Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

k jakému směru skinheads se určití pachatelé hlásí, coţ lze u pravicového extremismu činit
především prostřednictvím kombinace skinheadské symboliky s pravicově extremistickou
symbolikou.
Skinheadská subkultura vznikla ve Velké Británii na konci šedesátých let dvacátého
století. Byl v ní pěstován kult muţnosti, násilí a patriotismu, zdŧrazňován byl i dělnický
pŧvod. Ustálila se i subkulturní uniforma vyholených hlav, vysokých bot a letecké bundy, tzv.
bombera. Přestoţe podle některých zdrojŧ existovalo ještě v letech 1968-1969 určité sepětí
některých skinheadských gangŧ s jamajskými rude boys a skinheadská identita byla vnímána
především z třídního a nikoliv etnického hlediska, postupně začali být hlavním terčem
skinheadského násilí barevní imigranti.
Na počátku sedmdesátých let se skinheads částečně transformovali do subkultury
suedeheads, zpopularizované kultovním filmem Clockwork Orange (česky promítán pod
názvem Mechanický pomeranč) od reţiséra Stanleye Kubricka. Příběh je zasazen do Londýna
blízké budoucnosti, hlavním hrdinou je chuligán Alex (Malcolm McDowell), milující
Beethovenovu Devátou, který s bandou svých kamarádŧ vyráţí do nočních ulic za "kapkou
pořádnýho ultranásilí". Za vraţdu ho odsoudí na 14 let. Objevuje se ale nová zkušební
metoda, která udělá ze zločincŧ "řádné občany" a uvolní přeplněné věznice pro odpŧrce nové
vlády. Alex se nechá vybrat a tak pod vlivem drog sleduje filmy o bitkách a znásilňování jeho
předešlé zábavě). Drogy ho sice zbaví myšlenky na násilí, udělají z něj ale člověka na oko
svobodného, ale ve skutečnosti bez moţnosti volby, neschopného se bránit. Tento film je
dodnes ve skinheadské scéně populární.
Ve větší míře se skinheads znovu ve Velké Británii objevili v souvislosti ve druhé
polovině sedmdesátých let, zpočátku v návaznosti na punkovou vlnu. Část skinheads se
profilovala nepoliticky, u další části z nich však docházelo k projevŧm rasismu a neonacismu.
Ve Velké Británii a později i v dalších zemích se část skinheads zapojila i do činnosti
ultrapravicových seskupení, včetně militantních neonacistických skupin. Ne všechny části
skinheadské subkultury jsou však rasistické či neonacistické.
Typologie skinheads je poměrně obtíţná a ne zcela jednoznačná, s určitou mírou
zjednodušení však lze konstatovat, ţe ti skinheadi, kteří odmítají politizaci doprava či doleva
a navazují na pŧvodní kult konce šedesátých let, charakteristický pouze uniformitou,
rvačkami, alkoholem, fotbalem apod., se označují jako tradicionalističtí skinheads.
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 73