Historie zrady - České národní listy

expozitury hlubočanské německé školy v Terešově od 1. září 1920.
Německá okresní rada také povolila obsazení neobydleného bytu
českým učitelem.
Politická okresní správa ve Vyškově v úsilí o zabezpečení vyučování
v menšinové škole vyslala komisi v čele s komisařem okresní
správy dr. Valníčkem. V Hlubočanech předseda komise požádal
starostu Mayera a předsedu místní školní rady Legnera o vydání
klíčů od školní budovy; oba to odmítli učinit. Komise se odebrala
do Terešova, kde je již očekával srocený zástup Němců
se starostou Terešova Hegrem. Škola byla přes odpor místních
i hlubočanských činitelů otevřena. Do otevřené školy se nahrnul
dav Němců, ohrožoval příslušníky úřední komise, četnického
strážmistra a zabraňoval nastěhování nábytku. Komise se vrátila
zpět do Hlubočan a vyžádala si z Vyškova četnickou podporu.
Při návratu do Terešova vzrostl zástup protestujících na několik
set příchodem hlubočanských Němců, kteří různě ozbrojeni
ohrožovali na životech úřední komisi, četnickou pomoc a další
přítomné Čechy. Na výstrahy úřadu a také četnictva Němci nereagovali,
rozejít se a ustoupit nechtěli. Komisař politické správy
dr. Valníček rozhodl výkon odložit. (Vyškovské noviny č. 35 z 27.
VIII. 1920.)
Počátkem školního roku 1919-20 podala vyškovská politická
správa návrh na vyloučení českých dětí z německých škol v obcích,
kde byly otevřeny české menšinové školy. Naše úřady neměly tolik
moci, aby donutily německou okresní školní radu k realizaci tohoto
opatření.
V celém německém jazykovém ostrůvku sílila snaha znemožnit
českým dětem vzdělání v mateřském jazyku, zabraňovat jejich
účasti a tím činnost menšinových škol znemožnit. Z množství
těchto faktů uvádím:
Majitel Kučerovské cihelny Bentel přiměl násilným způsobem
své české zaměstnance Dostála a Ledvinu, aby jejich děti chodily
do německé školy v Kučerově. (Vyškovské noviny č. 24 z 11. VI. 1920.)
O stejné tendenci vypovídá A. Koválová u Mimořádného lidové­
| 26 |