Historie zrady - České národní listy

Květnová krize
Přes hranice byly tajně přepravovány zbraně, střelivo, výbušniny.
Akce měly být orientované na sabotáže, ničení železnic a mostů,
na útoky na četnické stanice. Měly být důkazem, že československá
vláda nejen není ochotna dospět k dohodě s německým
obyvatelstvem, ale není ani schopna zajistit jeho bezpečnost. (Olivová,
V.: Dějiny první republiky, s. 236.)
19. května přerušila SdP informativní rozhovory se zástupci
Hodžovy vlády a Henlein odcestoval do Mnichova, kam Hitler
svolal konferenci politických a vojenských činitelů.
Československá zpravodajská služba současně získala informace,
že na dny obecních voleb v Československu byla vyhlášena
pohotovost vojenských oddílů SA a SS a že se německé vojsko
stahuje k československým hranicím. Vlastní údaje zpravodajské
služby byly potvrzeny obdobnými informacemi francouzské
a anglické zpravodajské služby.
Z iniciativy a za předsednictví prezidenta Beneše se 20. května
1938 sešla československá vláda. Rozhodla se na obranu Československé
republiky vyhlásit částečnou mobilizaci. Nástup povolaného
ročníku byl naprosto hladký; tím byl dán důkaz, že Československo
je obranyschopné a že vláda je s to zvládnout vnitřní
opozici a zajistit na svém území úplný klid. Úspěšná mobilizace
a nadšená reakce, s jakou byla mobilizace přijata v širokých vrstvách
národa, ukázala odhodlanost československého lidu a pohotovost
jeho armády postavit se na odpor hitlerovskému Německu.
Henleinovci v pohraničí, kteří očekávali podle instrukcí svého
| 65 |