Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

3.3 Svastika a její skutečný význam
Svastika (hákový kříţ, Thorŧv kříţ/ Thorovo kladivo, gammadion, cruxgammata,
tetraskel,fylfot) je znamení staré při nejmenším deset tisíc let, vyskytuje se hojně v celé
Evropě a Asii. Je to natolik jednoduchý a přitom výrazný symbol naznačující rŧzné mystické
významy, ţe se buď nezávisle vyvinula na rŧzných světadílech, nebo byla rychle přejata
místními kulturami. Byla rozšířena v Severní i Jiţní Americe a lze se s ní setkat také v Africe.
Jediným obydleným kontinentem, kde se nepouţívala, byla Austrálie. Dá se tedy říci, ţe
svastika patří mezi nejpouţívanější symboly v lidské historii. Její symetrický tvar se čtyřmi
rameny ji předurčuje k mystickým významŧm jako slunce a energie, koloběh ţivota,
nesmrtelnost a nekonečnost, čtyři světové strany a čtyři roční období. Stejně jako sluneční
kříţ mŧţe také symbolizovat spojení kruhu a kříţe, protikladných sil podobně jako ve
znamení jing a jang. V indoevropské civilizaci je svastika tradičně pokládána za šťastné
znamení a spojována s přáním ţivota a zdraví. V Asii je svastika nejrozšířenější a jde o
znamení běţně pouţívané jiţ několik tisíc let aţ do dneška. Jako mystický symbol ji uznávají
hinduisté, buddhisté i dţinisté. Pro buddhisty má hned několikerý význam. Je znamením na
Budhových prsou, kde ji mŧţeme spatřit na rŧzných Budhových sochách. Zobrazuje se také
v otisku Buddhových chodidel a dále představuje "kolo zákona", které uvedl Budha svým
učením do pohybu.
Obrázek 3.6 Otisky Buddhových chodidel v klášteře Gokurakuji (Japonsko)
Na rozdíl od budhistŧ rozlišují hinduisté pravotočivou a levotočivou svastiku. Pro
hinduisty je pravotočivá svastika (ohnutá po směru hodinových ručiček) symbolem muţské
síly, vnějšího světa, slunce a boha Ganéši. Levotočivá svastika (ohnutá proti směru
hodinových ručiček) je symbolem ţenské síly, vnitřního světa a noci. Obě svastiky
dohromady představují tvořivý a ničivý element, muţský a ţenský princip, protisměrně se
doplňující síly.
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 57