Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

nepřímého úplatkářství proto nezanikne, i kdyţ o tom pachatel učinil úplné doznání
příslušnému orgánu ještě dříve, neţ se o tom takový orgán dozvěděl, avšak neučinil tak
bezodkladně.
Co po podání trestního oznámení následuje.
Poté, co policejní orgán, vyšetřovatel nebo státní zástupce obdrţí trestní oznámení,
postupuje stejně, jako by se o pravděpodobném spáchání trestného činu dozvěděl jiným
zpŧsobem.
Policejní orgán zahájí opatřování nezbytných podkladŧ a vysvětlení a zajišťování stop
případného trestného činu.
Jestliţe všechny skutečnosti nasvědčují tomu, ţe došlo ke spáchání trestného činu,
policejní orgán o této skutečnosti do 48 hodin místně příslušné státní zastupitelství (pokud
nedošlo k podání trestního oznámení přímo státnímu zastupitelství).
Nasvědčují-li zjištěné a odŧvodněné skutečnosti tomu, ţe byl spáchán trestný čin, a jeli
dostatečně odŧvodněn závěr, ţe jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán
neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného. Učiní to tak, ţe vydá
usnesení o zahájení trestního stíhání, které je třeba doručit obviněnému nejpozději na počátku
prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci obviněného.
Následná fáze se označuje jako vyšetřování. V rámci vyšetřování se zjišťují všechny
dŧleţité okolnosti a shromaţďují se dŧkazy. Po ukončení vyšetřování mŧţe policejní orgán
podat státnímu zástupci návrh na podání obţaloby, o tom, zda obţaloba bude skutečně
podána, však rozhoduje státní zástupce. Státní zástupce téţ rozhoduje o zastavení trestního
stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu (např. pokud nejde o trestný čin ale o
přestupek).
Pokud oznamovatel ţádal o informaci o dalším výsledku šetření, musí být v zákonné
lhŧtě vyrozuměn.
Jaká jsou nejpalčivější úskalí vyřizování podání občanů.
V oblasti vyřizování podání občanŧ se je moţné setkat s řadou situací, které komplikují ţivot
jak občanŧ, tak odpovědných úředníkŧ, například:
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 134