62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
62.Bulletin advokacie - Česká advokátní komora
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Bulletin <strong>advokacie</strong> 4/2009<br />
ti. V tomto směru obsahuje předkládané<br />
pojednání zajímavé pasáže.<br />
Velmi přínosné pro přiblížení problematiky<br />
mezinárodního práva veřejného<br />
je zařazení do textu velkého<br />
počtu různých příkladů a případů.<br />
Sami autoři uvádí, že na 170 příkladů<br />
bylo převzato z mezinárodněprávní<br />
praxe. Tyto případy většinou vhodně<br />
dokreslují danou problematiku. Autoři<br />
vybrali jak starší případy, např.<br />
Alabama (str. 62-63) z 19. století, který<br />
má význam i pro současnou praxi,<br />
tak i případy a příklady z nejnovější<br />
praxe. Například teroristické útoky<br />
v USA v roce 2001 (str. 361-362),<br />
problematiku výstavby bezpečnostní<br />
zdi na palestinském území. Žádost<br />
Valného shromáždění o poradní posudek<br />
je z roku 2003 (str. 350), otázky<br />
týkající se právní pomoci v trestních<br />
věcech Džibutská republika vs.<br />
Francie z roku 2008 (str. 172).<br />
Lze litovat, že kapitoly 41 a 42, věnované<br />
mezinárodněprávní ochraně<br />
lidských práv a ochraně základních<br />
lidských práv a svobod v Evropě, neobsahují<br />
větší počet konkrétních příkladů<br />
z praxe, jež nabízí velký počet<br />
příkladů. Lze usuzovat, že je to dáno<br />
textovým rozsahem učebnice. Někde<br />
lze však mít pochybnosti o vhodnosti<br />
zařazení případu na dané místo.<br />
Na str. 198 je uveden v části o mezinárodních<br />
organizacích výňatek<br />
z posudku Mezinárodního soudního<br />
dvora o legalitě použití jaderných<br />
zbraní z roku 1996. Jde o posudek,<br />
o který požádala OSN a také Světová<br />
zdravotnická organizace. Vztahuje<br />
se tudíž k mezinárodním organizacím,<br />
posudek je však zmíněn bez<br />
věcné souvislosti k otázkám na dané<br />
stránce. V daném případě se však<br />
jedná o výjimku z hlediska vhodnosti<br />
zařazení jednotlivých příkladů.<br />
Práce obsahuje některá konstatování,<br />
která mohou být předmětem<br />
diskuse. Otázkou je, zda je vhodné<br />
používat pojem územní výsost ve<br />
vztahu k plovoucím a létajícím objektům<br />
(str. 77). Pokud jde o plavbu<br />
či létání na volném moři, či nad ním<br />
státy vykonávají svou výlučnou moc,<br />
jedná se spíše o výkon výlučné jurisdikce<br />
nad objekty a osobami. V části<br />
věnované mezinárodním organizacím<br />
může být předmětem diskuse<br />
označení organizací, které sdružují<br />
pouze určitý počet států, názvem mezinárodní<br />
partikulární organizace<br />
(str. 224). V současnosti se spíše<br />
používá označení regionální organizace.<br />
Pokud jde o terminologické<br />
otázky, lze uvažovat o tom, zda je<br />
vhodnější používat označení jednostranné<br />
právní úkony a mnohostranné<br />
právní úkony (str. 89, 90), ty odpovídají<br />
spíše soukromoprávní<br />
terminologii. Zda není vhodnější<br />
mluvit o aktech, když se zpravidla<br />
jedná o projevy vůle států nebo mezinárodních<br />
organizací. Otázkou je<br />
rovněž, zda vedle problematiky odpovědnosti<br />
za mezinárodně protiprávní<br />
chování neměla být v učebnici<br />
obsažena i odpovědnost za činnost<br />
nezakázanou mezinárodním právem.<br />
Výše zmíněné drobné připomínky<br />
jsou spíše témata pro diskusi o učebnici,<br />
která je napsána čtivým stylem,<br />
obsahuje seznam doporučené a použité<br />
literatury, rozdělené podle jednotlivých<br />
kapitol. Přínosné je rovněž<br />
zahrnutí příslušných internetových<br />
adres.<br />
Celkově lze konstatovat, že dílo<br />
obohacuje nabídku českých učebnic<br />
mezinárodního práva veřejného<br />
a čtenářům přibližuje pohled na tento<br />
systém práva. Publikace, i proto,<br />
že je doplněna o kazuistiku bude přínosná<br />
nejen pro studenty právnických<br />
fakult, ale rovněž pro širší odbornou<br />
veřejnost, včetně advokátů.<br />
✤ doc. JUDr. JAN ONDŘEJ, CSc., DSc.<br />
Katarína Chovancová:<br />
International<br />
commercial<br />
arbitration,<br />
Medzinárodná<br />
obchodná arbitráž<br />
Bratislavská vysoká škola práva,<br />
Bratislava 2009, 216 stran,<br />
11,62 €.<br />
Autorka JUDr. Katarína Chovancová,<br />
Ph.D., si udělala – tak říkajíc<br />
– velké jméno mj. již svojí publikací<br />
nazvanou Medzinárodné rozhodcovské<br />
konanie v obchodnej<br />
49<br />
z odborné literatury<br />
praxi, VEDA, Bratislava 2005, 122<br />
stran. Dnešní práce je pak logickým<br />
navázáním jejího odborného zájmu,<br />
tvůrčí píle a invence.<br />
Předkládaná publikace se člení do<br />
sedmi kapitol. V první kapitole s názvem<br />
Mezinárodní obchodní arbitráž<br />
– definice, základní charakteristika<br />
se autorka věnuje základní definici<br />
a charakteristice mezinárodní obchodní<br />
arbitráže podle nejuznávanějších<br />
odborných knižních pramenů<br />
současnosti. Prostřednictvím<br />
charakteristiky základních forem<br />
mezinárodní obchodní arbitráže se<br />
čtenář seznámí s hlavními znaky<br />
obou typů mezinárodní arbitráže, jakož<br />
i s jejich přednostmi a nedostatky.<br />
V závěru první části předkládá<br />
autorka krátkou výstižnou charakteristiku<br />
nejznámějších mezinárodních<br />
rozhodčích institucí.<br />
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich<br />
základní charakteristika tvoří obsah<br />
druhé kapitoly. Rozhodčí pravidla<br />
UNCITRAL, přijatá v roce 1976, jsou<br />
výsledkem dlouhodobého úsilí Komise<br />
Organizace spojených národů pro<br />
mezinárodní obchodní právo –<br />
UNCITRAL o poskytnutí komplexní<br />
úpravy základních prvků rozhodčího<br />
řízení. Je možno konstatovat,<br />
že Rozhodčí pravidla UNCITRAL<br />
se dodnes používají v mezinárodním<br />
obchodním styku a stále jsou považována<br />
za velmi flexibilní, což je při<br />
jejich věku a původním účelu přijetí<br />
jako úpravy výhradně arbitráže ad