62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
BULLETIN ADVOKACIE 4/2009<br />
• Byla sjednána DPČ tak, že v pondělí má zaměstnanec<br />
pracovat 4 hodiny, v úterý 2 hodiny, ve středu<br />
a ve čtvrtek pracovní dobu rozvrženu nemá a v pátek<br />
8 hodin. V případě pracovní neschopnosti dostane<br />
náhradu mzdy za tolik hodin na základě rozvrhu<br />
pracovních směn, které nemohl odpracovat, neboť<br />
byl v pracovní neschopnosti – tedy za 14 hodin. Kdyby<br />
zaměstnavatel uvedl do DPČ, že zaměstnanec<br />
bude pracovat až do 14 hodin týdně, nešlo by o rozvržení<br />
pracovní doby do směn. Náhradu mzdy by<br />
musel poskytnout za 20 hodin.<br />
Zaměstnavatelé mnohdy namítají, že DPČ je určena<br />
zejména k provádění prací, jejichž rozsah a pravidelnost<br />
nelze předvídat. Nemohou tedy předem rozvrhnout pracovní<br />
dobu do směn.<br />
Záležitost je pak možné řešit dvěma způsoby. Jeden<br />
z nich jsme již naznačili: stanovit rozsah pracovní doby bez<br />
rozvržení do směn. Pak bude zaměstnavatel poskytovat náhradu<br />
mzdy za dobu pracovní neschopnosti za polovinu<br />
stanovené pracovní doby (viz § 79 ZP). V zaměstnání<br />
s dvousměnným pracovním režimem je polovina stanovené<br />
týdenní pracovní doby (19 hodin), s třísměnným a nepřetržitým<br />
režimem práce rovněž 19 hodin a ve většině případů<br />
při 40hodinové týdenní pracovní době je to 20 hodin.<br />
Podle druhého způsobu může rozvrhnout pracovní dobu<br />
do směn podle předpokládané potřeby práce. V tomto<br />
případě by poskytoval náhradu mzdy v době pracovní<br />
neschopnosti jen za dobu vyjádřenou v hodinách,<br />
která nebyla zaměstnancem odpracována.<br />
Zaměstnavatel může kontrolovat zaměstnance<br />
Novým povinnostem zaměstnavatele při poskytování<br />
náhrady mzdy místo nemocenských dávek odpovídají<br />
i jeho rozšířená práva. Může např.:<br />
• dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění<br />
podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní<br />
neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu<br />
dočasně práce neschopného pojištěnce (jde-li o jeho<br />
zaměstnance), a to po celou dobu trvání pracovní<br />
neschopnosti (nejen po dobu prvních 14 dnů),<br />
• požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě<br />
pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti<br />
a o rozsahu a době povolených vycházek,<br />
• provést kontrolu, zda zaměstnanec v období prvních<br />
14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti<br />
dodržuje povinnosti v rámci léčebného režimu.<br />
Významná jsou oprávnění zaměstnavatele v oblasti<br />
kontroly dodržování režimu práce neschopného zaměstnance<br />
(pojištěnce) podle § 192 odstavec 5 a 6 zákoníku<br />
práce. Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat,<br />
zda jeho zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce<br />
neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních<br />
dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim<br />
dočasně práce neschopného pojištěnce. V případě<br />
zjištění porušení povinnosti zaměstnancem vyhotoví<br />
o kontrole písemný záznam a uvede v něm skutečnosti,<br />
které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis to-<br />
Ilustrační foto Jakub Stadler<br />
hoto záznamu doručí zaměstnanci, který tento režim po-<br />
33<br />
články<br />
rušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné<br />
podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní<br />
neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce<br />
neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn<br />
požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci<br />
režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení<br />
tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn<br />
kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných<br />
případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je<br />
povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování<br />
svých povinností. Tato oprávnění zaměstnavatele reagují<br />
na změněnou právní úpravu poskytování dávek při pracovní<br />
neschopnosti.<br />
Nižší náhrada mzdy<br />
Poruší-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních<br />
dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které<br />
jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,<br />
může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost<br />
porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu<br />
snížit nebo neposkytnout.<br />
Kontrola zaměstnavatele je vymezena povinnostmi zaměstnance.<br />
Zaměstnanec má povinnost zdržovat se v době<br />
pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat vycházky<br />
povolené lékařem. Místem pobytu zaměstnance<br />
je místo, které sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku pracovní<br />
neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt<br />
v době pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel např. může<br />
zjišťovat, zda se zaměstnanec zdržuje v bytě, v místě svého<br />
pobytu. Nemůže však kontrolovat, zda se zaměstnanec<br />
ve svém bytě věnuje jiným činnostem, které nejsou v souladu<br />
s léčebným režimem. Právní předpis neumožňuje zástupci<br />
zaměstnavatele, aby mohl vstoupit do bytu zaměstnance,<br />
pokud s tím zaměstnanec, který je v pracovní<br />
neschopnosti, nevysloví souhlas. Zjistí-li však zaměstnavatel,<br />
že zaměstnanec je mimo místo pobytu a nemá povolené<br />
vycházky, jde o porušení léčebného režimu. Zaměstnanec<br />
je však povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu<br />
dodržování léčebného režimu a musí zástupci zaměstnavatele<br />
při kontrole prokázat svou totožnost a předložit<br />
rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.<br />
Za porušování léčebného režimu by bylo možné považovat<br />
odchod zaměstnance z místa pobytu (bydliště)<br />
do restaurace, výkon jiné pracovní činnosti apod. Každý<br />
případ je však nutno posuzovat individuálně s přihlédnutím<br />
k poměrům práce neschopného zaměstnance.<br />
Nejednalo by se o porušení léčebného režimu, kdyby<br />
např. zaměstnanec, který nemá rodinné příslušníky, si obstarával<br />
nákup pro denní potřebu, případně šel na oběd do<br />
restaurace. Podmínkou je však, že toto jednání neohrozí<br />
léčebný postup a neprodlouží léčení. Na tyto skutečnosti<br />
by však měl zaměstnanec vždy při zahájení pracovní<br />
neschopnosti upozornit ošetřujícího lékaře, který<br />
by mohl v tomto smyslu učinit příslušný záznam do zdravotní<br />
karty zaměstnance.<br />
✤ Autor, dlouholetý zaměstnanec Ministerstva práce a sociálních<br />
věcí ČR, je expertem na pracovněprávní problematiku.
Change language