Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

2.1 Pojem EXTREMISMUS
Obecně lze pojem extremismus definovat a chápat jako souhrn určitých sociálně
patologických jevŧ vytvářených více nebo méně organizovanými skupinami osob a jejich
příznivci, kterým je společné především zpochybňování demokratických základŧ a nebo
určitých lidských práv a svobod v dané společnosti.
Extremismus je větší částí veřejnosti chápán velice úzce, především jako projev
nesnášenlivosti doprovázený agresivním jednáním vŧči zjevně odlišným jedincŧm či
skupinám odlišných jedincŧ. V takovém pojetí je extremismus jevem vyskytujícím se
nepřetrţitě v celých dějinách lidstva, známý je rovněţ i z říše zvířat. Odbornou veřejností je
současná pozornost věnovaná extremismu vyvolána především to skutečností, ţe v některých
demokratických státech se znovu zvedá vlna násilí (vyúsťující aţ ve vraţedné útoky na
jedince nebo i celé skupiny obyvatel) zaloţená na rasové, politické, náboţenské aj.
intoleranci, a ţe nesnášenlivost vŧči odlišným občanŧm vlastních státŧ zŧstává či se znovu
stává nezanedbatelnou hybnou silou na současné vnitřní, ale i mezinárodní politické scéně.
Pod pojmem extremismus jsou zahrnovány aktivity se zpravidla ideologickou
motivací, které vybočují ze zákonných a ústavních norem, vyznačující se prvky intolerance
a útočící proti demokratickým principŧm a společenskému uspořádání. Extremismus je
vţitým pojmem pro krajně vyhrocené, demokratickému systému nepřátelské postoje,
přecházející v aktivity, které pŧsobí, ať jiţ přímo nebo v dlouhodobém dŧsledku, destruktivně
na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tj. snaţí se nahradit demokratický
systém systémem antagonistickým tj. totalitním nebo autoritářským, diktaturou, anarchií atd.
Extremismus je charakterizován jako projev odlišného názoru určité radikální skupiny
lidí, ve společnosti ne běţným zpŧsobem na některé z témat, které jsou pro převáţnou
většinou občanŧ buď jiţ akceptovány (historické události, národnostní menšiny), nebo je
většina občanŧ smířena s všeobecným vysvětlením a momentálním stavem a nemá dŧvod se
daným tématem dále zabývat (např. ochrana přírody). Pokud se jím, ale zabývá, neprojevuje
se nepřirozeně a pouţívá běţných prostředkŧ k svému projevu. Je proto zřejmé, ţe
extremistické skupiny jsou touto většinovou skupinou odsuzovány a to z několika zásadních
dŧvodŧ. Je to především ta skutečnost, ţe přítomnost těchto skupin v některé lokalitě
(např. město) vţdy vyvolává neklid, a ve většině případŧ i narušení veřejného pořádku a další
projevy odlišující se od pokojného souţití majoritní skupiny. I kdyţ mnohdy k násilným
projevŧm souvisejících s extremistickou skupinou nedojde (např. při demonstracích),
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 36