Aktuální bezpečnostní hrozby - FBI

z protiteroristického úsilí zařadit. Problém vznikne, jestliţe za kritérium srovnání bude
stanovena regulérnost boje, protoţe poté se teroristé v podstatě nemohou stát uznanou stranou
konfliktu. Pokud by byla poţadována mezinárodně-právní subjektivita účastníkŧ války, nedá
se o ní v případě většiny teroristŧ hovořit. V některých oblastech (Afghánistán, Somálsko,
částečně Irák) se regulérní ozbrojené síly pouští do boje s protivníkem, který bojuje spíše
guerillovým zpŧsobem boje. Zde uţ by bylo moţné o válce hovořit. Je moţné podotknout, ţe
dělení na terorismus a guerillu je opouštěno a pouţívá se spíše souhrnný pojem "insurgency"
(o jehoţ přesném překladu do češtiny nepanuje jednota). Pokud by došlo k vyhnání vojsk
protiteroristické koalice bez nastolení pevného spojeneckého reţimu, umoţnilo by to
protivníkovi vybudovat na jeho území základny pro výcvik teroristŧ určených pro nasazení na
území západních zemí. Pojem válka proti terorismu je také uţíván v přeneseném významu,
který má širší obsah, neţ jen válečná taţení proti státŧm a reţimŧm, které podporují
terorismus. Vztahuje se i k policejním a zpravodajským činnostem, k odstranění ideových
zdrojŧ terorismu apod.
Po 11. září se vytvořila poměrně zřetelná protiteroristická koalice spojencŧ USA, která
se zaměřila proti islamistickému terorismu. Mnohé státy však pod nový pojem „války
s terorismem“ podřadily i svoje dlouhodobé úsilí o eliminaci domácího terorismu.
Pod vlivem řady událostí (především americké invaze do Iráku) došlo k rozvonění
protiteroristické koalice a leckdy i ke vzniku ostrých konfliktŧ v jejím rámci.
Teroristická protistrana není jednotným aktérem, pokud budeme za protivníky ve
válce s terorismem povaţovat teroristy všech variant (náboţenské, etnicko-separatistické,
ultralevicové, ultrapravicové apod.). I pokud bude protivník zúţen na islamistický terorismus,
je jednoznačné určení jeho kontur obtíţné. Vypozorovat ze globálně pŧsobící aktéry s cílem
odstranit vliv západních státŧ v islámském prostoru a zničit Izrael a v dlouhodobé perspektivě
nastolit islamistickou vládu nad světem (především síť al-Kajdá) i regionálně orientovaná
uskupení.
Ta chtějí primárně buď separovat určitá území a zřídit zde islamistické reţimy, Čečna,
jiţní Thajsko apod.) či tato území přičlenit k islámským státŧm (např. Kašmír) anebo
svrhnout sekulární či proamerické reţimy a nastolit zde vlastní vládu (Egypt, Alţírsko,
Saúdská Arábie apod.). Palestinští islamističtí teroristé chtějí vytvořit vlastní stát, a to na
území Izraele, který chtějí zničit.
Jako studijní materiál sestavil: Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. 15