Historie zrady - České národní listy

mi a pancéřovkami. Byl prováděn pravidelný výcvik. V. Žampach
ve své práci uvádí: „17. dubna 1945 absolvoval volkssturm z Brna a okolí…
stejnou cestu k Pohořelicím… Vybaveni různorodými uniformami
nebo pouze v civilním obleku s páskou na rukávech, pochodovali, starší
spíše pokulhávali, směrem k frontě. Většinou nesli na ramenou tankové
pěstě, což větším dílem vysvětluje, proč Rudá armáda měla na přístupech
k Brnu tak velké tankové ztráty…“ (Žampach, V.: Vysídlení německého
obyvatelstva z Brna, s. 12.)
Postupné osvobozování obcí vyškovského okresu probíhalo
zpočátku jako součást úsilí vojsk 2. ukrajinského frontu k osvobození
Brna oboustranným obchvatem ve spojení s čelním úderem.
Tím se Rudá armáda snažila zabránit nenahraditelným škodám,
které by vznikly při čelním průlomu a dobývání města. Na pravém
boku hlavního úderného uskupení byly svazky 49. a 57. střeleckého
sboru, které toto uskupení zabezpečovaly před možnými
protiúdery fašistů z vyškovského směru. Tyto svazky osvobodily
první obce Vyškovska. 23. dubna to byly Bošovice.
24. dubna Otnice, Hostěrádky-Rešov, Šaratice, Zbýšov, Hrušky,
Křenovice (část) a Lovčičky. 25. dubna byly osvobozeny Holubice,
zbytek Křenovic, Milešovice, Vážany nad Litavou, Velešovice,
Kobeřice, Slavíkovice. 26. dubna byl osvobozen Slavkov.
Na vyškovském směru šlo především o postupné ničení a obsazení
jednotlivých opěrných bodů Němců. To všechno vedlo k vázání
nepřátelských sil a znemožňovalo Němcům provést protiútok
na hlavní síly Rudé armády, útočící na Brno, a rovněž to ztížilo
německému dělostřelectvu vést palbu na toto uskupení
Po osvobození Brna se pro německé velení jasně rýsovala dvě
ramena kleští Rudé armády při provedení vstřícného úderu ze
severu od Ostravy a z jihovýchodu od Brna, obě směřující k Olomouci,
kde by se měla uzavřít. Tím by se značná část Schőrnerovy
skupiny Mitte ocitla v obklíčení. Proto soustředili fašisté
veškeré úsilí na to, aby zabránili Rudé armádě tento záměr uskutečnit.
| 127 |