ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
ALTRUISMUS motivace nesobeckého chování - Katedra ekologie a ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Tuf: Altruismus – <strong>motivace</strong> <strong>nesobeckého</strong> <strong>chování</strong><br />
elektrošoky neudělovaly (Carlsmith & Gross 1969 in Lea et al. 1994). Další<br />
normou prosociálního <strong>chování</strong> je norma pro spravedlnost. Vyšší ochota k pomoci<br />
se projevuje, když si pozorovatel myslí, že se oběť dostala do tísnivé situace bez<br />
vlastní zodpovědnosti. Tím lze vysvětlit vysoké finanční částky a objem materiální<br />
pomoci vybrané na pomoc obětem přírodních katastrof (např. záplavy na Moravě,<br />
zemětřesení v Turecku, tsunami v jihovýchodní Asii) ve srovnání s nižším zájmem<br />
o pomoc lidem postiženým rakovinou, svobodným matkám atp., u kterých je často<br />
vnímáno postižení jako odplata za předchozí nepřístojné <strong>chování</strong> (tj. kouření,<br />
mimopartnerský sex atp.). Pomoc je v jednotlivých případech poskytována lidmi,<br />
kteří se cítí být tímto typem postižení osloveni. Jako příklad může posloužit článek<br />
z novin, kde podle koledníků na domovy pro svobodné matky ochotně<br />
přispívaly při tříkrálové sbírce v roce 2005 převážně mladé prostitutky<br />
(http://www.mojenoviny.cz/z_domova/kolednici050105.html).<br />
Podobná je norma pro reciprocitu, která souvisí s pocitem závazku vůči<br />
osobám, které nám dříve pomohly. Ochota pomoci na oplátku jim je podstatně<br />
vyšší než vůči osobám, od kterých jsme dříve pomoc neobdrželi. Velmi zajímavým<br />
faktorem je i tzv. bystander effect. Již klasickou je studie Darleye a Lataného<br />
(Darley & Latané 1968), zabývající se vlivem přítomnosti ostatních osob na<br />
prosociální <strong>chování</strong>. V této práci i v dalších podobných (např. Latané & Rodin<br />
1969) zjistili, že s rostoucím počtem přihlížejících osob klesá pravděpodobnost<br />
podání pomoci, například při autohavárii. Za dva základní důvody jsou přitom<br />
uváděny rozptýlení zodpovědnosti a pluralitní ignorance (Cumminsová 1998).<br />
První důvod je celkem zřejmý – osobní zodpovědnost každého přihlížejícího je<br />
snížena přítomností dalších osob, které jsou také spoluzodpovědné za osud oběti.<br />
Druhý důvod souvisí první s Restovou fází vývoje morálního jednání, neboli se<br />
špatným hodnocením situace. Přihlížející si říká, že se určitě nejedná o tak<br />
závažnou situaci, jak se mu jeví, protože ani ti lidé kolem se nechovají, jako by se<br />
o závažnou situaci jednalo. Navíc se v přítomnosti jiných osob zvyšuje ostych a<br />
snaha neztrapnit se před přihlížejícími chybným či nevhodným <strong>chování</strong>m. Málokdo<br />
je schopen poskytnout bezchybně raněnému první pomoc a většina lidí si to také<br />
uvědomuje. Tento aspekt bývá občas vyčleňován samostatně jako sociální<br />
inhibice (Lea et al. 1994).<br />
9
Change language