Ukázka z knihy - Vyšehrad

Krčmaň­ská kau­za se me­zi­tím sta­la 25. lis­to­pa­du 1947 před­mě­tem jed­ná­ní Ústavo­dár­né­ho
ná­rod­ní­ho shro­máž­dě­ní. Mi­nis­tr vni­tra Vá­c­lav No­sek před­ne­sl ob­šírnou
od­po­věď na dří­věj­ší in­ter­pe­la­ci Oty Ho­ry. Há­jil po­stup bez­peč­nost­ních or­gá­nů
a do­sa­vad­ní prů­běh po­li­cej­ní­ho še­t­ře­ní. Vy­po­čí­tá­val, že po­li­cie pro­ve­dla cel­kem sto
do­mov­ních pro­hlí­dek, per­lu­s­tro­vá­no by­lo 760 osob a za­tče­no 29 osob. V 16 pří­pa­dech
by­ly od­ha­le­ny zbra­ně a třa­s­ka­vi­ny. Po­dle No­s­ka do­šlo po 20. lis­to­pa­du k na­ru­še­ní
hlad­ké­ho cho­du vy­še­t­řo­vá­ní kvů­li údaj­ně ne­se­ri­óz­ní­mu psa­ní ti­s­ku o tom­to pří­pa­du.
Ru­ši­vě prý ta­ké za­sá­hly zprá­vy o trest­ním ozná­me­ní po­da­ném Vla­di­mí­rem Kra­jinou.
Vá­c­lav No­sek tr­val na tom, že za­dr­že­né oso­by z Krčma­ně ne­jsou sku­teč­ný­mi
vý­rob­ci kra­bi­ček s třa­s­ka­vi­na­mi.
Poz­dě­ji před­stou­pil před po­slan­ce Pro­kop Drti­na, kte­rý ve svém krát­kém pro­je­vu
vy­já­dřil lí­tost nad tím, že je mi­nis­tr vni­tra in­for­mo­ván tak, ja­ko by za­há­je­né soud­ní
vy­še­t­řo­vá­ní mě­lo ru­ši­vě za­sáh­nout do pá­t­rá­ní bez­peč­nost­ních or­gá­nů. Kon­sta­to­val
ta­ké, že již ny­ní soud­ní še­t­ře­ní do­sá­hlo od­ha­le­ní trest­ných či­nů po­dle zá­ko­na na
ochra­nu re­pu­b­li­ky. Pro­hlá­sil, že jak­mi­le to stav soud­ní­ho vy­še­t­řo­vá­ní do­vo­lí, po­dá
sám ve­řej­nos­ti po­drob­nou zprá­vu. Na zá­věr ve­řej­ně po­dě­ko­val Vla­di­mí­ru Kra­ji­novi
za je­ho ini­cia­ti­vu a po­dá­ní trest­ní­ho ozná­me­ní.
Ko­mu­nis­tic­ké ve­de­ní vzá­pě­tí při­pra­vi­lo vlast­ní in­ter­pe­la­ci na mi­nis­tra Drti­nu
ve vě­ci kra­bič­ko­vé­ho aten­tá­tu. Je­jí návrh po­slal 18. pro­sin­ce 1947 Jin­dřich Ve­se­lý
Ru­dol­fu Slán­ské­mu. Otáz­ky by­ly for­mu­lo­vá­ny tak, aby na Drti­nu a ná­rod­ní so­cialis­ty
vrh­ly po­de­zře­ní, že o aten­tá­tu vě­dě­li pře­dem. 65 Zá­ro­veň za­ča­ly pří­pra­vy vel­ké
tis­ko­vé kam­pa­ně, jež mě­la vy­vo­lat „pří­mo po­gro­mo­vou ná­la­du pro­ti ve­de­ní nár. soc.
