ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Tuf: Altruismus – <strong>motivace</strong> <strong>nesobeckého</strong> <strong>chování</strong><br />
jako laskavý akt situace, kdy poskytovatelem laskavého aktu nebyl respondent,<br />
ale hypotetická druhá osoba. V tomto případě na něj naopak nebyly brány<br />
zvýšené ohledy a respondent se zachoval stejně jako v případě sledování<br />
vlastního zájmu. To je zajímavé hlavně proto, že instrukce byly pozměněny<br />
záměrně v duchu textu Hayesové (1998, s. 137, viz citace v této práci v kapitole<br />
3.1.). Jak je zřejmé, Hayesová interpretovala výsledky originální práce způsobem,<br />
který neodpovídá skutečnosti; pokud jsme instrukce podali jí uvedeným<br />
způsobem, ochota zachovat se altruisticky se nezvýšila.<br />
varianty Lerner & Lichtman 1968 tento výzkum<br />
vlastní zájem 9,09 11,76<br />
laskavý akt 88,23 11,76<br />
žádost o pomoc 72,22 64,71<br />
vynucovaný laskavý akt 22,22 26,47<br />
vynucovaná žádost o pomoc 86,36 17,65<br />
Tabulka 3: Srovnání frekvence altruistického aktu (%) ve výzkumu Lernera a<br />
Lichtmanové (1968) s vlastními výsledky (pouze neanonymní verze).<br />
V páté variantě experimentu, tj. vynucované žádosti o pomoc, byl také<br />
shledán výrazný rozdíl mezi původní studií (Lerner & Lichtman 1968) a tímto<br />
výzkumem. V originální studii byly dívky výrazně ochotnější přistoupit na změnu<br />
pravidel a vyhovět nátlaku na ně vyvíjeném. Při bližším pohledu na původní<br />
výsledky však je možno vidět základní rozdíl mezi situacemi s nejvyšší frekvencí<br />
altruistických odpovědí (tab. 1).<br />
Ještě vyšší ochota zvolit si roli s elektrošoky byla ve druhé variantě –<br />
v situaci, kdy byl dívkou druhé osobě na základě instrukce experimentátora<br />
přiřazován strach z elektrošoků a strach z neohleduplného rozhodnutí. Zásadní<br />
odlišnost je však v hodnocení atraktivity této osoby – vynucování žádosti o pomoc<br />
bylo hodnoceno velmi negativně ve srovnání s pouhým projevem ohleduplných<br />
obav. Navíc se v původním článku v přepisu instrukce experimentátora můžeme<br />
dočíst, že jí bylo sděleno: „So I thought that since it didn’t matter to me, I’d just go<br />
ahead and let her be in the control group and put you in the shocks, if that’s all<br />
right with you.” (Lerner & Lichtman 1968, s. 229). Takto podanou instrukci je<br />
možno hodnotit jako jistou formu nátlaku, který však nevyhází od druhé dívky, ale<br />
43
Change language