Historie zrady - České národní listy

čování i vyvražďování národů okupovaných zemí. Jejich postoje
charakterizují např. tyto události:
12. prosince 1943 byl Martin Hrustak z Čechyně vyznamenán
Hitlerem Rytířským křížem Železného kříže a 20. 4. 1944 ho
Hitler – jako 473. vojáka německé branné moci – vyznamenal
Dubovou ratolestí k Rytířskému kříži Železného kříže. (Vyškovské
noviny z 4. I. 1944 a z 20. V. 1944.) Ke konci války syn F. Singera
z Hlubočan, který se podílel 21. května 1940 na stržení sochy
T. G. Masaryka a památníků M. Tyrše a Fr. Palackého ve Vyškově,
příslušník SS, zběhl od své jednotky a tajně se vrátil do Hlubočan.
Doma pak zastřelil otce, všechny sourozence i sám sebe.
Z rodiny se zachránila jen matka, protože nebyla doma. Oba
příklady ve své podstatě charakterizují postoje fanatických německých
občanů. Těžce nesli porážku fašistického Německa
a hovořili o obsazení, nikoliv o osvobození svých vesnic. Přešli
do zvláštního druhu ilegality, uzavřeli se mezi sebou, skryli se
za pevně zavřená vrata a dveře, někde vyvěsili i bílé prapory.
V průběhu roku 1945 spáchalo sebevraždu 5 558 Němců na
území ČSR. Motivem byl pocit viny za konkrétní spáchané činy
v době okupace a také nejistota a obavy z příštích dnů. (Staněk,
F.: Odsun Němců z ČSR, s. 54.)
Před koncem války, k 1. lednu 1945, bylo na Vyškovsku 4 774
občanů německé národnosti, z toho v jazykovém ostrůvku 3 395
(Okresní archiv ve Slavkově, č.j. 188 I, K 15.). Část z nich na pokyn
K. H. Franka odešla koncem dubna (byli to nejhorlivější zastánci
místních nacistů); někteří Němci odcházeli s ustupující německou
armádou.
V průběhu osvobozování obcí jsou všude vytvářeny revoluční
národní výbory jako revoluční orgány lidu a nositelé státní moci.
Ve všech obcích jazykového ostrůvku byl z české menšiny zvolen
národní výbor. Tam, kde byl malý počet českých občanů, jmenoval
ONV správce obce. V Kučerově pro nedostatečný počet Čechů
pověřil ONV správcem obce J. Urbance z Brňan; ten správu
obce převzal od dosavadního starosty Johanna Drabka. (Kronika
| 130 |