Historie zrady - České národní listy

Postoje německých občanů
vyškovského jazykového
ostrůvku ke vzniku
Československa
Na rozdíl od Čechů pokládali čeští Němci habsburskou monarchii
za svůj stát, a proto také pomáhali financovat první světovou
válku. Kronika obce Lysovice uvádí, že obyvatelstvo obce
poskytlo 129 400 K válečné půjčky a darovalo dalších 3 235 K.
S podobnou podporou války lze počítat i v ostatních obcích
německého jazykového ostrůvku. Henleinovský předák E. Kundt
odhadl výši těchto válečných půjček od českých Němců na 5 – 6
miliard korun. (Koutek, J.: Nacistická pátá kolona v ČSR, s. 88.)
Se ztrátou vedoucího postavení a zbavení výsad po vzniku
Československa nebyli čeští Němci schopni se vyrovnat, což
tvořilo od samého počátku základnu pro iredentistické hnutí,
které postupně narůstalo. (Vyškovské noviny č. 40 z 10. X.. 1930 -
Rozšíření letáků v německém ostrůvku propagujících velkoněmecké tendence.)
Přesto, že demokratické principy zakotvené v Ústavě ČSR
jim nemohly nahradit jejich dominantní postavení, postupně se
přizpůsobují a využívají těchto ústavních práv. V červnu 1919 se
konaly komunální volby. Ve všech obcích jazykového ostrůvku
byla zvolena obecní zastupitelstva v čele s německými starosty.
V Čechyni, kde občané německé národnosti tvořili jen jednu třetinu,
byl rovněž starostou Němec, Alois Pupp. (Kronika obce Čechyně.)
Také ve volbách do poslanecké sněmovny v dubnu 1920 využívají
Němci z jazykového ostrůvku možnost zvolit si své představitele.
Za brněnskou volební župu byl zvolen Dr. A. Baerann,
poslanec za Německou nacionální stranu, provádějící nepřátel­
| 23 |