Historie zrady - České národní listy

Postoje Němců v jazykovém
ostrůvku k mnichovskému
diktátu a okupaci
Pro široké vrstvy českého obyvatelstva znamenal mnichovský
diktát a okupace pohraničních oblastí hluboký politický a morální
otřes, ze kterého se postupně vymaňovaly. Pro německé občany
to však byl počátek jejich „osvobození z české poroby“.
V období vyvolání henleinovského puče v pohraničí četnictvo
v německém ostrůvku provádělo domovní prohlídky u vedoucích
funkcionářů SdP a někteří byli odvedeni k výslechu. Druhý den
byli propuštěni. Přesto, že ordnerské skupiny byly vyzbrojeny,
zbraně a maskované hluboké úkryty se nenašly. (Kronika Lysovic,
s. 155.)
Po mnichovském diktátu vynaložili brněnští Němci v čele
s JUDr. K. Schwabem úsilí, aby přesvědčili rozhraničovací komisi
v Berlíně o nezbytnosti zařadit do záboru také Brno. (Žampach,
V.: Vysídlení německého obyvatelstva z Brna, s. 3.) Obsazení sudetských
okrajových území Československa vedlo brněnské Němce a Němce
z vyškovského jazykového ostrůvku k vyslání delegace do Liberce
a Berlína. V delegaci byl krajský vedoucí SdP Ing. Folta, dr. Buchta,
dr. Schneider, dr. Wrechovski, dr. Lokscha a Kraliczek (Krumpholz).
Za jazykový ostrůvek dr. Essler a L. Frank. (Kronika Lysovic,
s. 155 – 156.)
16. října 1938 byli v Liberci přijati K. Henleinem, který po úvodním
vystoupení dr. Lokschi odpověděl: „Kamarádi, vy nejste bohužel
tak šťastní, jako jsem já. Hitler chtěl původně beze zbytku
začlenit celé sudetoněmectví… Brno bylo velmi blízko tomu,
abyste byli připojeni… Vůdce se vás však nevzdal, původní plán
| 103 |