požárnà bezpeÄnost staveb - Äasopis stavebnictvÃ
požárnà bezpeÄnost staveb - Äasopis stavebnictvÃ
požárnà bezpeÄnost staveb - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Roční maxima zatížení sněhem na zemi<br />
Klimatologická stanice Horšovský Týn<br />
Národní příloha k [4] ve svém článku NA.2.7 umožňuje stanovit<br />
charakteristickou hodnotu s k<br />
také podle údajů Českého hydrometeorologického<br />
ústavu. V článku NA.2.7 se konkrétně uvádí: V místech,<br />
kde malá podrobnost mapy sněhových oblastí neposkytuje dostatek<br />
údajů o tíze sněhu, případně ze znalosti místních sněhových poměrů<br />
vyplývá, že tíha sněhu by mohla být jiná než stanoví mapa, doporučuje<br />
se určit zatížení sněhem podle údajů Českého hydrometeorologického<br />
ústavu. Internetová verze sněhové mapy, uvedená na stránkách<br />
www.snehovamapa.cz, obsahuje data, jež jsou garantována Českým<br />
hydrometeorologickým ústavem. Charakteristické hodnoty zatížení<br />
sněhem na zemi s k<br />
uvedené v digitální mapě lze tedy použít jako<br />
rovnocenné k údajům tištěné mapy [5].<br />
Digitální mapa zatížení sněhem na zemi funguje v roce 2011 v režimu<br />
testovací verze, kdy dochází k drobným úpravám v koncepci mapy<br />
a k zapracování připomínek odborné veřejnosti. Od počátku roku 2012<br />
bude digitální mapa fungovat jako plná verze, použití digitální mapy<br />
pro běžnou projektovou činnost nebude zpoplatněno.<br />
Koncept digitální mapy byl na pravidelném zasedání v květnu 2011<br />
představen členům TNK 38. Rovněž byla uskutečněna pracovní<br />
schůzka autorů mapy s odborníky z Kloknerova ústavu – prof. Ing.<br />
Milanem Holickým, DrSc., Ph.D., doc. Ing. Janou Markovou, Ph.D.,<br />
Ing. Marií Studničkovou, CSc., a Ing. Miroslavem Sýkorou, Ph.D.<br />
Z pracovní schůzky vyplynuly požadavky a některá doporučení na<br />
úpravu a omezené použití digitální mapy. Všem těmto požadavkům<br />
bylo vyhověno – zásadní úpravy a omezení plynoucí z pracovní<br />
schůzky jsou uvedeny v další kapitole a budou rovněž zapracovány do<br />
manuálu k použití digitální mapy. Autoři digitální mapy předpokládají,<br />
že na podzimním zasedání TNK 38 předloží návrh změny Z4 k [4], ve<br />
kterém bude doplněno ustanovení Národní přílohy NA.2.7 o větu:<br />
Údaje Českého hydrometeorologického ústavu jsou k dispozici na<br />
www.snehovamapa.cz.<br />
Omezení při používání digitální mapy<br />
Minimální charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi s k<br />
V souladu s [4 a 6] je charakteristická hodnota zatížení sněhem na<br />
zemi s k<br />
definována jako 98% kvantil z rozdělení ročních maxim tíhy<br />
sněhu, což odpovídá střední době návratu 50 let. Hodnota s k<br />
uvedená<br />
ve výstupním formuláři digitální mapy je určena v souladu s touto definicí,<br />
přičemž 98% kvantil byl určen z předpokladu tříparametrického<br />
lognormálního rozdělení ročních maxim tíhy sněhu.<br />
Ze statistického zpracování ročních maxim vodních hodnot sněhu<br />
získaných pro jednotlivé klimatologické stanice vyplývá, že především<br />
u stanic s malým sněhovým zatížením občas nastává situace, kdy<br />
jedna hodnota ročního maxima výrazně překračuje další hodnoty ze<br />
inzerce<br />
<br />
<br />
<br />
▲ Obr. 1. Roční maxima zatížení sněhem na zemi pro klimatologickou<br />
stanici Horšovský Týn<br />
statistického souboru. Jako příklad je uvedena klimatologická stanice<br />
Horšovský Týn, kde jedna hodnota z roku 1970 výrazně překračuje<br />
další naměřené hodnoty a podle [7 a 8] má charakter mimořádného<br />
zatížení, viz obr. 1. Ve smyslu normy [4] se jedná o tzv. výjimečné<br />
podmínky, konkrétně o výjimečný spad sněhu. Podle národní přílohy<br />
normy ČSN EN 1991-1-3 se však pro území České republiky výjimečné<br />
zatížení sněhem nepředpokládá. Tato nesrovnalost je částečně vykompenzována<br />
minimální charakteristickou hodnotou zatížení sněhem<br />
na zemi uvažovanou pro trvalé a dočasné návrhové situace, která je<br />
podle tištěné mapy [5] pro I. sněhovou oblast rovna s k<br />
= 0,7 kN/m 2 .<br />
Digitální mapa zatížení sněhem na zemi však pro oblasti s malým<br />
sněhovým zatížením často udává charakteristickou hodnotu zatížení<br />
sněhem s k<br />
, která je nižší než s k<br />
= 0,7 kN/m 2 (pro Horšovský Týn je to<br />
hodnota s k<br />
= 0,54 kN/m 2 ) a zvyšuje se tak riziko, že při výjimečném<br />
spadu sněhu nebude konstrukce, navržená na nízkou hodnotu zatížení<br />
sněhem, dostatečně spolehlivá.<br />
Z výše uvedených důvodů se proto doporučuje při aplikaci digitální<br />
mapy předpokládat minimální charakteristickou hodnotu zatížení<br />
sněhem na zemi s k,min<br />
= 0,7 kN/m 2 .<br />
Použití digitální mapy pro pravděpodobnostní posuzování<br />
konstrukcí<br />
Koncepce digitální mapy je volena tak, aby byla použitelná nejen pro<br />
tradiční analýzu konstrukcí podle metody dílčích součinitelů, ale také<br />
pro přímé pravděpodobnostní posudky [9 a 10]. Kromě charakteristické<br />
hodnoty zatížení sněhem na zemi s k<br />
poskytuje mapa také statistické<br />
charakteristiky rozdělení ročních maxim pro danou lokalitu (střední<br />
hodnota, směrodatná odchylka, variační koeficient, šikmost) a křivku<br />
trvání zatížení pro danou lokalitu [10].<br />
<br />
<br />
<br />
zatížení sněhem na zemi (kN/m 2 )<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<strong>staveb</strong>nictví 11–12/11<br />
57