stra­ny a zvlášť pro­ti prof. Kra­ji­no­vi a dr. Drti­no­vi. V prů­bě­hu ce­lé ak­ce se po­zná,
zda bu­de mož­no vy­stup­ňo­vat kam­paň až k po­ža­dav­ku de­mi­se Drti­no­vy. Dal­ší možnost,
kte­rá by se mo­hla uká­zat v prů­bě­hu, by byl pře­chod k ak­ci pro­ti Kra­ji­no­vi na
pod­kla­dě je­ho čin­nos­ti za oku­pa­ce s cí­lem sej­mou­ti z ně­ho glo­rio­lu od­bo­jo­vé­ho pracov­ní­ka
a od­ha­lit je­ho cho­vá­ní bě­hem vaz­by.“ 66
Práv­nic­ká ko­mi­se se­kre­ta­ri­á­tu ÚV KSČ se v pro­sin­ci 1947 za­bý­va­la plá­nem
po­stu­pu pro­ti Drti­no­vi a je­ho mi­ni­s­ter­stvu. Obvi­ni­la Drti­nův úřad z to­ho, že po­užívá
sou­dy ja­ko ná­stroj tzv. re­akč­ní ná­rod­ně­so­cia­lis­tic­ké po­li­ti­ky. 67 Na ten­to ma­te­ri­ál
na­vá­za­la sé­rie dal­ších pod­kla­dů, jež mě­ly ve­de­ní KSČ při­nést dů­ka­zy o Drti­no­vě
„stra­nic­kém po­stu­pu“ na mi­ni­s­ter­stvu spra­ve­dl­nos­ti. Ja­ko ne­bla­hý zjev če­s­ké jus­tice
by­la ozna­če­na i sna­ha po­stih­nout pří­pa­dy ges­ta­pis­mu či ak­ti­vi­ta soud­ních or­gá­nů
ve vě­ci kra­bič­ko­vé­ho aten­tá­tu. Ko­mu­nis­té ta­ké spe­ku­lo­va­li nad po­de­zře­ním, že se
Drti­na chys­tá na­vrh­nout vše­obec­nou amne­s­tii, jež by se tý­ka­la osob od­sou­ze­ných
v re­tri­bu­ci. Zvlášť zá­važ­né­ho po­ško­ze­ní stát­ních záj­mů se po­dle ve­dou­cí­ho práv­nické
ko­mi­se ÚV KSČ Alfre­da Dres­sle­ra do­pus­ti­lo mi­ni­s­ter­stvo spra­ve­dl­nos­ti tím, že
údaj­ně po­sky­tlo na žá­dost ame­ric­ké­ho vel­vy­sla­nec­tví kni­hov­ně Kon­gre­su Spo­je­ných
stá­tů ame­ric­kých se­zna­my osob sou­ze­ných po­dle re­tri­buč­ní­ho de­kre­tu. Va­ro­val, že
oso­by z ta­ko­vé­ho se­zna­mu „lze po­va­žo­vat za stát­ně ne­spo­leh­li­vé a kaž­dá ci­zí moc­
65
NA, f. 100/24, sv. 59, a. j. 925, návrh in­ter­pe­la­ce ve vě­ci Krčma­ně, 18. 12. 1947.
66
NA, f. 100/1, sv. 69, a. j. 541, návrh tis­ko­vé kam­pa­ně pro­ti Kra­ji­no­vi a Drti­no­vi. Orga­ni­zač­ní se­kre­ta­ri­át
ÚV KSČ ta­ké již 17. 10. 1947 při­jal us­ne­se­ní k si­tua­ci na mi­ni­s­ter­stvu spra­ve­dl­nos­ti. Ko­mu­nis­tic­ké ve­de­ní
sy­ste­ma­tic­ky sbí­ra­lo ma­te­ri­ál o tom­to re­sor­tu a za­há­ji­lo ofen­ziv­ní po­stup. Cí­lem by­la pře­de­vším změ­na perso­nál­ní
po­li­ti­ky mi­ni­s­ter­stva.
67
NA, f. 100/1, sv. 69, a. j. 541, in­for­ma­ce o si­tua­ci v soud­nic­tví, 10. 12. 1947.
300
|
K A P I T O L A J E D E N Á C T Á