Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

nesnášenlivosti, a které útočí proti demokratickým principŧm, společenskému uspořádání,
ţivotu, zdraví, majetku nebo veřejného pořádku”.
Podle „Zprávy o problematice extremismu na území České republiky v roce 2005” je
extremismus charakterizován jako aktivita se zpravidla ideologickou motivací útočící proti
demokratickým principŧm a společenskému uspořádání. Jde o krajně vyhrocené,
demokratickému systému nepřátelské postoje, přecházející v aktivity, přímo nebo nepřímo
v dlouhodobém dŧsledku pŧsobící destruktivně na stávající demokratický politickoekonomický
systém, tj. snaţící se nahradit demokratický systém systémem antagonistickým.
Extremismus vzniká jako reakce na určitou společenskou situaci (politická krize,
ekonomická krize apod.). Jde o vysoce nebezpečný protispolečenský jev, kdy zejména
u skupin s extremistickým zaměřením vzniká pro společnost velmi vysoké nebezpečí i v tom,
ţe tyto skupiny poměrně lehce a snadno získávají nové členy, a to především z řad mládeţe,
která se vlivem společenské situace nemŧţe sama účelně zařadit do běţné společnosti,
zejména tím, ţe tyto skupiny v ní vyvolávají falešný pocit, ţe „někam patří“.
Extremismus jako takový je ve všech svých rozmanitých podobách schopen narušit
i velmi stabilní občanskou společnost. Svými radikálními projevy, svým zpŧsobem projevu –
navenek pŧsobí jako pevná, uzavřená a dobře organizovaná organizace, extremistická skupina
či organizace se tak dostává do podvědomí lidí, zejména i tím, ţe se sama a rázně vypořádává
se svými nepřáteli. V řadových občanech majoritní společnosti jejich jednání vyvolává strach,
projevující se zejména v tom, ţe se slušní občané příznivcŧm těchto skupin při samotném
setkání raději vyhýbají. Naopak v oblastech a v místech, ve kterých je přítomná některá
z problémových národnostních menšin a s níţ měli či mají řádní a slušní občané majoritní
společnosti vlastní negativní zkušenosti se pak tito slušní občané s radikálními projevy svoji
pasivitou „vnitřně smiřují “, je jim lhostejná a nebo s nimi i vnitřně sympatizují.
Termín slova extremismus tak významově zahrnuje jak ideologii tak metodologii, je
zpravidla uţíván pro označení skupin a jednotlivcŧ, kteří se v jistém směru radikalizují
a nezřídka spatřují v militantních idejích či akcích optimální řešení partikulárních situací.
Termín radikální neobsahuje oproti adjektivu extremistický natolik negativní konotace. Je
proto často uţíván samotnými radikálními skupinami k sebeoznačení. Oba termíny je však
moţné označit za významově ekvivalentní.
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 38