ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...

Tuf: Altruismus – motivace nesobeckého chování
kombinací znaků rodičů. Naštěstí pro darwinismus byly objeveny mutace DNA a
pochopen jejich význam ve vzniku nových znaků. Spojením poznatků genetiky a
darwinismu vznikl tzv. neodarwinismus. Proto se od šedesátých let prosazuje
alternativní názor, že to, oč tu běží, je informace. Informace obsažená v DNA je
jedinou entitou setrvávající během věků. Informace přetrvává v čase tím
způsobem, že kóduje mimo jiné pokyny k vytváření kopie svého nosiče, DNA, a
přenáší se tak do potomstva. DNA je jakýmsi replikátorem (Dawkins 1998). To
znamená, že je schopna replikace, čili vytvářet kopie sebe sama. Velmi
podstatnou podmínkou ovšem je, že tato replikace není bezchybná. Díky
občasným drobným chybám vzniká variabilita, jakožto základní předpoklad
přírodního výběru. Vlastnosti těchto replikátorů, ve kterých se variabilita projevuje
a které souvisí s nenáhodným přežíváním, jsou životnost (jak dlouho se dokáže
kopírovat), plodnost (jak rychle se dokáže kopírovat) a přesnost replikace (jak
přesně se dokáže kopírovat). Mezi replikátory lišícími se v těchto vlastnostech
může působit přírodní výběr, neboli nenáhodné přežívání, díky kompetici. Autorem
a popularizátorem této revoluční myšlenky je Richard Dawkins (1998, první vydání
vyšlo v roce 1976) a tento směr neodarwinismu bývá označován jako teorie
sobeckého genu, někdy nelichotivě ultradarwinismus.
Přestože je moderní evoluční biologii vytýkán genocentrismus a extrémní
redukcionismus, právě redukcionismus je zodpovědný za změnu převládajícího
názoru. Pěkný příklad dopadu změny úhlu pohledu na evoluci podává Zrzavý et al.
(2004). Nahrazení organismu coby jednotky evoluce genem má v evoluční biologii
stejně revoluční dopad, jako svého času v astronomii změna tradičního
(církevního) geocentrismu na Koperníkův heliocentrismus. Nelze říci, že by
předchozí názory byly veskrze špatné, jen byly příliš klopotné. Všechna tělesa ve
vesmíru se samozřejmě otáčejí kolem Země (protože pohyb je relativní), nicméně
popis tohoto pohybu je velmi komplikovaný ve srovnání s relativně jednoduchou
trajektorií méně hmotných těles okolo těles hmotnějších. Podobně genový
redukcionismus má větší vysvětlovací potenciál než klasický darwinismus. Ten si
například vedle přírodního výběru musel definovat ještě alternující příbuzenský
výběr pro vysvětlení altruismu mezi členy jedné rodiny či výběr na úrovni
ultrasobeckých genetických elementů, které se šíří na úkor zájmů svého hostitele.
Teorie sobeckého genu naproti tomu vystačí s jedním mechanismem (přírodní
17