ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...

Tuf: Altruismus – motivace nesobeckého chování
2. Altruismus: formy a vysvětlení
Z pohledu evoluční biologie dále popisované formy chování de facto altruismem
nejsou, jelikož nějakým způsobem napomáhají šíření genů jedince, který tuto
činnost vykonává. Nespadají tedy do oné zužující definice podané Zrzavým
v předchozí kapitole. Přesto jsou již tradičně pojmem altruismus označovány a
vyskytují se pod nimi v učebnicích evoluční psychologie (Smith & Winterhalder
1992, Buss 1999, Cartwright 2001, Barrett et al. 2002) či evoluční psychiatrie
(Stevens & Price 1996).
2.1. Příbuzenský altruismus
Jeden ze základních, obecně známých a nejzjevnějších případů altruistického
chování je obětavé chování matky (popřípadě rodičů) k vlastním dětem. V zájmu
svého potomstva je matka ochotna nejen stavět hnízda či hrabat nory a
shromažďovat potravu, kterou sama nejí, ale také se vystavovat riziku vlastní
záhuby v případě odhánění predátorů. Dobře známé je chování mnoha ptáků,
například kulíka písečného, který v případě, že se k jeho hnízdu blíží vetřelec,
začne nápadně poskakovat, křičet a táhnout za sebou křídlo držené
v nepřirozeném úhlu. Přitom se vzdaluje od hnízda. Cílem tohoto chování je
upoutat pozornost predátora, vyvolat v něm dojem, že je snadnou kořistí a tím
snížit pravděpodobnost, že vetřelec najde hnízdo. Když je takto odlákán do
bezpečné vzdálenosti od hnízda, kulík tohoto chování nechá a uletí. Představa, že
pták přehnaně riskuje, je poněkud nadnesená. Zaprvé k tomuto chování dochází
ve chvíli, kdy je pták přesvědčen, že šance predátora najít hnízdo je velmi vysoká.
Za druhé po celou dobu této akce si pták udržuje bezpečný odstup, což dokládá
právě to, že nakonec uletí. Predátor se nechá obalamutit z toho důvodu, že občas
se s nějakým skutečně zraněným ptákem setká a uloví ho.
Dalším běžně používaným příkladem je chování včelích dělnic. V případě
ohrožení úlu či hnízda se včely pokouší pomocí svých žihadel zahnat člověka na
útěk. Přitom ne vždy jsou schopny vytáhnout žihadlo z rány, to bývá často
vytrženo i s částí vnitřních orgánů včely a tato umírá. Ovšem uvíznutí žihadla
v pokožce a následná smrt včely je z pohledu včel nešťastná náhoda. Většina
nepřátel včel, proti nimž používá v (sebe)obraně žihadlo, patří mezi bezobratlé
živočichy, jako jsou různé vážky, vosy, sršně, pavouci, dravé ploštice a další.
19