Historie zrady - České národní listy

zkušenostech Němci vyvěšovali říšskoněmecké vlajky s hákovým
křížem na kostelních věžích v německém ostrůvku. „V Lysovicích
23. 11. 1938 vyvěsili německou vlajku na kostelní věži čtyři ´srdnatí´
muži (L. Frank, J. Schneider, W. Suhrl a Bőhm).“ (Kronika
Lysovic, s. 161.)
Ve všech obcích německého ostrůvku byl 10. března 1939 slaven
tzv. „Reichstag“. Všechny německé domy byly vyzdobeny
prapory s hákovým křížem, za okny obrazy Hitlera se zapálenými
svícemi. V hostincích byl organizován poslech rozhlasu
z Berlína nebo z Vídně. (Moravský zemský archiv, B68, K33.) Masové
shromažďování německého obyvatelstva, průvody, organizování
tanečních zábav, to vše probíhalo i v dalších dnech. „Četnická stanice
v Hlubočanech byla hlídána místními ordnery a četníci byli
upozorněni, že nesmí opustit stanici,“ uvádí Památník četnické
stanice Hlubočany.
Že šlo o celostátní akci proti „druhé republice“ pod záminkou
útlaku Němců v českých zemích a také jako opatření před „nebezpečím
komunistického puče“, objasňuje situace v Brně. V. Žampach
uvádí: „šest tisíc nacistů a jejich stoupenců… (na) cestu
k Pohořelicím. Vyzbrojeni dýkami, pěstními boxery, železnými
trubkami a pistolemi, byli připraveni smést s cesty. Po několikadenním
pozdvižení brněnských Němců, řízeném z Berlína
a Vídně, vytáhlo přes kohokoliv, kdo by se jim postavil na odpor.
Cestou zapalovali stohy slámy, aby apokalyptickými sceneriemi
zdrtili vědomí českého obyvatelstva.… U Ledce, kde tehdy procházela
státní hranice pomnichovského Česko-Slovenska, rozehnali
osazenstvo celnice a stavení zapálili. U Pohořelic, tehdy již
okupovaného území, očekávali průvod tamější nacističtí předáci,
aby převzali a pak doručili do Berlína petici s naléhavým požadavkem
o zásah.“ (Žampach, V.: Vysídlení německého obyvatelstva
z Brna.)
Celý pochod měl v režii JUDr. Karl Schwabe z Brna, prodloužená
ruka státního tajemníka v německém ministerstvu zahraničních věcí
E. von Weizsäckera.
| 105 |