Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

od patnácti do osmnácti let a starší věkovou skupinu mládeţe, zhruba od osmnácti do dvaceti
čtyř let. Bývá přijímán názor, ţe třicátý rok je horní hranicí sociálního věku mládeţe, jako
sociální skupiny. Dle dalších autorŧ za mládeţ běţně pokládáme část populace ohraničenou
fyzickým věkem patnácti aţ dvaceti čtyř (případně aţ třiceti) let, celé toto věkové období
většinou ještě dělíme na tři podkategorie, totiţ na ranou adolescenci (15 aţ 18 let), pozdní
adolescenci (18 aţ 21 let) a ranou dospělost (od 21 let výše). (Pácl, 1988, s. 94). Výraz
mládeţ pouţíváme v souladu s mezinárodními dokumenty pro mladé lidi do doby dovršení
osmnáctého roku a bez vymezení dolní hranice věku” (Matoušek O., 1998, str. 311).
2.3.1 Příčiny extremismu mládeţe
Extremismus je v současné době jedním z nejvýznamnějších problémŧ současného
společenského vývoje. A to problémem, který se stále dynamicky vyvíjí a u kterého zpŧsoby
dosud uplatňované při jeho řešení nelze většinou hodnotit jako účinné. Z tohoto pohledu je
současná situace ve výskytu, rozšíření a společenských dŧsledcích extremismu mládeţe
značným společenským problémem. Především je nutno zjistit příčiny sociálně patologických
jevŧ u mládeţe. Na vzniku a existenci těchto jevŧ se část mládeţe značnou měrou podílí jak
aktivní účastí, tak pasivním konzumem. Současně však část mládeţe představuje objekt, který
sociálně patologické jevy přitahují a ve zvýšené míře poškozují, mladí lidé jsou i častými
oběťmi kriminálních činŧ.
Mezi hlavní rizikové faktory, které umoţňují vznik, existenci a rozšiřování
extremismu ve společnosti, konkrétně pak mezi mládeţí, shodně s vědeckými poznatky
i obecným míněním řadíme především – stav celé společnosti, negativní jevy v rodině, ve
škole, nevhodný zpŧsob trávení volného času mládeţe, zaměstnanost mládeţe, závadové jevy
ve společnosti a nedostatečná ochrana mládeţe před takovými jevy, před kriminální nákazou,
nedostatečná trestně právní ochrana mládeţe, neúčinná mravní, etická a právní výchova, malá
účinnost uplatňovaných sankčních a preventivních opatření.
Vyjmenované faktory se zhruba shodují s příčinami a podmínkami vzniku a existence
sociálně patologických jevŧ mládeţe. Shodné jsou i základní individuální příčiny sociálně
patologických jevŧ – psychické zvláštnosti podmíněné věkem, projevy generačních protestŧ,
odmítání autorit, individuální zvláštnosti podmíněné geneticky, chorobou nebo i duševní
poruchou, poruchy socializace jako výsledek pŧsobení závadového sociálního prostředí, ve
kterém se mladý člověk pohybuje.
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 41