Historie zrady - České národní listy

Zneužití hospodářské krize
k rozbíjení ČSR, nástup
nacionalistických a fašistických
sil proti demokratickému zřízení
Československa
Hospodářská krize v letech 1929 – 1934 zasáhla všechny kapitalistické
země a postihla také všechny hospodářské úseky – zemědělství,
průmysl, obchod i úvěrovou soustavu.
I v našich zemích zasáhla krize pronikavě do všech oblastí hospodářského
života. Nejdříve propukla v zemědělství. Pokles cen
zemědělských výrobků postihl hlavně střední rolníky. Mnoho rolnických
hospodářství se zadlužilo tak, že propadla exekuci. V krizi
se ocitla i výroba průmyslová. Práce v řadě továren se zastavila,
stovky průmyslových podniků i živností ohlásily úpadek. Nedostatek
finančních prostředků u pracujících vedl ke stagnaci odbytu,
dochází k poklesu zahraničního obchodu a ke ztrátě trhů. To vše
vyvolalo poruchy a otřesy v oblasti finanční, bankovní a úvěrové.
V průběhu hospodářské krize se projevila jako určující faktor
vnitropolitického vývoje národnostní různorodost československého
státu. Nacionální demagogie, takový byl charakter politiky
negativistického proudu v německém politickém táboře.
V jeho čele stála Německá nacionálně-socialistická dělnická strana
(DNSAP). Jednostranně svalovala vinu a odpovědnost za kritickou
hospodářskou situaci na československý stát. Ve své agitaci
využívala skutečnost, že hospodářské a sociální důsledky krize
byly velmi těžké zvláště v severních oblastech českých zemí, osídlených
převážně německým obyvatelstvem. Nezaměstnanost zde
byla zpočátku vyšší než ve vnitrozemí. (V dalším vývoji krize se
tato rozdílnost vyrovnala.) Počáteční situace vytvořila vhodné
podmínky pro rozdmýchávání nacionálních kampaní i rozněco­
| 42 |