požární bezpečnost staveb - Časopis stavebnictví

požární bezpečnost staveb
text: Slavomír Entler
grafické podklady: autor
Ovládání a zkoušky požárně
bezpečnostních zařízení: 2011
■
V tomto roce vyšly dvě nové normy
ČSN 73 0875 a ČSN 34 2710, týkající se elektrické
požární signalizace (EPS). Protože EPS
často tvoří jádro požárně bezpečnostních
opatření, dotýkají se nové normy velkého
množství staveb a ostatních požárně bezpečnostních
zařízení.
Ovládání PBZ
Ing. Slavomír Entler
Absolvoval Moskevský energetický
institut, obor jaderné elektrárny a zařízení.
Do roku 1991 pracoval v Ústavu
jaderného výzkumu v Řeži na výzkumu
v rámci programu mezinárodního
termojaderného reaktoru ITER. Od
roku 1991 se zabývá projektováním
EPS a požární bezpečností staveb.
V současnosti působí ve firmách Profitech
s.r.o. a Elektra Zlín s.r.o.
Je autorizovaným inženýrem pro
požární bezpečnost staveb a techniku
prostředí staveb, specializace elektrotechnická
zařízení.
E-mail: entler@profitech.cz
Snad každý projektant elektrické požární signalizace (EPS) se
dostal za dobu své praxe alespoň jednou do situace, že musel na
kontrolním dnu stavby řešit otázku ovládání požárně bezpečnostních
zařízení (PBZ). Investor, uživatel, HIP nebo i dodavatel měření
a regulace (MaR) s pravidelnou jistotou prosazovali, aby se požárně
bezpečnostní zařízení ovládaly systémem MaR. Jestliže nebylo
o způsobu ovládání rozhodnuto dopředu v požárně bezpečnostním
řešení stavby, mohl čekat projektanta EPS při prosazování ovládání
PBZ přímo z EPS tvrdý boj.
Ovládání všech zařízení domovní technologie jedním centrálním
systémem má svoji logiku, protože přináší správci objektu komfort
jednoduché centrální kontroly a správy všech zařízení a jejich
součinnosti. Vyjmout něco z tohoto centralizovaného systému bylo
proto vždy chápáno téměř jako zločin a především jako technologická
anarchie. Pokud investor prosadil svou a PBZ byla ovládána
systémem MaR, realizace protipožárních opatření spočívala především
v získání signálu z EPS a naprogramování software MaR.
Systém MaR dostal informace o lokaci požárního poplachu od EPS,
sám následně informaci distribuoval a zajistil aktivaci protipožárních
zařízení. Argumentem pro využití MaR při řízení PBZ byla také
možnost rychlého operativního zrušení protipožárních opatření
přímo technikem MaR, když planý požární poplach blokoval životně
důležitá zařízení, např. výtahy nebo výrobní technologie.
Potenciální hrozby
Na kontrolní dny požární specialisté chodí pouze výjimečně a projektant
EPS byl na jednání obvykle jediný, kdo alespoň zčásti vnímal
nezbytnou podstatu požárně bezpečnostních opatření. Někdy se
věci vyřešily samy – požární klapky byly nainstalovány s vlastním
spouštěcím čidlem, obvykle tepelnou tavnou pojistkou, a ovládání
nepotřebovaly. Výrobci EPS postupně začlenili do sestav EPS vlastní
elektromagnetické stavěče požárních dveří, které se tak staly součástí
EPS. V případě ovládání technologií s významnou elektročástí,
například posilovacích čerpadel požární vody, požárních výtahů nebo
elektrických zámků dveří, však byl boj vždy obtížný. Když projektant
EPS nebojoval nebo prohrál, ovládání PBZ zajistil systém MaR nebo
dokonce obsluha MaR. V jednom konkrétním případě, který jsem měl
možnost posuzovat, jsou doposud:
■ požární klapky ovládané ručně obsluhou MaR;
■ únikové a požární dveře ovládané signálem z MaR do kartového
systému;
■ větrání únikových cest ovládané MaR.
Laikům mohou uvedené případy připadat v pořádku. Požárnímu specialistovi
se však musí ježit vlasy na hlavě hrůzou. Je totiž zřejmé, že
v takovém objektu může dojít v případě požáru k vysokým ztrátám na
lidských životech. Systém MaR ani kartový systém nejsou konstruovány
na funkci při požáru. Pokud selžou, protipožární opatření se zhroutí.
Únikové cesty nebudou průchodné, chráněné ani odvětrávané, nebo
se kvůli změně programového vybavení MaR požárně bezpečnostní
opatření vůbec nespustí. V důsledku toho pak při požáru obyvatelé
objektu uhoří, nebo se otráví zplodinami.
Hlavní roli hrají následující skutečnosti:
■ MaR ani kartový systém nejsou požárně bezpečnostní zařízení;
■ MaR ani kartový systém nemusí mít zajištěnou funkčnost při požáru;
■MaR ani kartový systém nemusí mít pravidelné kontroly provozuschopnosti
a koordinační zkoušky;
■ obsluha MaR nemusí být vyškolena pro činnost při požáru;
■ ovládání lze kdykoliv odprogramovat, zablokovat nebo zrušit.
Pokud MaR nebo jiné nepožární zařízení zajišťuje ovládání PBZ, není nijak
garantována jeho správná funkce při požáru a požárně bezpečnostní
opatření mohou být aktivována zmatečně, nebo nemusí být aktivována
vůbec. Například pro odblokování únikových východů obsahuje vazba
EPS -> MaR -> kartový systém -> únikové dveře hned dva nevhodné
články, které nezaručují funkčnost při požáru. Hrozí, že dveře zůstanou
při požáru uzamčeny se všemi důsledky pro prchající osoby. Pravidelné
revize se přitom provádějí pouze na EPS, a jen málokde se do revize
zahrnují ostatní články cesty ovládacího signálu k ovládaným PBZ,
ačkoliv to legislativa vyžaduje. Takzvaná zkouška na relátka je v revizích
častým jevem, přestože je bezcenná a nijak nezaručuje, že se potřebné
požárně bezpečnostní opatření skutečně provede.
Zvláště alarmující je, pokud uživatel objektu připustil ve větším rozsahu
režim manuálního ovládání PBZ. Manuální režim ovládání má svůj
důležitý význam pro lokální ovládání PBZ jednotkou požární ochrany
v místě požárního poplachu. Avšak v případě centrálního manuálního
20 stavebnictví 11–12/11