Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

internetového rádia). Celosvětově zaměřený zpravodajský bulletin NSDAP/AO je vydáván
i v češtině. NSDAP pouţívá tradiční nacistickou symboliku.
Další neonacistickou organizací, která je populární v transnacionálním měřítku, je Bílý
árijský odpor Whlte Aryan Reslstance" (WAR), pouţíváno v překladu i v rŧzných dalších
jazycích, anglická zkratka WAR znamená i válku). Jedná se o neonacistickou organizaci
s teroristickými tendencemi, zaloţenou v roce 1983 v USA Tomem Metzgerem. Vzniklo
několik jejich poboček v dalších zemích, přičemţ ta česká byla aktivní především počátkem
druhé poloviny devadesátých let. Symbol WAR je však uţíván v širší části neonacistického
spektra neţ pouze u přímých členŧ této organizace. Jako součást soudobého
decentralizovaného neonacismu (tj. autonomního či svobodného nacionalismu) lze chápat
soudobou českou nejvýznamnější neonacistickou organizaci Národní odpor, která vznikla
v roce 1998 a která představuje volné uskupení lokálních neonacistických buněk. V rámci NO
existují proudy, které jsou více nakloněny tradičnímu německému pojetí nacismu, jiné se
zaměřují na prosazování české identity v rámci celoárijského neonacistického pŧsobení. NO
se hlásí i k násilným metodám, zvláště pak ve vazbě na násilné části kampaní "odpor bez
vŧdce" či Anti-antifa. NO pouţívá rŧzné neonacistické symboly. V současnosti je jeho
hlavním symbolem černá vlajka v ozubeném kole, coţ svědčí o jeho vazbě na koncept
autonomního nacionalismu. Pouţívá však i říšskoněmeckou symboliku.
3.7 Skinheds a extremismus
V českém prostředí je často do souvislosti s pravicovým extremismem dávána do
souvislosti skinheadská subkultura (včetně ţenských příslušnic této subkultury, tzv. renees),
nebo tzv."hnutí skinheads". Přestoţe existuje dílčí propojení mezi částí skinheads a krajní
pravicí, nelze říci, ţe kaţdý skinhead je pravicový extremista. Část skinheads je však
zařaditelná i do oblasti levicového extremismu a část do oblasti extremismu nespadá vŧbec.
Nevyššího soud ČR vymezil ţe nelze, aby hnutí skinheads bylo bez dalšího pokládáno
za hnutí podle § 260 trestního zákona, tedy hnutí zakázané. V rámci odmítnutí odŧvodnění
rozsudkŧ soudŧ niţších stupňŧ konstatoval, ţe hnutí skinheads jako celek nelze označit za
hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající národnostní,
rasovou, náboţenskou či třídní zášť nebo zášť vŧči jiné skupině osob tak, jak předpokládá
základní skutková podstata trestného činu podle § 260 odst. 1 trestního zákona, neboť za
takové hnutí lze zřejmě označit pouze některé vnitřní směry či skupiny existující v rámci
hnutí skinheads. Při dokazování trestné činnosti s extremistickým podtextem třeba dokazovat,
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 72