejího obsahu a podle obsahu<br />
spisu posoudit, zda je nutné ji<br />
předběžně projednat v zasedání<br />
senátu anebo zda může o ní nařídit<br />
hlavní líčení, jak mu ukládá<br />
§ 185 odst. 1 TrŘ. Předseda senátu v takovém případě<br />
nemůže zjistit důvody uvedené v § 186 TrŘ, a proto<br />
může být postaven před soud v procesním postavení obžalovaného<br />
také ten obviněný, u kterého by mohl senát<br />
shledat v předběžném projednání obžaloby důvod k zastavení<br />
trestního stíhání či k vrácení věci státnímu zástupci<br />
k došetření [§ 188 odst. 1 písm. c), e) TrŘ, § 188<br />
odst. 2 TrŘ].<br />
Nařízení hlavního líčení předsedou senátu jen na základě<br />
znalosti obžaloby, avšak bez dokonalé znalosti spisu,<br />
vytváří tak straně obžaloby podstatnou výhodu před stranou<br />
obhajoby. Pro státního zástupce je klíčovým momentem<br />
nařízení hlavního líčení, z něhož dovozuje, že<br />
trestní stíhání obviněného bylo důvodné, protože v opačném<br />
případě by nedošlo k nařízení hlavního líčení, nýbrž<br />
k nařízení předběžného projednání obžaloby, a poté například<br />
k vrácení věci státnímu zástupci k došetření, nebo<br />
event. k zastavení trestního stíhání.<br />
Ti předsedové senátu, kteří již po prostudování obžaloby,<br />
bez obeznámení se s obsahem spisu, nařizují konání<br />
hlavního líčení, si vytvářejí jednostranný pohled na<br />
obžalovaného a trestnou činnost, z níž je obžalován.<br />
V tom je výrazně podporuje i současná úprava ustanovení<br />
§ 177 písm. d) TrŘ, která státnímu zástupci neukládá,<br />
aby se v obžalobě vypořádal s obhajobou obviněného<br />
uplatněnou v přípravném řízení. To je v rozporu<br />
se zásadou rovnosti stran v řízení před soudem, protože<br />
obžaloba neobsahuje obhajobu obviněného uplatněnou<br />
v přípravném řízení, ani reakci státního zástupce na<br />
argumenty obhajoby.