62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
z odborné literatury Bulletin <strong>advokacie</strong> 4/2009<br />
Vladislav David, Pavel<br />
Sladký, František Zbořil:<br />
Mezinárodní právo<br />
veřejné s kazuistikou<br />
Leges, Praha 2008, 432 stran,<br />
550 Kč.<br />
Recenzovaná učebnice je dílo zkušených<br />
autorů. Zejména prof.<br />
JUDr. Vladislav David, DrSc., byl řadu<br />
let vedoucím katedry mezinárodního<br />
práva brněnské právnické fakulty.<br />
V současnosti působí jako advokát<br />
a je profesorem mezinárodního práva<br />
veřejného na Právnické fakultě Univerzity<br />
Palackého v Olomouci. Je autorem<br />
nebo spoluautorem 16 monografií<br />
a řady článků v časopisech<br />
a sbornících. Rovněž další dva autoři<br />
mají mnoho zkušeností z praxe, vědecké<br />
a pedagogické činnosti v oblasti<br />
mezinárodního práva veřejného.<br />
Posuzovaná učebnice se zabývá<br />
problematikou mezinárodního práva<br />
veřejného (MP), systémem práva<br />
upravujícím ve své podstatě vztahy<br />
mezi svrchovanými státy. Jak sami<br />
autoři uvádí v předmluvě, jedná se<br />
v mnoha směrech o novou knihu,<br />
i když navazuje na tři vydání jejich<br />
učebnice Mezinárodní právo veřejné,<br />
která vyšla poprvé v nakladatelství<br />
Linde v roce 2004. Nová učebnice je<br />
výrazně doplněna o kazuistiku převzatou<br />
z mezinárodněprávní praxe,<br />
z práva smluvního, ze stanovisek<br />
rozhodčích orgánů a z rozhodnutí<br />
mezinárodních soudů. V praktických<br />
příkladech autoři rovněž čerpají<br />
z jednostranných stanovisek<br />
států a rovněž z protiprávního chování<br />
jednotlivců.<br />
Jedná se tudíž o další učebnici<br />
v České republice v posledních letech<br />
vydanou. Mezi nimi lze uvést<br />
dílo Č. Čepelky, P. Šturmy: Mezinárodní<br />
právo veřejné. C. H. Beck, Praha<br />
2008, učebnici J. Malenovského:<br />
Mezinárodní právo veřejné, jeho<br />
obecná část a poměr k jiným právním<br />
systémům, zvláště k právu českému,<br />
5. vydání, Doplněk, Brno<br />
2008 a na ni navazující učebnici M.<br />
Potočného, J. Ondřeje: Mezinárodní<br />
právo veřejné, zvláštní část, 5. vydání,<br />
C. H. Beck, Praha 2006.<br />
Recenzovaná práce zahrnuje celkem<br />
11 částí, dále členěných na kapitoly.<br />
V první části se autoři zabývají<br />
historií mezinárodního práva<br />
a jeho vědy od starověku do 20. století.<br />
Přehled historického vývoje mezinárodního<br />
práva, jeho jednotlivých<br />
institutů a odvětví umožňuje<br />
pochopit obsah a fungování i současného<br />
mezinárodního práva. Tato<br />
část je tak logickým vstupem do celého<br />
dalšího pojednání.<br />
Ve druhé části jsou vymezeny základní<br />
pojmy mezinárodního práva<br />
(definice a funkce MP, územní suverenita,<br />
územní výsost, obecné<br />
a partikulární mezinárodní právo,<br />
dispozitivní a kogentní pravidla,<br />
právní charakter MP a jeho zvláštnosti<br />
a rovněž poměr mezinárodního<br />
práva k právu vnitrostátnímu).<br />
Vedle základních pojmů zahrnuje<br />
tato kapitola i některá třídění pravidel<br />
MP, konkrétně dělení na<br />
obecné a partikulární mezinárodní<br />
právo a na dispozitivní a kogentní<br />
pravidla.<br />
Následuje část prameny MP, včetně<br />
mezinárodního smluvního práva.<br />
Právo mezinárodních smluv je<br />
zpravidla pojímáno jako samostatné<br />
odvětví mezinárodního práva<br />
a v učebnicích je pojato samostatně.<br />
Začlenění smluvního práva do<br />
pramenů však považuji za vhodné,<br />
neboť umožňuje ucelený pohled na<br />
problematiku pramenů MP. Tato<br />
část logicky zahrnuje i kodifikaci<br />
MP.<br />
48<br />
Čtvrtá část pojednává o subjektech<br />
mezinárodního práva veřejného. Na ni<br />
navazuje část o státu jako subjektu,<br />
který je hlavním a nejdůležitějším subjektem<br />
současného MP. Jsou zde obsaženy<br />
i otázky vzniku a zániku státu<br />
a rovněž úprava státního území a postavení<br />
orgánů pro mezinárodní styky.<br />
Šestá část se zaměřuje na právo<br />
mezinárodních orgánů a organizací.<br />
Mezinárodní organizace vládní povahy<br />
jsou druhým nejdůležitějším<br />
druhem subjektů MP.<br />
Sedmá část je zaměřena na postavení<br />
jednotlivce v mezinárodním právu.<br />
Je zde obsažena mezinárodní<br />
úprava jednotlivých kategorií obyvatelstva<br />
jako jednoho ze znaků státu.<br />
O jednotlivci coby subjektu bylo pojednáno<br />
v části o subjektech. Jsou<br />
zde zahrnuty i kapitoly týkající se<br />
mezinárodněprávní ochrany lidských<br />
práv a problematika stíhání<br />
a potrestání jednotlivců za zločiny<br />
podle mezinárodního práva.<br />
Osmá část je zaměřena na režimy<br />
mezinárodních prostorů. Autoři nejprve<br />
vymezují pojem mezinárodních<br />
prostorů (str. 273). Do této části zahrnují<br />
i části moře (pobřežní moře,<br />
přilehlou zónu, souostrovní státy,<br />
mořské vodní cesty), které nejsou<br />
mezinárodními prostorami. Jedná se<br />
o části státního území (pobřežní moře,<br />
souostrovní vody, případně některé<br />
mořské vodní cesty) nebo<br />
o část moře, ve kterém má pobřežní<br />
stát specifická práva (přilehlá zóna).<br />
V souvislosti s přilehlou zónou, s výlučnou<br />
ekonomickou zónou a kontinentálním<br />
šelfem používají označení<br />
účelová územní výsost (str. 282<br />
a násl.). Otázkou je, zda toto označení<br />
je terminologicky přesné, protože<br />
územní výsost vyjadřuje výlučná práva<br />
k území. V daném případě se však<br />
jedná sice o výlučná, nicméně jednotlivá<br />
práva, která mají státy v těchto<br />
částech moře a mořského dna.<br />
Další dvě části jsou věnovány odpovědnosti<br />
a donucení v mezinárodním<br />
právu. Poslední část o řešení<br />
sporů a ozbrojených konfliktech zahrnuje<br />
i v současnosti aktuální mezinárodní<br />
terorismus.<br />
Tvůrci učebnice se ve svém pojetí<br />
snažili vytvořit koncepci, která se v některých<br />
aspektech odlišuje od učebnic<br />
založených na obecné a zvláštní čás-
Change language