Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

2. Extremismus jako bezpečnostní hrozba
Titulky z denního tisku uvádějí neonacisté na svém víkendovém srazu, ohlášeném jako
soukromá akce, křičeli: „Sieg Heil“, „Vypalte synagogy“, „Čechy Čechům“, „Bílá síla“.
Vyzývali k fyzickým útokŧm na ţidy, Romy a imigranty. „Skini rozkopali a poničili židovský
hřbitov“, „Neznámí útočníci zkopali cizince pro jeho barvu pleti“, „Romové bezdůvodně
fyzicky napadli, zkopali a okradli osamoceného mladíka“, apod.
Co mají tyto titulky z denního tisku společného Všechny se týkají projevŧ rasové
nesnášenlivosti, nenávisti. Fenoménu, který se v České republice objevil jakoby z nenadání
po roce 1989, společně s přechodem naší společnosti k demokratickému systému.
Liberalizace a obecné rozšíření škály svobod vedly k eskalaci problémŧ a umoţnily
vytvoření sociálních skupin, které se v České republice neměly za sociálně monopolitického
totalitního reţimu šanci organizovaně uchytit. Přechodem společnosti k liberalismu se
v České republice vytvořila oproti sociálnímu monolitu celá nová, velmi široká sociální škála,
která však nabývá extremního vyjádření pouze na svých pólech, tedy v extrémech. Nazýváme
ji pak extremismem.
Z toho vyplývá, ţe extremismus je logicky propojen se samotnou podstatou
demokracie, na kterou nebyla naše občanská společnost po roce 1989 morálně ani materiálně
připravena. Česká republika se po tomto datu doslova rovnýma nohama ocitla v období
postmoderní společnosti hlásící se k současné západní demokracii. Výskyt nadčasových
fenoménŧ jako jsou migrace, prostituce, kriminalita, alkoholismus byly ve svých projevech
násobeny, došlo u nich k propojení s problémy novými, specifickými pro toto období.
U mnohých obyvatel došlo ke ztrátě sociálních jistot a sociální identity, míšení kultur, apod.
V současné demokratické společnosti je výskyt jakékoliv formy extremismu
pravicových či levicových hnutí mnohdy doprovázen krizí v rodině, v rozpadu vţitých
morálních principŧ, a je hodnocen jako neţádoucí a negativní sociální jev, kterému se
společnost brání, ačkoliv tento jev sama společnost většinou vnímá aţ při jeho výskytu, tedy v
jeho nejškodlivější podobě, a to většinou aţ při zásahu do základních lidských práv a svobod
člověka.
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 35