ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Tuf: Altruismus – <strong>motivace</strong> <strong>nesobeckého</strong> <strong>chování</strong><br />
Stupeň 1<br />
Orientace na trest a poslušnost. Zda je <strong>chování</strong> špatné nebo dobré závisí<br />
na fyzických důsledcích, na motivaci nezáleží. Důležité je podřídit se<br />
autoritě a vyhnout se trestu.<br />
Stupeň 2<br />
Orientace na účel. Správné jednání je to, které uspokojuje vlastní potřeby.<br />
Pokud jsou uspokojeny potřeby jiných lidí, nesmí to být na úkor potřeb<br />
vlastních. Mezilidské vztahy se projevují jako tržní.<br />
Stupeň 3<br />
Orientace na model, na souhlas okolí. Chování je silně konformní, úzkostně<br />
nevybočující z očekávání okolí. Důležité je „myslet to dobře“ a „pomáhat<br />
ostatním“.<br />
Stupeň 4<br />
Orientace na právo a pořádek coby základní kámen společnosti. Důležité je<br />
chovat se dle pravidel, protože zabraňují chaosu, za<strong>chování</strong> sociálního<br />
pořádku je základní orientační rámec. Důležité je plnit povinnosti.<br />
Stupeň 5<br />
Orientace na právo a pořádek je doplněna utilitaristickými rysy (dobro pro<br />
všechny). Důležitá je sociální úmluva, chovat se dle pravidel, která zajišťují<br />
všeobecné blaho. Lidská svoboda však má absolutní hodnotu.<br />
Kohlberg stanovuje i roviny morálního úsudku dle jejich konvenčnosti, tj.<br />
orientace na normy společnosti. První dva stupně náleží předkonvenční rovině,<br />
třetí a čtvrtý stupeň náleží konvenční rovině a pátý (a šestý, tj. Etické principy)<br />
stupeň patří rovině postkonvenční.<br />
Motivace morálního, resp. prosociálního <strong>chování</strong> jsou Kohlbergem popsány<br />
dobře, ale jak dochází k osvojování si tohoto <strong>chování</strong> Za základní mechanismy je<br />
považováno jednak klasické podmiňování, kde odměna za žádoucí <strong>chování</strong> může<br />
být u dětí buď povahy fyzické (např. sladkosti) či verbální (pochvala), jednak učení<br />
nápodobou (Lea et al. 1994). Nápodoba modelů a idolů nehraje velkou roli jen<br />
v dětství (při hře), ale i u dospívajících (během socializace) a u dospělých.<br />
7